K Evropské unii i komiksu mám vztah přinejmenším kladný, nebudu však tajit, že slovo eurokomiks mi asociuje sousloví prasopes. Nemám nic proti agitačním kampaním všeho druhu, ale nikdy jsem nepovažoval kreslené příběhy za vhodný prostředek. Problém vidím hned v několika bodech: za prvé bývají agitační komiksy zpravidla neskutečně hloupé a za druhé se - možná právě proto - většinou míjejí účinkem. Rozbouřené vody jsou belgofrancouzským počinem, o němž není zcela zřejmé, komu je vlastně určen. Dílo je příliš složité pro malé dítě, které se neorientuje v pojmech jako je pozměňovací návrh či druhé čtení, a na druhou stranu pro komiksového fajnšmekra je jaksi… no, čtěte dál…
Musí být komiks, který pomáhá Evropě v propagaci, politicky korektní? Aby bylo hned od začátku jasno, hlavní hrdin(k)a je prototypem menšin a spravedlnosti. Typologií postav se vracíme do komiksových 60. let, kde se svět dělil na ty dobré a špatné. Od poslankyně Evropského parlamentu, paní Vegy, se nedočkáme ani lži, ani nevěry, ničeho, co normální lidé občas dělají. Hlavní postavou je v souladu s politickou korektností žena, její podřízený je muž, její barva pleti je tmavší a kdyby se v díle rozebíral její sexuální život, pravděpodobně by byla lesbičkou… Stojí samozřejmě na straně přírody a zákona, a bojuje celou svou duší proti zlým průmyslovým lobby.
Pod drobnohledem
Příběh je klasický francouzský, lehce špionážní. Náš Mirek Eurodušín v dívčím kabátku je členkou ekologického výboru a celou svou duší (zas duše?) bojuje za lepší ekozítřky. Z Rozbouřených vod se dozvíme, že "zítřejší plenární schůze bude velmi důležitá, protože její výsledek ovlivní dění po mnoho generací, dokonce je v sázce zdraví celé planety." Nechci Evropskému parlamentu upírat pravomoce, které má, ale nemyslím si, že by měl patent na to, aby jedním jednáním spasil celý svět od všeho zlého; na to máme za oceánem jiné "experty"…
Nechci být zlý, ale Rozbouřené vody mají několik zásadních nedostatků. Příběh se rozjíždí příliš pomalu, reálně se začíná "něco" dít až v polovině. Je scénáristicky plochý - není v něm žádná složitost, kterou očekáváme od kvalitních děl současnosti. Žádná komplikace, žádné vracení se o pár stránek zpět pro vysvětlení, nic takového, jen přímá linie… Je zajímavé, že se děj točí okolo vypouštění toxických chemikálií do vody, ale buď je to málo nosné téma nebo se s ním autoři málo poprali. Velmi mě zklamal i překlad. Komiks jsem si přečetl jak ve francouzštině, tak v češtině a slovenštině. Už v titulu najdeme významnou jazykovou nepřesnost: "Les Eaux Bléssée" znamená "raněné vody" - docela rozdíl, že? A naši slovenští bratři mají vody Kalné - komplikované… Nesrovnalostí bylo mnoho, bohužel jsem měl pocit, že čtu tři různá díla s různou kvalitou; je pochopitelné, že originál je nejlepší, a co se týče překladů, ten slovenský je profesionálnější.
Rozbouřené vody nejsou nejhorší komiks, který jsem kdy četl; má jistý příběh, má začátek i konec a u nikoho pravděpodobně nevzbudí silné negativní emoce. Rozbouřené vody jsou zadarmo, a to si myslím, že v současné době je dosti silný argument, proč se aspoň pokusit přečíst pár listů… Máte-li chvilku volna, jste ve škole, v práci či jinde na rychlém internetu a máte Acrobat Reader, hups na to!
