Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

KOMIKS A FILM (7) – VĚDOMÉ PŘENÁŠENÍ SPECIFIK II. (ADAPTACE)

26.04.2005, autor: Patrycja

Adaptací rozumíme převedení obsahu jednoho díla na území jiného, „adaptujícího“ umění. Toto převedení může zcela přizpůsobit původní formu adaptovaného díla jiným výrazovým prostředkům, typickým pro umění adaptující. Může se také snažit o zachování prvotní estetiky předlohy, jejích zákonitostí a konvencí. Adaptace jsou nejvýraznější a nejpočetnější skupinou dosvědčující vztah mezi komiksem a filmem - všechna podstatná komiksová díla se dočkala přinejmenším jednoho pokusu o přenesení na filmové plátno.




Není těžké si z paměti vybavit některé významnější filmové adaptace komiksových předloh, horší je to ale s jejich kvalitou, s nesourodým spojením obou médií, neschopností symbioticky implementovat poetiku a zákonitosti kresleného světa do podoby reálného obrazu. Jmenujme jen pár: Pancéřová holka (režie Rachel Talalay), Spawn (režie Mark A. Z. Dippé) nebo z poslední doby Asterix a Obelix (režie Claude Zidi). Ve všech těchto snímcích je přítomná křečovitost komiksových specifik, násilně převáděných na filmový jazyk. Chybí pružnost spojení obou poetik, a v důsledku se díváme na až místy kýčovitý hybrid.

Opačný postup - překreslení již existujícího filmového díla bývá méně časté; většinou se jedná o populární seriály (polští Čtyři v tanku a pes, Třicet případů majora Zemana ad.) nebo známé náměty (King-Kong, Hvězdné války, atd.).
Za zmínku stojí zajímavý projekt z poslední doby, jehož iniciátory byli bratři Wachovští, tvůrci filmu Matrix. Již poetiku samotného filmu bychom mohli bezesporu označit jako komiksovou: námět, samotné zpracování a spojování různých mytologií a náboženství (typické pro komiks), to vše navíc umocněno revolučním Matrixřešením pohybu (které má mimochodem s komiksem také mnoho společného - typické fázování pohybu atd.). Bratři Wachovští po natočení tohoto filmu oslovili několik význačných komiksových tvůrců (kreslíře - Teda McKeevera, Billa Sienkiewicze, Paula Chadwicka, Geofa Darrowa, scenáristu Neila Gaimana a další), aby na motivy Matrixu (respektive podle jejich scénářů na motivy Matrixu) vytvořili svou vlastní výtvarnou vizi Neova světa. Scenárista a spisovatel Neil Gaiman (Sandman, Nikdykde) přispěl originální povídkou a podobně jako ostatní tvůrci podřídil látku svému nezaměnitelnému stylu. Ostře řezaná černo-bílá depresivní kresba Teda McKeevera, pastelová zamlžená poezie Billa Sienkiewicze a precizní minimalistické linie Geoffa Darrowa – ti všichni představili to nejlepší, na co jsme od těchto tvůrců zvyklí, se zpětnou vazbou na filmové dílo výrazně ovlivněné komiksovou poetikou.

Batman Tima Burtona
Tim Burton vyrůstal v americkém Burbanku, samotném středu disneyovského království. Paradoxně tato nudná sterilnost v něm probudila představivost, která ve spojení s výtvarným talentem a oblibou kultovních hororů produkční společnosti Hammer vyústila v nenapodobitelný pohádkově-komiksový styl autora. Na spojení s kreslenými příběhy poukazuje také skutečnost, že Burton začínal jako animátor ve Walt Disney Studios a jeho filmový debut byl sedmiminutový kreslený snímek Vincent z roku 1982 o chlapci, který si přeje stát se hercem Vincentem Pricem.
Rok 1989 Batmanbyl ve Spojených státech vyhlášen rokem Batmana - postava slavila 50. výročí své existence a Tim Burton byl pověřen natočením filmu o netopýřím muži. Zastavme se na chvíli u postavy Batmana. Tento hrdina se objevuje na americkém komiksovém trhu již v roce 1939, necelý rok po Supermanovi Jerryho Siegela a Joea Schustera, a jeho tvůrcem je Bob Kane. Podobně jako Superman vede dvojí život, maskuje se, bojuje proti zlu - jedině snad s tím rozdílem, že všeho toho je schopen díky své dokonalé fyzické kondici, důmyslným vynálezům a vysokého kvocientu inteligence. V roce 1986, kdy prodejnost batmanovské série už dlouho jen klesá, se objevuje opus Návrat temného rytíře libretisty Franka Millera a kreslíře Klause Jansona - a právě temnou elegičnosti tohoto díla se zjevně inspiroval Tim Burton při natáčení snímků Batman (1989) a Batman Returns (1992). Album zaujalo nejen netradiční (zjevné ovlivnění evropskou komiksovou školou) grafikou, ale hlavně obsahem. Miller ukazuje padesátiletého zahořklého muže, zmítaného výčitkami svědomí, neustále vzpomínajícího na své neúspěchy pramenící z vlastní neschopnosti, muže, který má v sobě už jen zlost a touhu po pomstě. Batman se vracíKrátce po vydání vychází další Millerovo dílo Batman - A Year One (tentokrát se vracíme do minulosti ), kde podrobně pojednává o začátku hrdinovy kariéry. Burtonovo Gotham City tedy především evokuje atmosféru těchto alb, nikoli klasické série Detective Comics (DC). „(...) Batman poukázal na silná a slabá místa Burtonova talentu. Díváme se na nesmírné bohatství vizuální představivosti, na schopnost vyvolat temnou, expresionistickou atmosféru, na vytváření symbolických významů obrazů... Gotham City, město ze zlého snu se vynořuje z temnoty, aby se do ní vzápětí opět ponořilo (...). Ukázalo se, že režisér má problémy s vyprávěním a dynamičností akce, která se každou chvíli zasekává (...). Film se rozpadá do efektních epizod, připomínající svou strukturou filmy Federica Felliniho; i hlavní zápornou postavu - Jokera - můžeme označit za felliniovskou.“ (Konratowska Maria, „Demiurg melancholijny i anarchiczny - o twórczości Tima Burtona“, Kino, 2000, č.4, s.17.)

Text je součástí ročníkové práce Patrycje Twardowské Komiks a film, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, obor Filmová věda; Brno 1999. Redakčně uprave




Autor:


Autor článku: Patrycja

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!