Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

KOMIKS A FILM (8) – VĚDOMÉ PŘENÁŠENÍ SPECIFIK III. (DALŠÍ PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY)

03.05.2005, autor: Patrycja

Grzegorz Rosiński v komiksu Zrazená čarodějka (série Thorgal) vyřešil scénu bitvy pomoci jednoho z filmových prostředků - prolínačky - tak, že na obraz bojujících mužů naložil detail obličeje ženy, která se na souboj dívá. Komiks, stejně často jako film, používá některých svébytných výrazových prostředků druhého umění. S přívlastky „komiksový“ či „filmový“ se setkáváme v odborné literatuře naprosto běžně. Podobně jako Rosiński manipuluje s filmovými specifiky mnoho komiksových tvůrců. Richard Corben dokáže díky své až fotografický přesné kresbě pracovat s neostrostí. Rozmazaný obličej jedné z jeho postav se během pár okének zaostří do původní podoby (DEN 2).




Film v mnoha případech bezprostředně využívá komiksové exprese kreslených obrazů a titulků, jak je tomu například v úvodní sekvenci komiksové adaptace Flash Gordona - sledujeme dynamický sestřih obrázků originálu. Snad nejčastěji citovaným nalezištěm komiksových titulků a nápisů je film Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii? Fragmenty zvětšených písmen jsou častým motivem ve filmech Jeana-Luca Godarda.
Na konci s dechemZastavme se na chvíli u Godardova filmu U konce s dechem, který v mnohem používá komiksového způsobu narace - najdeme tu například nepřirozeně nehybné záběry, herci jako kdyby pózovali k fotografování. Scéna zabití policisty je ukázána spojením dvou obrazů: záběrem na ruku s pistoli a záběrem policisty ve chvíli, kdy právě upadl na zem. Nevidíme ani střelbu ani smrt policisty; zvuk výstřelu slyšíme v okamžiku střihu mezi těmito dvěmi obrazy - jistým způsobem je spojuje. Takové sestavení záběru připomíná selektivnost typickou pro komiks. Godard uplatňuje také velké množství možných úhlů pohledu, často z ptačí perspektivy. Komiksový je i samotný začátek filmu - monolog hlavního hrdiny přímo na kameru za jízdy odcizeným autem.

David Chute v článku „Komiksy ovládají kino“ (David Chute, „Komiksy opanowują kino“, resume W.Wartenstein, Kino, 1983, č.2, s.26.) vyjmenovává filmové tvůrce, kteří v mnohém čerpají z komiksové poetiky: Sam Fuller, Russ Meyer, Steven Spielberg, Brian DePalma, Joe Dante, George Lucas, Sergio Leone a mnoho dalších. Chute vidí inspiraci v horrorech a thrillerech 80. let (Poltergeist, Návrat oživlých mrtvol ad.) a v populárních sériích nakladatelství EC (Entertaiment Comics), které bylo v 50. letech přímým původcem masového odporu komiksové tvorby. Výraznější vztahy mezi komiksem a filmem můžeme pozorovat například ve filmech Stevena Spielberga (1941, série Indian Jones ad.) a v Lucasově heptalogii Hvězdných válek - tyto vztahy výrazně ovlivňují strukturu představovaného světa a konstrukci postavy hlavního hrdiny.
RampaChris Marker ve filmu Rampa (1962) jako vyprávěcího prostředku používá sledu statických, dynamicky sestříhaných záběrů, doprovázených mimoobrazovým komentářem.

Samozřejmě mimoděk se nám nabízí srovnávání filmového obrázkového scénáře (storyboardu) s komiksovým dílem. Tvůrce filmu si pro lepší orientaci v dosud nesestříhaném díle si může pomoct obrázkovým scénářem, jako to například dělá režisér a scénárista Saša Gedeon, který si precizně dopředu rozkreslí plánované záběry. Mnozí tvůrci si tuto podobnost uvědomují - na českém komiksovém trhu se měl objevit komiks Samotáři, který napsal autor filmového scénáře Petr Zelenka a kreslil Jaromír Švejdík.

Společné zdroje inspirace
Cités obscures, obálka alba ArchivisteSpolečným prvkem spojujícím obě umění mohou být také inspirační zdroje, které nachází film a komiks v literatuře, výtvarném umění (tvorba H. R. Gigera) či architektuře - za zmínku stojí celý obrovský projekt Schuitena a Peeterse Les Cités obscures, imaginární svět s množstvím měst, po kterých existuje velmi důkladný průvodce seznamující nás s jejich kulturou a hlavně architekturou (Le Guide des Cités). Tvůrci jsou znatelně ovlivnění architektonickým stylem přelomu století, secesí a art deco, město Ubricande se stylově odvolává k bauhausu, obzvláště pak k „totálnímu designu“ Waltera Gropia. V prostředí tohoto světa se odehrává děj několika na sobě nezávislých komiksů (La Tour, L´archiviste ad.) a jednoho filmu (Taxandria, režie Raoul Sarvais; film byl uveden na letošním Febiofestu).
Rozsah společných inspirací je velmi rozsáhlý, zmiňme tedy aspoň ty nejtypičtější, které spojují obě umění s literaturou: již na počátku filmové a komiksové tvorby sledujeme podobnost námětu kreslených seriálů a slapstickových komedií; chronologicky následuje souběžná inspirace literárním dílem E. R. Burroughse o dobrodružstvích Tarzana, která se dočkala mnohých filmových verzí (víc než 40 celovečerních snímků) a komiks obohatila o klasické dílo Burnea Hogartha. Pro období hospodářské krize - léta třicátá - jsou příznačná díla s kriminálním námětem (film noir, komiksy s detektivní zápletkou). Za druhé světové války se objevují díla s válečnou tématikou, po jejím skončení s tématikou špionážní. Undergroundová hnutí propukající v 60. letech zasáhla jak komiks (tvorba Richarda Crumba), tak i film. V letech 70. a 80. nastupuje vlna thrillerů, science-fiction a fantasy (knížky Roberta E. Howarda o dobrodružstvích Conana se dočkaly jak filmového, tak komiksového zpracování). Tyto zaběhnuté inspirační mechanismy fungují i v dnešní době.
Salammbo, obálkaZájem filmu a komiksu o literární předlohy nám připadá zcela přirozený. Film k adaptaci literárního díla přistupuje tvůrčím způsobem (filmové adaptace např. Andrzeje Wajdy, Stanleye Kubricka či Františka Vláčila), kdežto komiks při těchto pokusech z větší míry troskotá. Skoro všechny pokusy o převedení literárního díla na komiksovou půdu spojuje jedno - neúnosně nízká úroveň, rezignace na jakékoli umělecké snahy a neúprosná kondenzace děje. Výjimek nalezneme jen málo; bezesporu k nim patří cyklus Philippa Druilleta Salammbo podle Flauberta a také adaptace Ostrova pokladů Roberta Louise Stevensona, kterou převedl do komiksové podoby Hugo Pratt. V obou případech je literární text převyprávěn pomoci originální kresby tvůrců a snaží se vyobrazit plnost děje, nikoli ho pouze mechanicky shrnout.

Text je součástí ročníkové práce Patrycje Twardowské Komiks a film, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, obor Filmová věda; Brno 1999. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Patrycja

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!