Genesis 1,1-19Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla prázdná a všude byla tma. I řekl Bůh: „Budiž světlo!“ Bůh spatřil v světlu dobro a oddělil ho od tmy.
Genesis 1, 20-25, 2, 3-6
Bůh stvořil zvířata.
Genesis 1, 26-31, 2, 1-7. 18-23
Bůh zatoužil po někom, kdo by byl jeho obrazem. A tak stvořil z prachu země člověka Adama a vdechl mu život. Bůh si byl vědom, že Adam potřebuje k sobě podobnou bytost a stvořil z Adamova žebra ženu, Evu.
Na první pohled suchopárné a možná pro někoho i krajně nezajímavé výtažky ze Starého zákona. Věřte, že v komiksové knize Noe, trest za krutost z těchto citátů není nic napsáno. Vše jsem převyprávěl za pomoci Bible, neboť uvedené pasáže jsou v kresleném příběhu vyvedeny pouze kresbou a to zcela úsporně na jednom listu! Vlastně první citát v komiksu z Bible, je tento:
Genesis 6, 5
I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka... a trápil se ve svém srdci.
Lidé byli k sobě zlí a podváděli se navzájem a na Boha zapomínali. Země byla plná neřestí. Rozhodl se, že všechno živé zničí. Pouze Noe našel u Boha odpuštění. Byl mezi svými současníky nejčestnější a nejspravedlivější, vedl bohulibý život a Bůh ho měl rád.
V případě této recenze se neobávám spoilerování, neboť příběh o Potopě světa považuji za natolik známý, že snad nebude člověka, který by o něm neslyšel, či ho neměl zastrčený hluboko v podvědomí. Je to příběh starý jako lidstvo samo a je společný všem národům a kontinentům naší planety. Přidržím se biblické verze, jelikož komiks se k ní odkazuje. Nicméně Bible není první text, který potopu zmiňuje a po četbě brilantní knihy Vojtěcha Zamarovského Na počátku byl Sumer, si nemohu odpustit poznámku, že Svatá kniha je plagiát mnohem starších událostí, které sahají do šerého netušeného dávnověku. Zamarovský srovnává v Eposu o Gilgamešovi právě s biblickou potopou a je téměř stejný. Tuším, že se liší pouze ve jménech hlavních protagonistů.
Tudíž nebudu napadat určité, z dnešního pohledu „jasné“ nesrovnalosti, neboť naše vědění o historii je skutečně povrchní a čím dále se propadáme do minulosti, je nutno přiznat, že pouze tápeme a držíme se chabých indicií. Dejme tomu, že se komiks zpracováním přibližuje filmu 10 000 př.n.l. Stejně jako onen film postihuje určité dějinné události a z dnešního pohledu se dopouští „chyb“. Pokud zabrousíte na net, jistě najdete články typu „chyby ve filmu“, nebo zasvěcené recenze, kde autor rozebere bod za bodem věci a události, jež se takto nemohly odehrát. Zaráží mě arogance těchto lidí, nárokovat si absolutní vědění o událostech, o kterých víme pramálo nebo téměř nic. Sama Bible je dosti sporná kniha a kupříkladu nikdo spolehlivě nepotvrdil, že Ježíš Nazaretský byla reálná historická postava, nebo, že události popisované v knize se staly.
Tak teď k těm nesrovnalostem, které nebudu výrazněji řešit, neboť jak jsem již napsal, já si nenárokuji patent na vědění všehomíra. Pouze upozorním, že tam jsou. V kresleném příběhu je futuristické město Babylon, to bylo ovšem podle Bible postaveno až po potopě světa, kdy Noemovo potomstvo postupně zaplnilo celou zemi (Genesis 10 a 11). Kreslený příběh se odehrává před potopu světa.
Obloha je doslova plná Měsíce, Slunce a pravděpodobně jakéhosi souputníka hvězdy. Možná jde o údajnou planetu, která ležela snad mezi Marsem a Jupiterem a vzpomínkou na ni má být pás asteroidů. Obloha vypadá jinak, než jí dnes známe. Vše to ovšem působí atmosféricky a k předzvěsti blížící apokalypsy se to báječně hodí. Mohlo by to i vysvětlit změny klimatu, zemětřesení a existenci obrů na planetě.
To jsem ještě neřekl, v příběhu jsou obři, to znamená, že vlivem nebeských těles mohla být pozměněna gravitace. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak mohli při současné gravitaci žít dinosauři a při tom se nezbortit pod váhou vlastních těl? Zatímco nejvyššího Čecha drtí jeho gigantismus už při výšce přes dva metry, tak kdysi v prehistorii se tu proháněly přerostlé ještěrky při současné zemské přitažlivosti? Pravděpodobně bylo vše jinak. Jistě došlo v dávné minulost k přepólování planety nebo změně gravitace. Možná to nebylo zase tak dávno? Kdo ví? Toliko tedy pro hnidopichy, nesrovnalostí z dnešního pohledu je v knize mnohem více. Komiks vnímám jako alternativní možnou historii s prvky sci-fi a fantasy.
Příběh a scénář napsali Darren Aronofsky a Ari Handel. Děj je vyprávěn dynamicky a má spád. Pokud jste se hned v úvodu recenze zalekli traktátů, tak nemusíte mít strach. Ty jsem použil pouze pro přiblížení díla a náboženských citátů je v komiksu poskrovnu. Naopak, Noe je charismatický řízek, který nemá daleko do akčního hrdiny starověku. Je spravedlivý a pokud dojde na hrubou sílu, dokáže použít i svaly.
Kresbu komiksu obstaral Niko Henrichon. Z jeho výtvarného pojetí jsem nadšený, zejména jsem si vychutnával celostránkové panely, z kterých dýchá na míle daleko epičnost. Dobrým příkladem budiž město Babylon na listě číslo 22, obrázek na listě 41, nebo noční můry hlavního hrdiny. Když jsem u číslování stran komiksu, je zjevné, že v české mutaci došlo k přečíslování původních listů.
Výpravnému pojetí se nelze divit, neboť projekt byl původně plánován jako vysoko rozpočtový film. Nakonec se záměr zdařil a Noe měl filmovou premiéru 27.3.2014 v českém jazyce.
Komiksové zpracování je rozděleno celkem na čtyři části, které postupně vyjdou u nakladatele Mladá fronta pod názvem:
Díl 2: Vše co se plazí po zemi
Díl 3: Čtyřicet dní a čtyřicet nocí
Díl 4: Kdo prolije krev
Zřídka se pouštím do polemiky ohledně finanční strategie nakladatele. Kniha je cenově přívětivá a to i vzhledem ke kvalitnímu zpracování, formátu, pevné vazbě a kvalitnímu papíru. Potud jsem z komiksu nadšený a zde je vidět, že může vycházet výborný komiks za lidovou cenu. Celkem jsem se pozastavil nad tím, proč kniha nevyšla v souborném vydání zároveň s premiérou filmu. Všechny díly jsou již dokončeny a ve světě se tak stalo. Nic tedy pravděpodobně nebránilo tomu, vydat dílo kompletně, bylo by jistě mnohem praktičtější mít v knihovně jeden svazek a ne čtyři útlé knihy. V tomto případě bych si i rád připlatil za výrazně vyšší cenu.
