Mnoho zavedených i nových časopisů zaniklo. Tento osud potkal i Skauta-Junáka v důsledku ukončení činnosti organizace, kterou reprezentoval. Na jeho troskách se však od ledna 1971 objevila Pionýrská stezka, jež se zdá být v daných podmínkách solidním nástupcem.
Mimo vhodně vybrané výtvarníky a kvalitní textové části, se o to velkou měrou zasloužil kreslený seriál MODRÁ PĚTKA (píše Kamil, kreslí Čermák). Jeho tvůrci snad ani netušili jaká rozsáhlá sága se z něj vyvine. Rychlé šípy drží nesporně primát v počtu jednotlivých pokračování, avšak prvenství v celkové, nepřerušené době vycházení a to ještě v jednom časopise, mají zaručeno Martin, Vláďa, Čajíček a dvojčata Hanka a Eva. Jejich osudy a příhody v oddíle (nejprve nezařazeném, později pionýrském) sledovali čtenáři Stezky bezmála dvacet let (1971-1990).
Nejprve to byly dva delší příběhy MODRÁ PĚTKA NA STEZCE DOBRODRUŽSTVÍ (Stezka číslo 1 - 16/1971 a číslo 1 – 24/1971-1972) a MODRÁ PĚTKA ZA ZLATOU PEŘEJÍ (Stezka číslo 1 - 20 /1972-1973). V následujících ročnících už převážně vycházely příběhy jedno či dvoustránkové.
Výtvarné pojetí prvních částí seriálu patří k tomu nejzdařilejšímu, co Marko Čermák vytvořil. Ať už to byla pečlivě propracovaná a kolorovaná kresba, nebo nepravidelné obrázky se silným černým orámováním. Později ovšem od těchto znaků malíř upustil a každé další pokračování bylo tvořeno jednotvárnou rutinou.
I přes počáteční popularitu, kvalitní scénáře, komentáře Čajíčka k jednotlivým epizodám, různé rady a návody oddílům, rozhovory a povídky, se nepodařilo tvůrcům seriálu ani redakci překročit hranice časopisu a zasáhnout tak širší okruh mládeže. Snad to vlivem doby nebylo možné a snad o to ani samotná redakce neusilovala. Komiks tak pouze zaplnil poslední stránku dětského časopisu a stal se nositelem různých pedagogických rad a výchovných prvků, ale bez dostatečné dávky dobrodružství, humoru a napětí. Celkem vyšlo okolo 300 stran seriálu.
Kromě různých žánrově odlišných seriálů se na stránkách Stezky v ročníku 1974-1975 objevilo barevné netypické dílko LUP, UP A INA (píše Benedikt, kreslí K. Saudek). Tři děti z doby kamenné prožívaly své výpravy i dobrodružství ve dvanácti vtipných a nápaditých příbězích. Výtvarník Kája Saudek občas s nadsázkou pošilhával po francouzském komiksu Rahan, který vycházel současně v Sedmičce.
Mimo vhodně vybrané výtvarníky a kvalitní textové části, se o to velkou měrou zasloužil kreslený seriál MODRÁ PĚTKA (píše Kamil, kreslí Čermák). Jeho tvůrci snad ani netušili jaká rozsáhlá sága se z něj vyvine. Rychlé šípy drží nesporně primát v počtu jednotlivých pokračování, avšak prvenství v celkové, nepřerušené době vycházení a to ještě v jednom časopise, mají zaručeno Martin, Vláďa, Čajíček a dvojčata Hanka a Eva. Jejich osudy a příhody v oddíle (nejprve nezařazeném, později pionýrském) sledovali čtenáři Stezky bezmála dvacet let (1971-1990).
Nejprve to byly dva delší příběhy MODRÁ PĚTKA NA STEZCE DOBRODRUŽSTVÍ (Stezka číslo 1 - 16/1971 a číslo 1 – 24/1971-1972) a MODRÁ PĚTKA ZA ZLATOU PEŘEJÍ (Stezka číslo 1 - 20 /1972-1973). V následujících ročnících už převážně vycházely příběhy jedno či dvoustránkové.
Výtvarné pojetí prvních částí seriálu patří k tomu nejzdařilejšímu, co Marko Čermák vytvořil. Ať už to byla pečlivě propracovaná a kolorovaná kresba, nebo nepravidelné obrázky se silným černým orámováním. Později ovšem od těchto znaků malíř upustil a každé další pokračování bylo tvořeno jednotvárnou rutinou.
I přes počáteční popularitu, kvalitní scénáře, komentáře Čajíčka k jednotlivým epizodám, různé rady a návody oddílům, rozhovory a povídky, se nepodařilo tvůrcům seriálu ani redakci překročit hranice časopisu a zasáhnout tak širší okruh mládeže. Snad to vlivem doby nebylo možné a snad o to ani samotná redakce neusilovala. Komiks tak pouze zaplnil poslední stránku dětského časopisu a stal se nositelem různých pedagogických rad a výchovných prvků, ale bez dostatečné dávky dobrodružství, humoru a napětí. Celkem vyšlo okolo 300 stran seriálu.
Kromě různých žánrově odlišných seriálů se na stránkách Stezky v ročníku 1974-1975 objevilo barevné netypické dílko LUP, UP A INA (píše Benedikt, kreslí K. Saudek). Tři děti z doby kamenné prožívaly své výpravy i dobrodružství ve dvanácti vtipných a nápaditých příbězích. Výtvarník Kája Saudek občas s nadsázkou pošilhával po francouzském komiksu Rahan, který vycházel současně v Sedmičce.
.
.
Klasik české dobrodružné ilustrace Miloš Novák se zabydlel na stránkách časopisu Pionýr. Svoji bravurní linku zde uplatnil v četných seriálech. Komiks o partě dětí a záhadném ostrově OSTROV ČERNÉHO PETRA (podle E. Talbotové) vycházel v Pionýru na pokračování od září 1970.
V dubnu 1971 se rozbíhá pětidílný barevný seriál ZÁHADA MOSAZNÉ SPONY (píše Jiří Stegbauer, kreslí Miloš Novák). Chlapci Rudla a Ivek (později je na čtveřici doplní dívky Lucka a Eva) naleznou starý zápisník plný šifer. Značky je postupně vedou po stopách skupiny spartakových skautů práce. Čtveřice hrdinů naváže na jejich odkaz, založí oddíl se stejným názvem - Jasná hvězda, zabydlí dávno nepoužívanou klubovnu a táboří. Stejní autoři se setkali ještě o tři roky později v dílku TAJEMSTVÍ STARÉ CIHELNY. Téma bylo podobné - pionýři odhalují válečné události.
V dubnu 1971 se rozbíhá pětidílný barevný seriál ZÁHADA MOSAZNÉ SPONY (píše Jiří Stegbauer, kreslí Miloš Novák). Chlapci Rudla a Ivek (později je na čtveřici doplní dívky Lucka a Eva) naleznou starý zápisník plný šifer. Značky je postupně vedou po stopách skupiny spartakových skautů práce. Čtveřice hrdinů naváže na jejich odkaz, založí oddíl se stejným názvem - Jasná hvězda, zabydlí dávno nepoužívanou klubovnu a táboří. Stejní autoři se setkali ještě o tři roky později v dílku TAJEMSTVÍ STARÉ CIHELNY. Téma bylo podobné - pionýři odhalují válečné události.
.
Od roku 1968 začaly mít každé sobotní noviny víkendovou přílohu se zábavným čtením. A právě Svobodné slovo otiskovalo v této příloze komiksy. Témata z krimi, scifi a historie střídají od roku 1972 příhody chlapeckých part, dvojic i jednotlivců. Prvním takovým seriálem se stal SRUB V BÍLÉM ÚDOLÍ (napsal S. Hrnčíř, kresby J. Scheck). Při zimní výpravě na lyžích Marek s Oldou objeví v lese srub, v jehož blízkosti naleznou a zachrání majitele se zlomenou nohou. Srub je jim povědomý, a tak se při další návštěvě snaží vypátrat proč. Nakonec se jim tuto i další záhady podaří objasnit, i když vše komplikuje neteř onoho muže.
V následujícím desetidílném klubařském příběhu PŘEDMĚSTÍ REZAVÉHO PRACHU absolvovali dva kluci – Mirek a Jirka – napínavé dobrodružství ve Vraních horách, kde není nouze o jeskyně a šachty. Tady, ale i ve městě, se dostali do víru událostí, které vyvolalo nepřátelství dvou klukovských part, Skaláků a Rezounů. A právě podle městské čtvrti, jež je pokryta rezavým prachem z blízkých železáren, se jmenoval tento příběh scénáristy L. Kubíka a kreslíře L. Pelce.
Jiný chlapec - Mikuláš - zažil u svého nevšedního dědečka nečekané zážitky a překvapení na každém kroku, ať už se jednalo o jízdu starým autoveteránem nebo o let balónem. Nakonec s novým přítelem Martinem nevědomky vyhráli i balónový závod. Seriál MIKULÁŠOVY PRÁZDNINY (text J. L. Langpaul, kresby M. Novák) měl patnáct částí.
V následujícím desetidílném klubařském příběhu PŘEDMĚSTÍ REZAVÉHO PRACHU absolvovali dva kluci – Mirek a Jirka – napínavé dobrodružství ve Vraních horách, kde není nouze o jeskyně a šachty. Tady, ale i ve městě, se dostali do víru událostí, které vyvolalo nepřátelství dvou klukovských part, Skaláků a Rezounů. A právě podle městské čtvrti, jež je pokryta rezavým prachem z blízkých železáren, se jmenoval tento příběh scénáristy L. Kubíka a kreslíře L. Pelce.
Jiný chlapec - Mikuláš - zažil u svého nevšedního dědečka nečekané zážitky a překvapení na každém kroku, ať už se jednalo o jízdu starým autoveteránem nebo o let balónem. Nakonec s novým přítelem Martinem nevědomky vyhráli i balónový závod. Seriál MIKULÁŠOVY PRÁZDNINY (text J. L. Langpaul, kresby M. Novák) měl patnáct částí.
