Ovšem seriály Josefa Lady byly především po výtvarné stránce natolik osobité, že by při pokusu o jejich rozvedení žádný pokračovatel neobstál, a Fischerovy a Foglarovy Rychlé šípy jsou příliš provázány s První republikou, což dostatečně prokázala už pokračování vzniklá v 60. letech, která na úspěch původní verze navázat nedokázala. Zato Ferda Mravenec má geniálně jednoduchou a přitom dokonale funkční kresebnou stylizaci a jeho hmyzí říše stále nabízí dostatek prostoru pro nová dobrodružství (třebaže se ukázalo, že omezený tvůrčí potenciál nových autorů může zmíněné dispozice dokonale pohřbít).
. Ondřej Sekora se narodil v Králově Poli, které v té době ještě leželo za hranicí Brna. Už v roce 1921 nastoupil do brněnské redakce Lidových novin jako sportovní referent a vedle krátkých zpráv a reportáží přispíval od počátku také kresbami a karikaturami. Ve stejném roce začal ve sportovní rubrice otiskovat svůj první seriál nazvaný Dr. Břoušek z Vyškova, na nějž posléze navázal Hnát a Paprčka nebo Hej a Rup. Sekora začal záhy spolupracovat i s přílohou Dětský koutek, pro kterou v krátkém čase vymyslel řadu hrdinů - psa Voříška, chlapce Pepíka, dřevěnou loutku Cvočka, kuře Napipi a mnoho dalších. Vůbec nejslavnější Sekorova postava se na stránkách Lidových novin objevila 1. 1. 1933, kdy odstartovaly Příhody Ferdy Mravence. Seriál měl podobu stripu složeného ze tří obrázků neohraničených rámy, příběhy bez bublin byly doprovázeny krátkými veršíky. Ferda měl zpočátku poněkud větší hlavu než ve své nejznámější podobě, kouřil fajfku a jeho příběhy byly výrazně drsnější. . V úvodní sérii, kterou Sekora později přepracoval do prvního dílu notoricky známé Knížky Ferdy Mravence, například Ferdovi po zatčení nehrozí "pětadvacet ran na zadeček", ale rovnou poprava. Navíc se v mravenčím světě začaly odrážet události hýbající sousedním Německem, a tak činorodého Ferdu, který se jinak dokázal dostat z každé šlamastiky, semelou válečné události a podaří se mu přežít pouze díky šťastné náhodě.
.
V roce 1935 začal v Lidových novinách vycházet seriál Ferda Mravenec a syn, ve kterém se Ferda poněkud překvapivě ožení, a to nikoli se svou femme fatale Beruškou. Brzy se mu narodí mravenčí syn Bobek a společně provádějí nejrůznější vylomeniny. V následujícím roce navázal Sekora komiksem Ferda Mravenec v cizích službách, který se rovněž zanedlouho dočkal přepracování do knižní podoby. V roce 1937 spatřily na stránkách Dětského koutku světlo světa Ferdovy příhody, do kterých se opět začnou prolínat události z vnějšího světa, a tak se Ferda dobrovolně přihlásí do armády, projde výcvikem a je připraven, aby mohl v případě mobilizace ihned narukovat a bránit rodné mraveniště. Svůj vliv pak na dětský seriál měla i mnichovská zrada - je patrné, že Sekora stejně jako celá tehdejší společnost prožíval hlubokou deziluzi. Přenesl svého hrdinu do našeho světa, takže v příbězích Ferda radí Jeminánkovi pomáhá přerostlý mravenec svému lidskému kamarádovi oplácet ostatním klukům zlomyslnosti; seriál byl však očividně neslaný nemastný. V roce 1941 se v Lidových novinách objevily poslední Příhody Ferdy Mravence, ve kterých se Ferda vrací do mraveniště a prožívá různá dobrodružství, jež jsou ze zřejmých důvodů zcela prosta politických narážek. . V témže roce ale musel Sekora, kvůli svému antifašistickému smýšlení a kvůli židovskému původu své ženy, odejít z Lidových novin a jeho válečné svízele vyvrcholily v roce 1944, kdy byl internován do pracovního tábora. Jistou útěchou mu mohlo být, že jeho Ferda Mravenec už se v té době stal velmi populární postavou. Ještě před válkou vyšly první tři dětské knihy s Ferdou v hlavní roli a v roce 1939 je následoval Ferdův slabikář. O rok později se mravenčí příběhy dočkaly první dramatizace, existovalo jejich rozhlasové zpracování a v roce 1942 vznikl první loutkový film, který natočila Hermína Týrlová.
.
Jak Ferda Mravenec přežil svého stvořitele a jakých dobrodružství se dočkal v rukou jeho následovníků, to se dočtete v druhém pokračování tohoto profilu zase za týden.
