. V roce 1967 a 1971 vzniklo dohromady 5 krátkých loutkových filmů, které režíroval František Filip, a v roce 1977 se k mravenci s červeným šátkem znovu vrátila i Hermína Týrlová. Knihy se objevovaly v nových a nových vydáních a postupně byly přeloženy do němčiny, slovinštiny, srbštiny, bulharštiny, maďarštiny a ruštiny (ruské vydání je poměrně kuriózní, protože zde byly tradiční Sekorovy ilustrace nahrazeny kresbami N. Golce). V roce 1968 vyšel nový výběr z Kousků mládence Ferdy Mravence, který svými verši doprovodila Ljuba Štíplová, pozdější scénáristka Čtyřlístku. Rok na to pak dokonce vyšel průřez nejstaršími stripy z Lidových novin. Světlo světa spatřily nejrůznější omalovánky a leporela, vynořilo se několik dalších dramatizací a vše svým způsobem vyvrcholilo v roce 1976 baletem Jiřího Pauera a v následujícím roce operou Ferda Mravenec od skladatele Evžena Zámečníka, který má ostatně na svědomí i nedávno uváděný muzikál Rychlé šípy.
. K zásadnímu zlomu ale došlo v roce 1981, kdy syn Ondřeje Sekory prodal autorská práva na Ferdu Mravence do tehdejšího Západního Německa. Sekora ml. toužil po dlouhém animovaném seriálu, a když nenašel pochopení u nás, spojil se se společností European Cinema. Neuváženě si však ponechal pouze práva na dramatizace a reedice originálních otcových děl, a to navíc jen na území tehdejšího Československa, čehož později hořce litoval. V polovině 80. let se za německé peníze rozjel v taiwanských studiích projekt Ferdy - Die Abenteuer einer Ameise, který měl navázat na úspěch včelky Máji. Nakonec vzniklo 52 dílů, výsledný seriál je však opravdu špatný, Ferdovy původní příběhy jsou zrecyklovány naprosto necitlivě a seriál představuje klasický tovární produkt vzniklý bez osobního zaujetí svých tvůrců. Stejně nevyvedené pak jsou přepisy seriálových epizod, jež v 90. letech vydal Albatros a jež jsou dosud občas k vidění v Levných knihách. U tradičního vydavatele Sekorových knih přitom tento krok, který nepokrytě měl ryze komerční důvody, překvapuje dvojnásob. S novým zpracováním Ferdy jde ostatně ruku v ruce rozsáhlá reklamní aktivita, takže známý mravenec teď propaguje nejrůznější výrobky od jogurtů, müsli až po Peugeot. Ferdova po(o)pravená podoba pronikla na dětské sešity a pouzdra, tiskátka, do omalovánek, deskových her, objevila se v podobě plyšových hraček nebo v dětském časopise CD-Romek, který na přiloženém CD jednou za čtvrt roku přináší hry s Ferdou & spol. (a střídá se zde mimochodem se Čtyřlístkem).
Zdá se, že Ferda jako vždy dokonale odráží dobu, v níž se právě ocitl. Navzdory tomu lze doufat, že jako postava natolik zakořenila v obecném podvědomí a představuje natolik důležitou součást české (pop)kultury, že tuto dobu ve zdraví přežije, stejně jako všechny ostatní. Mohla by tomu napomoct velká Sekorova bilanční výstava, která proběhla u příležitosti 100. výročí autorova narození, i nedávno vydaná výpravná Sekorova monografie, v níž je původní podobě mravenčího hrdiny věnováno dostatek prostoru.
. Jako některé další známé postavy vede ostatně i Ferda další, paralelní životy. Už ve druhé polovině 70. letech se díky Martinu Němcovi objevil na obálce 2. čísla samizdatového komiksového časopisu Kombajn a tentýž kreslíř ho zapojil i do svých známých Metamorfóz. Na přelomu 70. a 80. let si Ferdu vypůjčil také malíř Josef Ryzec, který dál rozvíjel a geometrizoval Sekorovu stylizaci. V současnosti pak Ferda Mravenec očividně fascinuje Karla Jerieho, na jehož plátnech se známý všeuměl objevuje v řadě podob. V souladu se svým heslem "práce všeho druhu" si Ferda střihl i vedlejší roličku v komiksu Archytrella, který kreslil Michal Bednář pro časopis Fórum architektury a urbanismu, stejně jako ve stripu Šnek, který připravuje Dan Černý. V podzemním sborníku Dětem vstup zakázán se Ferda dokonce objevil v crossoveru se Čtyřlístkem a jeho zřejmě nejbizarnější angažmá naleznete na Ferdovi XXL.
.
Co dodat na závěr - Sekora během svého života dohromady vytvořil 210 dílů Ferdových komiksových kousků. Ačkoli to v našich zeměpisných šířkách není příliš zvykem, nezastírá autor tohoto textu sympatie k modelu, v němž se po smrti původního autora ujmou úspěšné komiksové postavy noví autoři a postava žije dál. Vzhledem k situaci s autorskými právy je sice ve Ferdově případě tato možnost ještě o něco méně pravděpodobná, než u jiných domácích kreslených hrdinů, nicméně není pochyb o tom, že by si Ferda kvalitní reinkarnaci zasloužil a že k ní má vstupní potenciál jako zřejmě žádný jiný výtvor z českých komiksových luhů a hájů...
