Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

ASTERIX – PROLÍNÁNÍ ANTICKÉHO A MODERNÍHO SVĚTA V KOMIKSU (5) - PŘEKLAD

14.06.2005, autor: Magda Jacková

Kromě jmen představují pro překladatele oříšek různé slovní hříčky s francouzštinou a jejími idiomy. Např. na účet rozzuřené Kleopatry Caesar poznamenává: „Elle est gentille, mais les épices lui montent facilement au nez... qu'elle a joli ďailleurs“, doslova „Je milá, ale koření jí snadno stoupá do nosu, ostatně krásného“. Jde o hru s francouzským úslovím „la moutarde me monte au nez“, „hořčice mi stoupá do nosu“ - mám toho dost, dostávám vztek…




Oba dva překlady zachovávají narážku na Kleopatřinu popudlivost i její nos: „Je milá, ale snadno se rozčertí... ale ten čertovský nos jí docela sluší“ a v latině: „Celerius ira ardescit, attamen omnia venustast... quod imprimis ad nares eius convenit“. Na jiném místě se Caesar obává, aby ho Kleopatra neměla „plné zuby“, ve francouzštině nos: „Je ne voudrais tout de méme pas que Cléopatre m'ait dans le nez!“ V českém překladu si přeje, aby nad ním „neohrnovala nos“, zatímco latinský překlad naráží na již zmíněnou víru Egypťanů v to, že nos je sídlem života a tedy duše: „Diram animam in naribus eius vixpertuli!
Některé slovní hříčky ovšem přeložit nejdou. Např. Numerobis vítá Panoramixe alexandrínem: „Je suis, mon cher ami, tres heureux de te voir“. Panoramix reaguje slovy: „C'est un Alexandrin“ a využívá toho, že ve francouzštině stejné slovo označuje typ verše i obyvatele Alexandrie. Čeština sice může tvořit alexandrín, ale nemá takové pojmenování pro člověka z Alexandrie. Proto Panoramix na Numerobisův trochu kostrbatý alexandrín: „Jsem tak rád, příteli, že tě vidím tady“ může říci jen nepřímou narážku: „To je Alexandrínec“. Latina zase nemá alexandrín: Numerobis: „Salve etiam atque etiam, amicorum optime“. Panoramix: „Vir Alexandrinus est!

Jinde se lépe překládá do latiny, pro její větší příbuznost s francouzštinou. Kleopatřin ochutnávač, zachráněný Panoramixem od otravy dortem a zároveň zbavený kvůli svému „omylu“ místa, si hraje se slovy le gouteur (ochutnávač), dégouter (znechutit) a le gouter (svačina): „Dites je vous remercie! Ce métier de gouteur mé dégoutait... il m'empoisonnait la vie... Allez je vous quitte. C'est l'heure do mon gouter“. Také autor latinského překladu využívá hříček s předponami a významu slova gust are (ochutnávat i jíst): „Gratias vobis ago! Munus praegustatoris vitam mihi ingustabilem atque venenatum reddidit... valete, tempus gustandi est!“ Do češtiny je to bohužel nepřeložitelné: „Poslyšte, moc vám děkuju! To řemeslo ochutnávače mi pěkně otravovalo život... Tak sbohem. Je právě čas na svačinku.“
Latina vůbec umožňuje větší hříčky s předponami, jak to překladatel dokazuje např. v okamžiku, kdy si jeden pirát stěžuje druhému: „Říkal jsi před chvílí, že si pomůžeme, tak jsme si teda pomohli.“ Do latiny je to přeloženo: „Nos refecturos esse nos ipsos dixisti, neque vero refecti, sedpotius confecti sumus.

Po nezdařeném útoku dává římský velitel vojákům nový rozkaz - zaútočit ze všech stran, rozvinout se. Původní verze využívá slov déployer (rozvinout), replier (svinout) a hříčky se slovem égorger (podřezat) a výrazem á gorge déployé (z plna hrdla): „Déployez-vous... Mais on vient de se replier. Déployés, on va se faire égorger! Égorge déployé!“ a poslední voják už toho má dost: „Encore un jeu de mots comme ca, par Jupiter, et je deserte!!!“ Česká překladatelka se, s výjimkou nepřeložitelného égorge déployé, drží textu, ve svém překladu však poněkud oslabuje původní komiku: „Rozviňte se! Ale vždyť jsme se právě stáhli! Když se rozvineme, tak nás pobijí! Pobitý, rozvitý! Ještě jeden takový vtipek a já, u Joviše, dezertuju!“ Překladatel do latiny si dokázal vystačit s několika významy jediného slova discedere: „Discedite in omnes partes, discedemus - turpissime! E vita discedere malim! Ab armis discedere praestat! Mallem terra discederet, ne tales logi mihi audiendi sunt!
V latinské verzi dokonce najdeme jeden vtip navíc. Jeden z Galů stojí Assurancetourixovi na noze. Ubohý bard vyráží: hep! hep! Jeho soused to ovšem považuje za přípravu ke zpěvu a zpěváka seřeže. Ten teprve potom vzdychá: „Chtěl jsem mu jen říct, že mi šlápl na nohu.“ V latině vypadá dialog takto: „Ped! Quid? Nullo módo cantabis, Cantorix, nullo módo! Neque vero cantare in animo habui... tantum dicere volui eum pede mepremere!

Překladatel také musí vyřešit překlad francouzských reálií v textu, většinou je nahradí reáliemi příslušné země - např. v albu Dárek od Caesara Asterix cituje Cyrana z Bergeracu, v anglické verzi ovšem Hamleta. V Asterixovi a Kleopatře zase hrají Asterix s Panoramixem kostky, hru zvanou ve Francii 421. Panoramix díky svým kouzelným schopnostem stále hází 421, což Asterixovi připadá jako zázrak. V Čechách tato hra neexistuje, proto překladatelka připojila vysvětlující poznámku pod čarou. V latinské verzi zřejmě poznámka omylem vypadla, protože obdélníček je prázdný. Na straně 33 si čte Amonbofis noviny Pharaon Soir, na titulní stránce jsou vidět komiksy s názvy Chéri-Bibis (Miláček Bibis) a Isis de mon coeur, což je narážka na tehdejší komiks Juliette de mon coeur. V latině nesou noviny titul Acta Aegypíiaca a na první stránce čteme titulky Apud Semiramidem a Serapeum dedicaíum est (Serapeion, chrám v Alexandrii, byl vysvěcen). Protože tyto titulky připomínají spíš běžné zprávy než název komiksu, je možné, že se tu jedná o normální noviny, ovšem psané, tedy vlastně kreslené hieroglyfy. Česky se noviny jmenují Večerní faraón, názvy komiksu však bohužel zůstaly nepřeloženy.

Nedílnou součástí Asterixe jsou také různé citáty, od N. Armstronga přes Hamleta až po římské klasiky. Doslova pokladnicí latinských citátů je pirát Triple-patte, sám sebe rád paroduje Caesar apod. Bohužel zrovna v albu Asterix a Kleopatra citátů mnoho nenajdeme: Triple-patte si po dalším neúspěchu povzdechne: „Alea iacta est“ a římský voják jásá: „Ita diisplacuit.“ Latinský překlad však využívá latinské citáty i tam, kde v originále nejsou, čímž ještě posiluje antickou realitu. K tomu přispívá i taková maličkost, jako že nepíše na začátku vět velká písmena.
Česká verze, stejně jako originál, začíná slovy: „Je rok 50 př. Kristem. Celá Galie je obsazena Římany... Celá? Ne!“ V latině je narážka na Caesara mnohem zřetelnější: „Tota Gallia, quae, ut vides, est divisa in partes quinque, a Romanis occupata est...“ Když podplacený velitel lodi přikáže dělníkům vyházet kameny na břeh, ti pochybují o jeho duševním zdraví: „Nač si tím lámat hlavu brácho... Podle mé je šéf blázen.“ V latině si ale zacitují Horatia: „Non cuivis homini contingit adire Corinthum.“ Nebo hrdinové bloudí ve faraónově hrobce a Panoramix říká: „Teď budeme muset najit cestu v bludišti chodeb“. A Asterix přitakává: „To bude nejtěžší“. V latinské verzi je o něco ironičtější a praví: „Hic Rhodus, hic salta“. Jindy římští vojáci omylem odkatapultují vlastního vojáka a komentují jeho let: „Zmizel, sotva se objevil“, zatímco v latině doprovázejí kamaráda slovy „Citoparta, cito dilabuntur“. O tři stránky dál Kleopatra sebevědomě prohlašuje: „Podám Césarovi důkaz, že náš lid není v úpadku“, na to se ozve Neuminis, zasypaný hromadou zlata, poněkud nejasným: „No ne!“ V latině je jasnější mírně skeptický a ironický tón, s nímž architekt komentuje tuto Kleopatřinu „víru“: „Dum spiro, spero“.

Závěr
Základem Asterixe je uměle vymyšlený příběh, který se řídí zásadami podobných děl, zejména opakováním určitých ustálených prvků (výroky postav, rekvizity, situace aj.) v každé epizodě. Tento příběh je zasazen do antického světa, jehož reálie se projevují hlavně v grafické složce (prostředí, oblečení apod.), ale i ve složce jazykové (jména božstev, koncovky jmen). Antické reálie většinou odpovídají historickým pramenům, přitom jsou často představeny prostřednictvím vybraných detailů, s jistou mírou nadsázky, humoru nebo s mírně posunutým významem. Zákony umělého světa příběhu ovlivňují antickou realitu zejména po stránce historické - přestože ve skutečnosti byli Galové ve vztahu k Římanům národem poraženým, v Asterixovi je tato skutečnost jen letmo připomenuta na začátku každého alba, hrdinové ale v každém příběhu Římany i božského Caesara porazí.
Galové, vždy znovu vítězící nad Římany, jsou tedy stvořeni „k obrazu“ Francouzů, což se odráží i v jejich vlastnostech - z vlastností připisovaných Galům si autoři vybrali zejména ty, které jsou blízké současným Francouzům: zálibu v dobrém jídle a pití, fanfarónství, výbušnost, vychytralost aj. Do starověkého světa tak proniká, opět v obou složkách a opět většinou pomocí nadsázky a parodie, realita současného světa, zejména pak reálie země, do jejíhož jazyka je příběh přeložen - v latinské verzi se tudíž vracíme zpět do antiky, která se v tomto případě rovnocenně odráží ve stránce grafické i jazykové: latinské a řecké základy jmen, latinské citáty i na místech, kde v originále nejsou, apod. Asterixe tak lze číst v několika rovinách, navíc tento komiks představuje způsob, jak zábavnou formou získat základní znalosti o starověkém světě.

Tento text je přepisem referátu na konferenci PHILOSOPHIA, která se konala 11. - 14. května 2000 v Litomyšli. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Magda Jacková

Detaily o sérii

Série: Asterix
Země vydání: Česká Republika
  Země původu: Francie
Související články:


Asterix
20.08.2007 ASTERIX 31 – ASTERIX A LATRAVIATA
06.08.2007 ASTERIX 28 – ASTERIX A RAHAZÁDA
02.08.2007 ASTERIX 27 – ASTERIXŮV SYN






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!