. Proč docházelo ke změnám nakladatelů (Prok. & Kuč., Mot, Analphabet) a co tyto změny přinesly?
TP: Nemáme obchodnické ani podnikatelské vlohy, a tak jen hledáme způsob, jak s časopisem v klidu přežít, aniž bychom museli příliš energie trávit papírováním, to je celé.
TK: Šlo v podstatě jen o legalizaci, o to, jak vystoupit z fanzinového podsvětí do zářivého pekla české distribuce.
Jak funguje v současné době redakce?
TP: Pořád stejně - vedeme s Tomem po kavárnách a podobných zařízeních nekonečné debaty o tom, jak komiksy fungují, co je důležité a co není, co nás kterého na tom či onom autorovi baví. Já pak dávám dohromady koncepce jednotlivých čísel, přičemž se pokud možno snažím ty předchozí rozpravy respektovat. No a pak do toho vstupuje Tomáš a snaží se mi vysvětlit, že jsme o některých věcech zřejmě debatovali málo a že to vidí úplně jinak. Potom číslo se skřípěním zubů nějak dokončíme a celý cyklus se opakuje.
Co to vlastně Aargh je? Časopis? Revue? Jak by se dal charakterizovat?
TP: To je mi fakt jedno, jestli tomu někdo bude říkat časopis, revue nebo sborník. Pro mě je to prostředek, jak se snažit ovlivnit domácí scénu, ukázat, jaké možnosti se v komiksu nabízejí.
TK: Zároveň taky trochu platforma pro vznik nových zajímavých komiksů, možnost tisknout někde svoje věci... Hm, a když už jsme u toho, jaký je rozdíl mezi časopisem a revue, strýčku Sakyku?
Dá se spočítat, kolik času věnujete přípravě jednoho čísla?
TP: Nedá. Kdyby ses zeptal mé přítelkyně, tak ti řekne, že nedělám nic jiného.
TK: Je to zhruba čas do vydání dalšího čísla...
. Jaký je náklad a kolik kusů se prodá? Které bylo z tohoto pohledu nejúspěšnější číslo a proč?
TP: U pátého čísla jsme konečně dosáhli nákladu půl milionu výtisků. Prodáme v průměru 170% nákladu, což mi u komiksového časopisu přijde jako poměrně solidní výkon.
Jaký je největší úspěch Aarghu vůbec?
TP: Že trvá a že se (doufám) stále vyvíjí.
TK: Já za největší úspěch považuju krátkou zmínku o nás v dámském časopise Marianne. Byli jsme tam ve sloupku zajímavostí mezi levitujícím rabínem a mužem se třemi předkožkami...
A prohra?
TP: Věčný a stále nepříliš úspěšný zápas s periodicitou.
TK: A s distribucí. A s recenzenty - to bys nevěřil, dostanou třeba tři výtisky, půl roku pryč, a oni, mršky, stále nic nepíšou...
. Není škoda dávat tolik prostoru zahraničním komiksům?
TP: Určitě ne. Jak už jsem říkal před chvílí, jedním z cílů časopisu je pestrost a té dosáhneš snáz, když máš autory z různých koutů světa.
Ale jsou tu i další důvody. AARGH byl původně zaměřený na domácí scénu a i dneska klademe na domácí autory o fous menší nároky než na zahraniční přispěvatele. Přesto nejsme v situaci, že bychom měli plné šuplíky českých věcí. Problém není v tom, že by bylo málo českých tvůrců, ale jen zcela výjimečně se stane, že by někdo zajímavý nabídl komiks sám od sebe. Většinou musíš ty autory bombardovat a pronásledovat, dokud něco nezplodí. Úplně je chápu, protože mají svých starostí dost, ale dostal jsem se do fáze, kdy mě především baví hledat doposud neznámé talentované kreslíře, a tak většinu energie, kterou jsem schopen vydat na bombardování, vyplýtvám na nich.
TK: Chceme dávat prostor komiksům, které sami považujeme za kvalitní a zajímavé, bez ohledu na to, jestli jsou české nebo ne...
Jak je řešená distribuce?
TP: Špatně. Jen mám obavu, že dobře to u nás vlastně nejde.
TK: Distribuce je v současné době největší problém - o Aarghu se píše v novinách, Reflexu, atd., nikde není k dostání, knihkupci nám volají, že by ho chtěli prodávat, a distributor tvrdí, že se prodala polovina... Jak nám psal Ivan Stable z Motu - vítejte v pekle.
Pokud se ohlédnete zpět, co vidíte?
TP: Teď zrovna svého psa Igora, pohazuje si svým červeným pískacím balónkem.
TK: Krev, pot a slzy. A Tomášova psa Igora.
. Výhledově chcete vydávat i alba, máte k tomu už něco bližšího?
TP: Představy máme relativně konkrétní, teď jsme právě ve sklepě začali stavět takovou menší tiskárnu na peníze. Až ji dokončíme, vrhneme se na ta alba.
TK: Ona je to tiskárna? Já myslel, že ty slečny budou... a jo, ty myslíš tenhle sklep! Tak to jo, tiskárna je to, tiskárna...
Jaké jsou plány Aarghu?
TP: Koupit Crew a udělat z ní vystřihovací přílohu našeho časopisu. Už jsme podnikli první kroky, ale zatím nemůžu prozradit podrobnosti.
S jakými reakcemi na Aargh jste se již setkali?
TP: Vlastně si žádnou negativní nevybavuju. Jen Turlogh mi vždycky poctivě přizná, že tomu nerozumí a že se mu to nelíbí. Čeští čtenáři už moc nereagují, zato máme příjemné odezvy ze zahraničí. Třeba Poláci často reagují, že něco podobného u nich chybí. Nebo z Británie - jeden známý mi napsal, že podobně luxusně vyhlížející komiksový časopis by u nich neměl šanci na existenci.
TK: Vlastně máme i negativní reakce - Zack většinou prohlásí něco o neskutečných blitkách, ale to už je takový folklór...
Jaký je váš pohled na českou komiksovou scénu? Změnil se za těch pět let a změnila se ona sama?
TP: Změnil se pohled i ona sama. Je tu mnohem větší množství kvalitních autorů, bohužel se nějak nedaří najít cestu do širšího povědomí, proniknout do běžných časopisů, vydávat alba. Česká scéna se trochu pohybuje v kruhu.
. TK: Podle mě jediná cesta ven je konečně se odpoutat od "fandomu", od conů scifistického typu apod., jinak se v tom kruhu bude pohybovat dál a dál...
TP: Musím si přiložit i jedno konkrétní polínko - dokud se například české ceny pro nejlepší komiksy budou jmenovat comiCz awards (čert ví, jestli to píšu správně) a například nejlepší kreslíř dostane cenu "Dráp českého komiksu", v každém normálním časopise si při žádosti o zveřejnění takových informací jen zaklepou na čelo.
V našem rozhovoru 4. března 2001 řekl T. Prokůpek: byl bych šťastný, kdyby Aargh někomu pomohl udělat první krůček ke kariéře komiksového kreslíře nebo scénáristy. Už se to podařilo?
TP: Ale jo, tohle docela funguje, i když zatím ne v tom smyslu, že by se po otištění v Aarghu začali komiksem živit. AARGH funguje jako katalyzátor, bez něj by některé hodně zajímavé domácí komiksy vůbec nevznikly a jejich autoři by po večerech lepili modely plachetnic ze sirek uvnitř lahví od rumu.
I když i s tou kariérou to možná trošku funguje - Jirka Grus konec konců otiskl první pořádný komiks v AARGHu a jeho album v Holandsku už je podle všeho na spadnutí.
