. Jak to všechno vlastně vůbec začalo?
V roce 1980 scénaristé Keith Giffen a J. M. DeMatteis spolu s kreslířem K. Maguirem posbírali několik druhořadých postav DCčkovského universa a dali vzniknout Justice League International. Pro svůj svérazný styl humoru si tyto komiksy vydobyly nejen čtenářský úspěch, ale i svou vlastní škatulku, tzv. bwa ha ha styl. V roce 2003 pak autoři s podobnou sestavou v komiksu Dříve známí jako liga spravedlnosti opět zabodovali a dosáhli největšího ocenění: získali cenu Willa Eisnera za nejlepší komediální sérii. Pojďme se podívat, co to pánové Giffen (mimochodem autor největšího vesmírného maniaka Loba) a DeMatteis (např. Spider-man, Superman, Batman) vlastně stvořili?
. O čem pak to tedy je?
Už samotné označení žánru „bwa ha ha“ naznačuje, že nepůjde o tragickou ságu spojenou s hledáním smyslu lidské, potažmo superhrdinské existence. Jde především o zábavu. Autoři si vzali na mušku povahovou stránku jednotlivých členů týmu a hlavně jejich slabůstky. A tak přesto, že hlavní dějová linie se vyvíjí zpočátku klasicky, jde přece o to zachránit svět, je největší důraz kladen na konflikty a nesrovnalosti, které mají hrdinové mezi sebou samými. Neříkám, že se u toho budete smíchy popadat za břicho a tlouct hlavou do stolu, ale klidně se může stát, že vám úsměv bude hrát na rtech svoji lehkou svižnou melodii. Protože, co hlavním hrdinům přidali autoři na schopnostech, to jim zase sebrali na intelektu. V blbosti se ovšem nenechávají . zahanbit ani nepřátelé; co taky můžete chtít od pouličního gangu harvardských studentů nebo šéfovi kosmického teleshoppingu, trpícího vesmírnou žvanivostí? Takže se nechte vtáhnout do tohoto zvláštního příběhu. Vždyť jsou to kluci a holky za Superkámošů: Zlatej frája, Modrý brouk, L-Ron, Ohnivka, Mary Marvel, Kapitán Atom, Maxwell Lord, Natahovací muž a jeho žena Sue, kteří dávají všanc své poslední neurony, abyste se vy mohli smát (bwa ha ha). Velký podíl na úspěchu komiksu má Kevin Maguire. S detaily a s pozadím si moc tužku neláme, ale až uvidíte, s prominutím, ty ksichty. Jaguáre je opravdovým mistrem grimas jako vystřižených z hereckého katalogu či psychologické studie emocí. Navíc některé pasáže jsou hlavně díky jeho kresbě vtipně i vážně silné. Stačí si prohlédnout nerozhovor Ohnivky a Mary Marvel - veškerý text . je uschován ve výrazu jejich tváří. A při souboji s Kapitánem Atomem, kdy mu Mary dělá z hlavy dlažební kostku, vtloukajíc ji do podlahy Arény, z jejího výrazu naopak mrazí… Pochválit je třeba i překlad Michaela Bronce, který byl vzhledem k množství i náročnosti textu určitě nelehkou záležitostí.
A jaké z toho plyne poučení?
Fakt je ten, že tenhle superhrdinský sitcom, ač je to příběh samostatný a uzavřený, tvoří vlastně jen jednu část velkého „bwa ha ha“ seriálu. A tak neznalost předchozích i následujících dílů může zážitek trochu ochudit. Bude záležet na CRWi, ale i na nás, jestli u nás ještě tito pomatení superhrdinové dostanou šanci. Každopádně tím, že si CREW dělá radost a vydává věci, u kterých opravdu nejde poznat, zda se jim jejich investice vrátí, rozšiřuje nám naše komiksové obzory, a to je dobře.
