… až na rozhraní roků 2003-2004. Díky radnímu Romanu Petrusovi z Úřadu městské části Praha 8 a nakladateli Jiřímu Stegbauerovi podařilo se připravit malou, ale reprezentativní výstavku České komiksy. Výstavka se poté krátce objevila na Bambiriádě v Táboře, aby byla zase otevřena v předsálí kina kulturního domu MěXus v Sezimově Ústí. Byli sice i další zájemci, ale plány se uskutečnit nepodařilo.
Až rok 2006 mile překvapil. Nejdříve, tedy v březnu, byla na 4. veletrhu dětské knihy v Liberci jako souběžná akce otevřena výstava České komiksy 20. století a pohled na současnou tvorbu. Vzhledem k zaměření veletrhu nebylo snadné vybrat ukázky, které by tomu vyhovovaly, ale Hibimu Matějíčkovi se to vcelku podařilo. Expozice byla doplněna výstavkou papírových modelů, které mají vztah k některým komiksům. Obětavě ji připravil sběratel i papírový modelář Josef Kropáček. A protože byl umístěna u vchodu, tedy na začátku prohlídky, účelně tady návštěvníky zabrzdila a nasměrovala právě ke komiksům. Po skončení veletrhu se výstava přestěhovala do liberecké Vědecké knihovny, kde budila velký zájem především u středních věkových ročníků, které s komiksy, zejména s těmi z ABC, vyrostly. Ale i ti mladí, zejména kluci se pídili po tom, jak a kde se k vystaveným příběhům dostat.
O necelé dva měsíce tu bylo druhé překvapení. Na věhlasném "Knížáku", čili Světu knihy 2006, se objevila další výstava komiksů. Tentokrát už obsahově blíže k dospělým. Přesto si dovolím napsat, že pražská výstavka mě poněkud zklamala. Nejen tím, že byla tak trochu zastrčena na konec levého křídla, ale ani odtud nějak výrazně nelákala, nekřičela: Pojďte si sem něco zajímavého prohlédnout! Tvůrci expozice, podle mého, jako by zapomněli, že ne všichni návštěvníci jsou informováni a znalí toho, kde a jak ke komiksům přijít. Chyběly tedy ukázky časopisů, odkazy na nakladatele (pokud byli na "knížáku"). A vůbec i pár slov o tom, proč komiks číst a kde ho hledat.
Mohli bychom tedy volat: Hurá, sláva, komiksu se prostor dává! - a dokonce na významných akcích, jakou jsou oba veletrhy. Berme to jako dobrý start, ale ohlédněme se a řekněme si, co příště uděláme lépe.
Coby spolukurátor obou zmíněných akcí cítím za jejich realizaci odpovědnost, a tedy i potřebu, ba nutnost se ke kritickému hodnocení vyjádřit. Začněme nejprve Libercem: Byť uznávám blízký jejich kontext, nemyslím si, že by papírové modely u vchodu natolik lákaly návštěvníky k samotným komiksům. To už spíš onen fakt, že vystaveny po obou stranách několikametrové chodby nemohly zůstat nepovšimnuty… Za podobně exkluzivní umístění patří libereckým pořadatelům velký dík.
Tento příjemný fakt vyniká právě ve srovnání se Světem knihy. Částečně je na vině rozsah obou akcí (kapacita prostoru i objem programu), částečně i podpora ze strany pořadatelů. Ačkoliv bych si sám přál mít pro komiksovou výstavu na Světě knihy větší a ke vchodu blíže umístěný prostor, osobně vnímám letošní ročník veletrhu jako první razantnější penetraci doposud literárního festivalu komiksem vůbec, a jsem vděčný jak pořadatelkám ze Světa knihy, tak panu Joachimu Dvořákovi z revue Labyrint za veškerou pozornost, kterou akci věnovali. Domnívám se, že na to, jak nedlouhá doba byla na přípravu celého bloku, podařilo se dosáhnout maxima – a to nejen výstavy, ale zároveň čtyř diskusí se současnými autory, a několika volně přidružených autogramiád a prezentací.
Výhrady k propagaci už ponechávám zcela stranou – přepokládám, že pan Toman, coby respektovaný autor, měl k disposici některou z akreditací, a tudíž nebyl zasažen jedním z 10.000 letáků, které se distribuovaly ke vstupenkám, a neviděl jsem ho ani na diskusích ani na ostatních akcích, které byly anoncovány na samotných výstavních panelech…
Jen už jako drobný detail, aby se případně necítili dotčeni i organizátoři dalších expozic, připomenu jen několik „vpravdě komikových výstav“ z poslední dekády: festival komiksu v Jelení, olomoucké Pohádkové jaro, Grrr! Žbuch! 2 v prostorách metra Vltavská, tři francouzské výstavy v Památníku národního písemnictví, aktivity valonského zastoupení v Praze, výstavu „Český komiks (?) a výtvarné umění“ v Husovce, rozsáhlou prezentaci komiksu polského, a v neposlední řadě brněnského Gavrona a právě probíhající Slévání, na jejichž realizaci se podílí redakce revue Aargh!
