. Rogersovy schopnosti nebyly vrozené: „Steve Rogers byl bohužel tak slabý, že nemohl být přijat do armády. A to právě v době, kdy vypukla druhá světová válka. Dostal však nabídku, aby vypil tajemný nápoj, který mu propůjčil neuvěřitelné schopnosti. Experiment vědců se povedl a muž nazývaný Captain America začal pro americkou armádu plnit úkoly“(Kruml, M.: Hrdinové kresleného světa. Magazín MF Dnes, 2000, č. 1, s. 9.).
Po válce už příběhy Captaina Ameriky čtenáře nezajímaly, a tak byl seriál ukončen. Po necelých dvaceti letech, ve stříbrném období komiksu, Captaina oživili pro sérii The Avengers (1963) autorů Stana Leeho a Jacka Kirbyho. Hrdina během let nezestárnul, což se vysvětlovalo tím, že spadl do ledového moře, kde zamrznul a jeho tělo nalezli až v šedesátých letech. Díky tomu se mohl zařadit po bok mnohem mladších hrdinů té doby. Aby se postava bývalého armádního bojovníka zalíbila i v květinovém období šedesátých let, získal mnohem lidštější charakter a nové pomocníky. Změny ve scénářích přicházely postupně, ale do počátku osmdesátých let měl Captain America afroamerického kolegu Falcona, židovskou přítelkyni Bernie Rosenthalovou a homosexuálního kolegu Arnieho Rotha.
Jedním z jeho největších nepřátel je postava zvaná Red Skull, nacistický zlosyn, jenž se objevil již v roce 1945. V průběhu let se spolu s Captainem Amerikou utkali několikrát, mnohdy se souboje táhly přes několik sešitových vydání.Amerikovy příběhy byly inspirací seriálů ve čtyřicátých letech, v šedesátých letech vznikly kreslené televizní seriály a na celovečerní film přišla řada na konci osmdesátých let po několika filmech televizních (viz Markstein, D. D.: Captain America. Don Markstein´s Toonopedia, 4. 6. 2004).
Také ve snímku Captain America měla být pozornost věnována souboji Captaina (Matt Salinger) proti Red Skullovi (Scott Paulin). Tento film zůstal velmi dlouho nedokončen a premiéru měl až v roce 1991. Režíroval jej Albert Pyun, známý převážně akčními filmy nevalných kvalit i v rámci daného žánru. Najal si scenáristu Stephena Tolkina, který nebyl příznivce hrdinských komiksů a rozhodl se pojmout Captaina Ameriku co nejcivilněji. Steve Rogers má tedy Captainův kostým pouze na začátku a na konci filmu.
Změny provedl Tolkin také s postavou Red Skulla. Původně Němec Johann Schmidt byl přepsán na Itala Tadzia De Santise, jehož ve třicátých letech měli unést nacisté a provádět na něm experimenty. Skull s Captainem mají společného víc než v původním komiksu – oběma bylo injektováno supervojenské sérum vytvořené doktorkou Vasariovou, která uprchla nacistům, když experimentovali s Tadziem bez jejího svolení. Při souboji Red Skulla a Captaina zamrzne America v kanadské tundře na dvacet let.
Na natáčení snímku s velice nízkým rozpočtem mělo neblahý dopad také špatné počasí. Původně trikové scény byly přepsány, takže plánovaná velká honička různými moderními dopravními prostředky dopadla tak, že Captain America musel uprchnout pronásledovatelům na kole.
. Celkově snímek nijak nevyniká nad ostatní tvorbou Alberta Pyuna a řadí se mezi filmy, které raději neměly vůbec vzniknout. „Superhrdinský film se pohnul obrovským skokem nazpět... Příběh marvelovské postavy by mohl být základem významného dobrodružství o duchu Ameriky. Místo toho je degenerován na bezvýznamnou sbírku uboze natočených přestřelek a pěstních soubojů, díky které vypadá televizní verze Reba Browna z roku 1979 jako spektakulární podívaná“(Schoell, W.: Comic Book Heroes of the Screen. Citadel Press, New York 1991, s. 111.).
Režiséra Alberta Pyuna označuje Jiří Pavlovský jako následníka Eda Wooda, kterému k natočení sci-fi filmu stačí jedna sklepní místnost a tři herci (viz Pavlovský, J.: Comics ve filmu. Živel, 12. 9. 2004).
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
