. Batman se vrací obsahuje těkavou nepředvídatelnost: nikdy nevíte, jakým směrem se tento zadumaný, satirický, zázračně imaginativní film může obrátit. Občas se příběh dostane do slepé uličky. Ale hned za rohem číhá vizuální zázrak. Toto zvrácené filmové hračkářství je trochu nepořádné, ale je to vizionářský nepořádek. O kolika pokračováních je možné něco podobného říct? (Citováno dle D. Ansena: A Gotham Gothic, Newsweek, 1992, č. 25, s. 51.)
V novém filmu se objevují další postavy z batmanovského světa jako Penguin neboli Tučňák v podání Dannyho DeVita a Catwoman/Kočičí žena, kterou hraje Michelle Pfeifferová. Batmana ztvárnil stejně jako v předchozím díle Michael Keaton. Jelikož je divák s postavou netopýřího muže již seznámen, představuje režisér publiku zrození záporného Penguina a Catwoman. Základní znaky jako kostýmy, vizáž a jména jsou zachovány z původního komiksu, samotný příběh je vystaven tak, aby jednotlivé postavy měly logický důvod pro své konání.
. V civilním životě miluje Selina (Catwoman) Bruce Waynea (Batman), kdežto jejich alter ega proti sobě bojují. Catwoman však není zápornou postavou natolik, aby měla ambice ovládnout město nebo celý svět, na rozdíl od Punguina, kterého v dětství rodiče spláchli do kanalizace, protože byl „jiný“.
Poměrně spletitý a pestrý děj se odehrává ve vánočním období, což už tak temnému prostředí Gotham City dodává na větší depresivitě a melancholičnosti. Svou atmosférou připomíná film Burtonovo předchozí dílo Střihoruký Edward (Edward Scissorhands, 1990). Místy až expresionistická grotesknost prostředí i některých postav také zpětně ovlivnila samotný komiks, kde v devadesátých letech pokračovala temná linie Batmanových dobrodružství.
. „Komiksovější vyprávění, také díky kulisám se strmou velkoměstskou architekturou a temnou kanalizací, které zastiňují herecké výkony.“ (J. Walker: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide, HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 67.)
Za masky a vizuální efekty byl snímek nominovaný na Oscarová ocenění. Batman a Batman se vrací patří mezi nejlepší filmy podle komiksových příběhů, jimž se daří přiblížit prostředí děje a postavy i těm, kteří s „temným rytířem“ neměli možnost setkat se na stránkách časopisů. Zároveň ze čtveřice filmů o Batmanovi patří ke zdařilejší polovině. Na třetí a čtvrté pokračování v režii Joela Schumachera přijde řada později, ale předem je možno uvést, že se jednalo spíše o zklamání než důstojná pokračování slibně započaté filmové série.
. . .
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
V novém filmu se objevují další postavy z batmanovského světa jako Penguin neboli Tučňák v podání Dannyho DeVita a Catwoman/Kočičí žena, kterou hraje Michelle Pfeifferová. Batmana ztvárnil stejně jako v předchozím díle Michael Keaton. Jelikož je divák s postavou netopýřího muže již seznámen, představuje režisér publiku zrození záporného Penguina a Catwoman. Základní znaky jako kostýmy, vizáž a jména jsou zachovány z původního komiksu, samotný příběh je vystaven tak, aby jednotlivé postavy měly logický důvod pro své konání.
. V civilním životě miluje Selina (Catwoman) Bruce Waynea (Batman), kdežto jejich alter ega proti sobě bojují. Catwoman však není zápornou postavou natolik, aby měla ambice ovládnout město nebo celý svět, na rozdíl od Punguina, kterého v dětství rodiče spláchli do kanalizace, protože byl „jiný“.
Poměrně spletitý a pestrý děj se odehrává ve vánočním období, což už tak temnému prostředí Gotham City dodává na větší depresivitě a melancholičnosti. Svou atmosférou připomíná film Burtonovo předchozí dílo Střihoruký Edward (Edward Scissorhands, 1990). Místy až expresionistická grotesknost prostředí i některých postav také zpětně ovlivnila samotný komiks, kde v devadesátých letech pokračovala temná linie Batmanových dobrodružství.
. „Komiksovější vyprávění, také díky kulisám se strmou velkoměstskou architekturou a temnou kanalizací, které zastiňují herecké výkony.“ (J. Walker: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide, HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 67.)
Za masky a vizuální efekty byl snímek nominovaný na Oscarová ocenění. Batman a Batman se vrací patří mezi nejlepší filmy podle komiksových příběhů, jimž se daří přiblížit prostředí děje a postavy i těm, kteří s „temným rytířem“ neměli možnost setkat se na stránkách časopisů. Zároveň ze čtveřice filmů o Batmanovi patří ke zdařilejší polovině. Na třetí a čtvrté pokračování v režii Joela Schumachera přijde řada později, ale předem je možno uvést, že se jednalo spíše o zklamání než důstojná pokračování slibně započaté filmové série.
. . .
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
