. Za ty necelé tři roky, co Zkrat kalí tuzemské komiksové vody, si v nich vydobyl celkem pevné místo a představil celou řadu neokoukaných, zajímavých tvůrců – stačí vzpomenout na Fobův strip Kook či Sugar Cube od Toy Box. Někteří z nich by se dali označit za zkratovské stálé hosty. To určitě platí o Karlu Jeriem (s Přibylem navíc graficky spolupracuje i na jeho infowebu Komiksárium), který tentokráte vytvořil akční obálku, na níž navazuje osmistránková éterická řezanice s lehce zapamatovatelným názvem Heaven Riders of Michael vs. Guards of Devil Navy. Na první pohled se tváří jako vrchol čísla, především díky místy sice poněkud nepřehledné, jinak však atmosférické Jeriově kresbě (byť v poslední době začíná trochu přešlapovat na místě), po přečtení takový pocit rychle mizí. Může za to slabší scénář vrcholící poněkud levnějším závěrem; nezachrání ho ani neortodoxní prolínání vypravěčova neutrálního hlasu s promluvami hrdinů, každý vyvedený jiným fontem.
Dalším takovým případem věrného zkratovského tvůrce je Miloš Mazal, který na tuzemskou scénu vlétl doslova jako kometa komiksem Mesiáš, oceněným na comiCZconu 2004. V tomto Zkratu se prezentuje zpracováním klasického faustovského tématu pekelného zaprodání v příběhu Odkaz. Je to však ještě větší zklamání, než úvodní H.R.M.G.D.N. Kresebně se Mazal nikam výrazně neposouvá, scénář je jako vždy velmi široce rozkročený, ovšem nyní nikterak překvapivý. Neškodilo by ani ubrat z bujného textu, který se nevejde do obrázků a je proto uvězněn v samostatných políčkách.
. Za další „českou komiksovou hvězdu“ čísla můžeme považovat tak řečeného Vhrstiho. Oceňovaný v zahraničí, v poslední době stále více se prosazující i ve své domovině, publikoval poprvé právě ve Zkratu. Jeho příspěvek Dnes je divné všecko uvádí rozšafný rozhovor, který s ním vedl Tomáš Hibi Matějíček. Ten je spolu s Petjou autorem scénáře minidetektivky vyprávěné formou televizního zpravodajství. Vhrstimu sice nenabízejí dostatečnou příležitost, aby ukázal svůj talent, alespoň pro kouzelně naivní pointu stojí za to si ho přečíst.
Kvarteto komiksových matadorů doplňuje Jiří Zimčík se svou půlstránkovou, barevnou hříčkou Kruh. Škoda, že nedostal více prostoru a stále více se do povědomí zapisuje jako tvůrce doplňkových ilustrací a taškařic, známých z Inseminátora.
. Pokud nebudeme počítat Petanqueové přátele Tomáše Přidala stvořené dle písně jeho skupiny India Happening Punk, které vydavatel otiskl snad jen z kamarádského soucitu, zbývají nám tu už jen dva výtvory Srba Milana Pavloviće řečeného Mr. Stocca. Tím prvním je zvláštní komiks beze slov Zvláštní dny o panu prasátkovi, jehož mozek přes noc odpočívá na bidýlku. Občas legrační, občas drastický, celkově docela zábavný úlet nasměrovávající čtenářovu náladu právě opačným směrem, než by zrovna potřeboval. To tón kraťásku Když jsem byl ještě malý kluk, zabírající dvě poslední barevné stránky, je zcela jednoznačný. Na příběhu chlapce, kochajícího se ze smutného konce hmyzáků umrzlých v lednici, zpracovává téma smrti a pomíjivosti života.
. I když se může zdát, že šesté číslo Zkratu je spíše zklamáním, není to pravda. Ve svém výsledku nabízí několik solidních příspěvků, osvědčená jména, nováčky i zahraničního hosta a k tomu hrst publicistiky – to vše v dobré grafické úpravě a tiskové kvalitě. A především – nepořídit si šestý Zkrat znamená ztratit kontakt se současnou českou komiksovou scénou. Což je i ona dobrá zvěst z titulku – český komiks žije a pořád má ještě kde se předvádět. Dopřejme mu to!
Zkrat č. 6 v kostce
Jerie v minulosti dokázal, že umí vymyslet báječné věci, ale tohle autorovi jeho formátu příliš nesluší. (Heaven Riders of Michael vs. Guards of Devil Navy)
Pět bodů z deseti. Pokud jste v dostatečně poťouchlé náladě, tak třeba i sedm z deseti.
(Zvláštní dny)
Stejné jako v případě Karla Jerieho: kdyby se jednalo o komiks začínajícího autora, tak za jedna, takto pouze průměrná trojka.
(Odkaz)
Neurazí ani nenadchne, pobaví bez hlubšího uvíznutí v paměti. Vhrsti i Hibi mají na víc, přesto jde o příjemné počtení.
(Dnes je divné všecko)
Příjemné barvy, příjemná hmyzí smrt, příjemná tečka za celým číslem.
(Když jsem byl ještě malý kluk)
Jerie v minulosti dokázal, že umí vymyslet báječné věci, ale tohle autorovi jeho formátu příliš nesluší. (Heaven Riders of Michael vs. Guards of Devil Navy)
Pět bodů z deseti. Pokud jste v dostatečně poťouchlé náladě, tak třeba i sedm z deseti.
(Zvláštní dny)
Stejné jako v případě Karla Jerieho: kdyby se jednalo o komiks začínajícího autora, tak za jedna, takto pouze průměrná trojka.
(Odkaz)
Neurazí ani nenadchne, pobaví bez hlubšího uvíznutí v paměti. Vhrsti i Hibi mají na víc, přesto jde o příjemné počtení.
(Dnes je divné všecko)
Příjemné barvy, příjemná hmyzí smrt, příjemná tečka za celým číslem.
(Když jsem byl ještě malý kluk)
