. Jak jste se seznámil s komiksem?
Moje úplně první seznámení s komiksem bylo v létě 1962, kdy mně a bratrovi děda koupil dva komiksy. Mně bylo sedm let a dostal jsem Batmana. Bratr zase Supermana a oba dva jsme se okamžitě stali fanoušky komiksu.
Moje úplně první seznámení s komiksem bylo v létě 1962, kdy mně a bratrovi děda koupil dva komiksy. Mně bylo sedm let a dostal jsem Batmana. Bratr zase Supermana a oba dva jsme se okamžitě stali fanoušky komiksu.
Co pro vás komiks znamená?
Složitá otázka. Nejjednodušší odpověď je, že prostě mám rád tu unikátní kombinaci slov a obrazu, kterou komiksy a kreslené příběhy jako vyprávěcí médium mají.
Složitá otázka. Nejjednodušší odpověď je, že prostě mám rád tu unikátní kombinaci slov a obrazu, kterou komiksy a kreslené příběhy jako vyprávěcí médium mají.
A máte některé vysloveně oblíbené komiksy?
Vlastně mám rád všechny typy amerických komiksů a kreslených příběhů. Stejně tak některé evropské komiksy, které jsou v USA k dostání. Jenže ve Spojených státech se bohužel mnoho evropských komiksů neprodává. Jediný komiks, který mě nebaví číst, je japonský manga komiks. Z nějakého důvodu mě tento typ komiksu nikdy nezajímal.
Každopádně mými nejoblíbenějšími komiksy jsou superhrdinské. Někdo si může myslet, že jsem nezralý, když je stále čtu; ale já na nich vyrůstal a stále jsou mi blízké a mám je rád. Co se týče konkrétních oblíbených titulů, těch je opravdu hodně: Batgirl, Birds of Prey, Fantastic Four, Green Arrow, Hawkman, JSA, Spider-Man, Supreme Power, X-Men, Gotham Central, Fables, Strangehaven, Queen and Country, The Boom, Supernatural Law… Vedle těchto komiksů mám rád i non-fiction, a to hlavně historii a biografii.
Vlastně mám rád všechny typy amerických komiksů a kreslených příběhů. Stejně tak některé evropské komiksy, které jsou v USA k dostání. Jenže ve Spojených státech se bohužel mnoho evropských komiksů neprodává. Jediný komiks, který mě nebaví číst, je japonský manga komiks. Z nějakého důvodu mě tento typ komiksu nikdy nezajímal.
Každopádně mými nejoblíbenějšími komiksy jsou superhrdinské. Někdo si může myslet, že jsem nezralý, když je stále čtu; ale já na nich vyrůstal a stále jsou mi blízké a mám je rád. Co se týče konkrétních oblíbených titulů, těch je opravdu hodně: Batgirl, Birds of Prey, Fantastic Four, Green Arrow, Hawkman, JSA, Spider-Man, Supreme Power, X-Men, Gotham Central, Fables, Strangehaven, Queen and Country, The Boom, Supernatural Law… Vedle těchto komiksů mám rád i non-fiction, a to hlavně historii a biografii.
Čtete opravdu hodně komiksů, nepřipadá vám, že vás takový přehled přijde poměrně draho? V České republice totiž není komiks zrovna lacinou publikací.
Pravda je, že průměrná cena amerických komiksů je také dost vysoká, alespoň vzhledem k těm pár stranám příběhu (něco kolem 22 stran stojí 3 dolary). Jenže já mám komiksy hrozně rád, takže neváhám i platit.
Pravda je, že průměrná cena amerických komiksů je také dost vysoká, alespoň vzhledem k těm pár stranám příběhu (něco kolem 22 stran stojí 3 dolary). Jenže já mám komiksy hrozně rád, takže neváhám i platit.
Jaký je ve Spojených státech rozdíl mezi alternativním (art) a mainstreamovým komiksem?
Ve Spojených státech se komiks dá rozdělit do tří kategorií: superhrdinský, krimi/detektivní a akční/dobrodružný. Někteří namítají, že mainstreamový komiks je jen pro teenagery, ale ve skutečnosti i některé takové komiksy zobrazují sofistikovaná témata a charaktery. Alternativní komiks se produkuje nejčastěji formou komiksových románů, na rozdíl od mainstreamového, který vychází v časopiseckých seriálech. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma proudy vidím v tom, že alternativní komiks se obtížně zařazuje do nějaké žánrové kategorie, jako je třeba krimi nebo sci-fi. Využívá experimentální nebo neobvyklý způsob vyprávění i grafické ztvárnění, což ho automaticky vylučuje z nějakého škatulkování.
Ve Spojených státech se komiks dá rozdělit do tří kategorií: superhrdinský, krimi/detektivní a akční/dobrodružný. Někteří namítají, že mainstreamový komiks je jen pro teenagery, ale ve skutečnosti i některé takové komiksy zobrazují sofistikovaná témata a charaktery. Alternativní komiks se produkuje nejčastěji formou komiksových románů, na rozdíl od mainstreamového, který vychází v časopiseckých seriálech. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma proudy vidím v tom, že alternativní komiks se obtížně zařazuje do nějaké žánrové kategorie, jako je třeba krimi nebo sci-fi. Využívá experimentální nebo neobvyklý způsob vyprávění i grafické ztvárnění, což ho automaticky vylučuje z nějakého škatulkování.
Jaká témata komiks obvykle reflektuje? Zajímá se i o aktuální dění?
Protože komiksy se superhrdiny jsou v USA literaturou středního proudu, běžná témata zahrnují dobro versus zlo, sebeobětovaní, toleranci vůči jedincům odlišujícím se od průměru, pomoc slabšímu, snahu jít až na hranici svých možností. Tématem zejména komiksů pro teenagery je hledání sebe sama, svého místa ve světě dospělých. Jako kluk jsem měl nejraději komiks X-Men, který vyprávěl příběhy skupinky teenagerů, kteří se velice odlišovali od svého okolí, a také jím byli odvrhováni. Jenže oni měli na rozdíl od ostatních výhodu: chodili totiž do speciální školy, kde se učili používat svoje superschopnosti, a tím vlastně nalezli smysl života. Komiks X-Men je proto ve Spojených státech populární u minorit.
Protože komiksy se superhrdiny jsou v USA literaturou středního proudu, běžná témata zahrnují dobro versus zlo, sebeobětovaní, toleranci vůči jedincům odlišujícím se od průměru, pomoc slabšímu, snahu jít až na hranici svých možností. Tématem zejména komiksů pro teenagery je hledání sebe sama, svého místa ve světě dospělých. Jako kluk jsem měl nejraději komiks X-Men, který vyprávěl příběhy skupinky teenagerů, kteří se velice odlišovali od svého okolí, a také jím byli odvrhováni. Jenže oni měli na rozdíl od ostatních výhodu: chodili totiž do speciální školy, kde se učili používat svoje superschopnosti, a tím vlastně nalezli smysl života. Komiks X-Men je proto ve Spojených státech populární u minorit.
Takže komiks má schopnost komunikovat?
Bezesporu. Kombinace textu a obrazu spolu se silnými tématy umožňuje efektní komunikaci se čtenářem. Fascinuje mě, že i když začnu číst starší komiks, který jsem v ruce nedržel třeba dvacet let i více, po pár stránkách mě zaplaví vlna vzpomínek a najednou vím, o čem ten komiks je, protože si ho pamatuji.
Bezesporu. Kombinace textu a obrazu spolu se silnými tématy umožňuje efektní komunikaci se čtenářem. Fascinuje mě, že i když začnu číst starší komiks, který jsem v ruce nedržel třeba dvacet let i více, po pár stránkách mě zaplaví vlna vzpomínek a najednou vím, o čem ten komiks je, protože si ho pamatuji.
Co čtenáři od komiksu očekávají? Jen zábavu?
Zábava a relaxace je určitě hlavním očekáváním čtenářů. Se zábavou často zmiňovaný „únik“ je pravděpodobně prvořadé očekávání, hlavně u mladších čtenářů. Každý čtenář komiksu ale jednou ve svém životě dojde na rozcestí: buď z komiksu "vyroste" a přestane ho číst, anebo ještě své zájmy v této oblasti rozšíří a od normálních superhrdinských příběhů přejde k náročnějším a dospělejším komiksům a komiksovým románům.
Zábava a relaxace je určitě hlavním očekáváním čtenářů. Se zábavou často zmiňovaný „únik“ je pravděpodobně prvořadé očekávání, hlavně u mladších čtenářů. Každý čtenář komiksu ale jednou ve svém životě dojde na rozcestí: buď z komiksu "vyroste" a přestane ho číst, anebo ještě své zájmy v této oblasti rozšíří a od normálních superhrdinských příběhů přejde k náročnějším a dospělejším komiksům a komiksovým románům.
Jaké jsou podle vás silné a naopak slabé stránky komiksu?
Silná stránka komiksu je právě komunikace se čtenářem: sdělování základních témat textem a obrazem. Jako slabost vidím až příliš velké množství průměrného scénáře i kresby, které je na trhu. Jako každé masové médium se komiksová produkce vyznačuje i průměrností, zjednodušováním a klišé. Co se Spojených států týče, mrzí mě, že zdejší vydavatelé nemají dost odvahy na nějaké riskantnější projekty. Mají snad averzi vůči experimentálním technikám a netradičním žánrům…
Silná stránka komiksu je právě komunikace se čtenářem: sdělování základních témat textem a obrazem. Jako slabost vidím až příliš velké množství průměrného scénáře i kresby, které je na trhu. Jako každé masové médium se komiksová produkce vyznačuje i průměrností, zjednodušováním a klišé. Co se Spojených států týče, mrzí mě, že zdejší vydavatelé nemají dost odvahy na nějaké riskantnější projekty. Mají snad averzi vůči experimentálním technikám a netradičním žánrům…
Ve Spojených státech je komiksová scéna téměř nedozírná, stíháte ji vůbec sledovat?
Stíhám, ale rozhodně ne tak, jak bych si přál. Sleduji spousty internetových stránek, čtu magazíny a také se účastním několika internetových diskusí. A stejně mám pocit, že vše sledovat nestačím…
Stíhám, ale rozhodně ne tak, jak bych si přál. Sleduji spousty internetových stránek, čtu magazíny a také se účastním několika internetových diskusí. A stejně mám pocit, že vše sledovat nestačím…
Zajímáte se i o komiks mimo hranice Spojených států? Co třeba o evropský komiks nebo japonskou mangu?
Ano, a hodně. Evropské komiksové romány daleko více překračují stereotypy a používají také experimentální techniky. Dokáží vyprávět příběh daleko komplexněji a pohybovat se tak mimo rámec běžných žánrových kategorií. Japonská manga se mě netýká, z nějakého důvodu se mi prostě nelíbí. Ačkoli věřím, že existuje japonský komiks, který by mě zajímal, nemám snahu ho vyhledat, je jich poněkud moc. Ve Spojených státech si hodně lidí myslí, že komiks je pro děti. Vím, že tento názor v Japonsku i Jižní Americe nemají, a doufám, že v západní Evropě také ne.
Ano, a hodně. Evropské komiksové romány daleko více překračují stereotypy a používají také experimentální techniky. Dokáží vyprávět příběh daleko komplexněji a pohybovat se tak mimo rámec běžných žánrových kategorií. Japonská manga se mě netýká, z nějakého důvodu se mi prostě nelíbí. Ačkoli věřím, že existuje japonský komiks, který by mě zajímal, nemám snahu ho vyhledat, je jich poněkud moc. Ve Spojených státech si hodně lidí myslí, že komiks je pro děti. Vím, že tento názor v Japonsku i Jižní Americe nemají, a doufám, že v západní Evropě také ne.
Napsal jste velmi zajímavou práci o ženách v komiksu. Změnila se role ženy od doby, kdy jste práci vydal (1998)?
Svým způsobem ano. V devadesátých letech nezralý komiks ženy prezentoval převážně jako ztělesnění erotických představ teenagerů. Tento trend sice ještě existuje, ale opravdu se už hodně umírnil, takřka vymizel. Můžu jmenovat jeden příklad: komiks Cavewoman, který mohl být o mladé dívce, která je přenesena do pravěké doby, a vyrůstá mezi dinosaury. Jenže! Autoři ji vykreslili jako prsatou polonahou holku z plakátu (pin-up girl), aby přilákali více mladých čtenářů. Naštěstí dnes čte komiksy daleko více dívek a žen než dříve.
Svým způsobem ano. V devadesátých letech nezralý komiks ženy prezentoval převážně jako ztělesnění erotických představ teenagerů. Tento trend sice ještě existuje, ale opravdu se už hodně umírnil, takřka vymizel. Můžu jmenovat jeden příklad: komiks Cavewoman, který mohl být o mladé dívce, která je přenesena do pravěké doby, a vyrůstá mezi dinosaury. Jenže! Autoři ji vykreslili jako prsatou polonahou holku z plakátu (pin-up girl), aby přilákali více mladých čtenářů. Naštěstí dnes čte komiksy daleko více dívek a žen než dříve.
Říkáte, že je dnes daleko více čtenářek, než tomu bylo dříve. Jaký je tedy v současné době poměr mezi čtenáři a čtenářkami?
Muži (nejvíce teenageři) stále zastupují většinovou část čtenářů komiksů, ale stále více žen se stává dychtivými fanynkami. To vídám často, když navštěvuji zmíněné internetové diskuse a magazíny.
Muži (nejvíce teenageři) stále zastupují většinovou část čtenářů komiksů, ale stále více žen se stává dychtivými fanynkami. To vídám často, když navštěvuji zmíněné internetové diskuse a magazíny.
Je ve Spojených státech Superman stále hrdinou číslo 1? Nevystřídala ho už jiná postava?
Stále Superman. Superman totiž reprezentuje ideály, kterým by Američané moc rádi věřili. I když se zdá, že Američané jsou egocentričtí nacionalisté, jsou také optimističtí, věří v dobro lidstva a schopnost postarat se o bližního. Dnes je moderní být cynický, ale i přesto většina Američanů, možná až kdesi hluboko v sobě, věří v čestnost a ideály. Superman je často popisován jako „poslední skaut“, protože sice má neomezenou moc, ale i tak si vybral jako cíl své energie pomoc ostatním.
Věřte nebo ne, to je právě to, jak Američané vidí svou zemi. Není náhoda, že je Amerika ekonomickou i válečnou velmocí světa. I když nekompromisní strážci jakými jsou Batman, Punisher, nebo Wolverine budou pro americké teenagery populárnější než Superman, Superman bude stále reprezentovat pohled Američana na svou zemi a na její vztah k okolnímu světu.
Stále Superman. Superman totiž reprezentuje ideály, kterým by Američané moc rádi věřili. I když se zdá, že Američané jsou egocentričtí nacionalisté, jsou také optimističtí, věří v dobro lidstva a schopnost postarat se o bližního. Dnes je moderní být cynický, ale i přesto většina Američanů, možná až kdesi hluboko v sobě, věří v čestnost a ideály. Superman je často popisován jako „poslední skaut“, protože sice má neomezenou moc, ale i tak si vybral jako cíl své energie pomoc ostatním.
Věřte nebo ne, to je právě to, jak Američané vidí svou zemi. Není náhoda, že je Amerika ekonomickou i válečnou velmocí světa. I když nekompromisní strážci jakými jsou Batman, Punisher, nebo Wolverine budou pro americké teenagery populárnější než Superman, Superman bude stále reprezentovat pohled Američana na svou zemi a na její vztah k okolnímu světu.
