Pozor, nyní další zajímavost. Příběh o založení Bratrstva sice Rychlé šípy zmiňuje, ale ty zde vůbec nevystupují! Je to opravdu jedna z mála výjimek, kdy ve „svém“ seriálu Rychlé šípy vůbec „nehrají“ – ani na jednom z políček. Další výjimkou jsou samozřejmě příběhy Písklouna a Tlouštíka v poválečném Junáku, z nichž ten vůbec první je z 28. 2. 1946. Ani v dalších čtyřech dílech, z nichž poslední vyšel ve Vpředu 9. 4. 1946, se Rychlé šípy neobjevují, ale v prvních dvou se o nich mluví. Rozhodně proto nelze říci, což už se také stalo, že Foglar pro Junáka Rychlé šípy nikdy nepsal. . Ostatně, už ve druhém z příběhů Písklouna a Tlouštíka se objevuje Bratrstvo kočičí pracky, které je (jak oba pátrači také ví) s Rychlými šípy neodmyslitelně spjato. I když se objevuje pouze v dálce, za zdí a v kůlně, na jediném obrázku (strana 125).
Bratrstvo kočičí pracky pak ale dostane navrch. Plně ovládne také dnes už víc než klasická pokračování ze stránek 126-128 souborného vydání. V dalším příběhu zvaném Rychlé šípy dostávají výstrahu se pak objevují aspoň Dlouhé bidlo a Štětináč a také – po válce poprvé – slavné Rychlé šípy. Došlo k tomu 16. 4. 1946. Tento příběh však ještě nekončí. Následuje díl Rychlé šípy zvou Tlouštíka (strana 130), a i když je uzavřen legendární Tlouštíkovou modlitbičkou „Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou – přece jsem nejšťastnějším chlapcem: vždyť jsem viděl Rychlé šípy!“, velice těsně na něj navazují hned tři další klasická pokračování o putování za trilobitem, která zmiňujeme i z toho důvodu, že se zde opět v plné sestavě vynořuje Bratrstvo (strany 131-133).
Rychlé šípy pod vlivem kočičí pracky
Ale to jsme přeběhli do budoucnosti. Je nutno se ještě vrátit na stranu 67, kde je příběh Rychlé šípy pod vlivem kočičí pracky. Právě odtud totiž dobrodružství po založení Bratrstva pokračují v dalších třech epizodách (v té na straně 68 chybí Bohouš), na které volně navazuje i příběh Rychlé šípy modelaří (strana 70), který Foglar později rovněž převedl ve Slovíčku do prózy… Jarka Metelka v něm v poslední chvíli zachrání život právě zrádci Bohoušovi, kterého by jinak zabil elektrický proud, čemuž by zbytek Bratrstva určitě jen tupě přihlížel!
Ale to jsme přeběhli do budoucnosti. Je nutno se ještě vrátit na stranu 67, kde je příběh Rychlé šípy pod vlivem kočičí pracky. Právě odtud totiž dobrodružství po založení Bratrstva pokračují v dalších třech epizodách (v té na straně 68 chybí Bohouš), na které volně navazuje i příběh Rychlé šípy modelaří (strana 70), který Foglar později rovněž převedl ve Slovíčku do prózy… Jarka Metelka v něm v poslední chvíli zachrání život právě zrádci Bohoušovi, kterého by jinak zabil elektrický proud, čemuž by zbytek Bratrstva určitě jen tupě přihlížel!
. Ještě než budeme pokračovat ve výčtu dalších příhod s Bratrstvem kočičí pracky, všimněme si, že ihned po „dodání“ tohoto „trojspolku“ do celku Rychlých šípů došlo i ke „zrození“ dalšího nezapomenutelného hrdiny, totiž psa Bubliny (hned na straně 71). I v tomto „jeho“ příběhu vidíme na sedmém obrázku Bratrstvo. „Z toho (psa) by byly pracky, panečku!“ představuje si odporný Štětináč. Díky této epizodě došlo také k tomu, že se Bratrstvo, respektive aspoň dva jeho členové, objevili hned v šesti (respektive osmi) číslech časopisu Mladý hlasatel za sebou. Ne, nikdy později už takto nepřerušená řada epizod s Bratrstvem nebude k vidění.
Štětináč novým vedoucím Bratrstva
Jaroslav Foglar později do prózy převedl i čtyři kreslené epizody začínající příběhem Rychlé šípy v pískových skalách, ale při tomto přepisování scénářů je shrnul do jediné kapitoly. Původně ale tato minisérie (strany 77 až 80) stojí opravdu za víc – a to právě i díky Bratrstvu. To se sice ještě v prvním díle „Skal“ nevyskytuje, v druhém až čtvrtém ale už ano. Sice bez Bohouška, jelikož tento fňukálek se zřejmě výpravy za město nezúčastnil (neodvážil či nesměl?) a jinou teorii, že zde přece figuruje, ale je k nepoznání a bez kapuce, považujme za zamítnutou a za omyl.
Jaroslav Foglar později do prózy převedl i čtyři kreslené epizody začínající příběhem Rychlé šípy v pískových skalách, ale při tomto přepisování scénářů je shrnul do jediné kapitoly. Původně ale tato minisérie (strany 77 až 80) stojí opravdu za víc – a to právě i díky Bratrstvu. To se sice ještě v prvním díle „Skal“ nevyskytuje, v druhém až čtvrtém ale už ano. Sice bez Bohouška, jelikož tento fňukálek se zřejmě výpravy za město nezúčastnil (neodvážil či nesměl?) a jinou teorii, že zde přece figuruje, ale je k nepoznání a bez kapuce, považujme za zamítnutou a za omyl.
Na konci tohoto dobrodružství se pak Štětináč sice (sám) jmenuje novým vedoucím Bratrstva, ale v pozdějším příběhu Rychlé šípy se prozrazují (strana 94) už je toto „svržení Dlouhého Bidla pro zbabělost“ podle všeho zapomenuto a zároveň jsme uprostřed slavné pětidílné minisérie o Jeremiášce (9. 11. až 7. 12. 1940). V ní se po roce Foglar pokusil zopakovat, co se mu na podzim povedlo už s minisériií o domě hrůzy (známou původně už z prózy a také knihy Tábor smůly, i když ještě s jinými hrdiny). Uspěl. V prvních dvou částech „Jeremiášky“ se sice Bratrstvo ještě nevyskytuje, ale v sobotu 11. listopadu (1940?) vykladačka karet a uchystavačka lektvarů pro zloděje, stará a šeredná babizna ve svém činžovním domě umírá.
. Dlouhé Bidlo se vzápětí rozhodne ukrást její knihu kouzel, což sledujeme v příběhu Rychlé šípy a strašidlo. Ten název měl nepochybně vyvolat v dětských čtenářích představu, že to právě Jeremiáška bude po smrti strašit, ale omyl, tím strašidlem je nakonec právě Dlouhé Bidlo, kterému Rychlé šípy ukradenou knihu ukradli a které si pro ni přišlo v přestrojení s baterkou (respektive: pod prostěradlem).
V posledním pokračování „Jeremiášky“ (strana 96) pak Rychlonožka hodí magickou knihu z mostu do řeky, čemuž ale málem zabrání opět Dlouhé bidlo – nyní i s Bohoušem. A Štětináč? Ten s nimi na mostě zřejmě není, i když nemusí být vidět a, pravda, Rychlonožka – utíkaje – opět konstatuje: „Bratrstvo kočičí pracky mě dohání – raději smrt, než dát knihu do jejich drápů!“ A hovoří tedy možná (?) o celém Bratrstvu. „Plav, neřáde!“ poručí pak knize kouzel, za což mu Dlouhé Bidlo hrozí: „To ti nezapomeneme, teď budeš mít od nás peklo na zemi!“ Dodejme, že se žádné peklo na zemi nekonalo. Nebo nám o tom aspoň Jaroslav Foglar nepodal zprávu. A už jen pro zajímavost si opět všimněme věrného Bubliny na posledních třech obrázcích… Účast Bublinova v seriálu je často malinko nadbytečná, ale pes je pes a tato účast musí být nutně tématem jiné, samostatné studie. My se dál věnujme našemu milenému Bratrstvu.
