Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

FLASH GORDON - MÝTUS A EPOPEJ (1.)

24.08.2007, autor: -pzm-

Začátek Flashe Gordona je v naprostém rozporu s vědeckými poznatky, jeho další pokračování se pak řídí pravidly, která Raymond vytvářel naprosto libovolně tak, jak to pro svůj příběh potřeboval. Z komiksu se tak stala fantazijní série, která neměla pražádný vztah k jakékoli realitě. Vznikla tak kupodivu jedna z nejkomplexnějších sérií: nebyla ovlivňována jen soudobými událostmi, které působily na všechny komiksy té doby, ale působily na ni i další vlivy, mnohem starší a mnohdy zcela neočekávané. Flashe Gordona můžeme analyzovat do stále větší a větší hloubky: ložisko je téměř nevyčerpatelné.




Flashovi souputníci
Vezmeme-li to po povrchu, můžeme se ptát, jaký vztah má Flash Gordon ke komiksům žánru science-fantasy a science-fiction roku 1934. V té době již pět let vycházel Buck Rogers Dicka Calkinse a Phila Nowlana. Nejprve se v něm cestovalo v čase, komiks se však brzy přeorientoval na meziplanetární dobrodružství. Před Flashem Gordonem tu byl také (od 21. srpna 1933) denní strip Brick Bradford, jehož barevné nedělní stránky však začaly vycházet až 24. listopadu 1934, to jest až po nedělních stránkách Flashe Gordona. Brick svá dobrodružství prožíval dlouho na Zemi, neboť zkoumal jednak podmořská města na dně Atlantiku, jednak vnitřní svět pod zemskou kůrou.

Buck Rogers.

Teprve roku 1935 (6. října) dal úspěch Flashe Gordona popud ke vzniku konkurenčního komiksu – zpočátku to byl dokonce plagiát – Don Dixon and the Hidden Empire Boba Moora a Carla Pfeurera. V červenci 1941 byla tato série znovu obnovena. Ve Francii vycházela v časopisu L’Aventureux (Dobrodruh) pod názvem Donald Dixon et l’Empire caché (Donald Dixon a ukryté císařství). Flash Gordon však není meziplanetární komiks. Jeho hrdina se dostane na jinou planetu, která prolétá v blízkosti Země, a zůstane na ní, popřípadě se na ni po krátké nepřítomnosti znovu vrátí.

Brick Bradford.

Meziplanetární ptáci
V roce 1934 byl příběh tohoto typu v žánru sci-fi naprostou novinkou. Lety z jedné planety na druhou byly v té době zcela běžné, mezihvězdných korábů od roku 1928 znatelně přibývalo. V tomto roce začal E. E. Smith psát ságu o vesmírné lodi Skylark (Skylark of Space) a E. Hamilton vydal knihu mezihvězdných dobrodružství Crashing Suns. Roku 1930 se k mezigalaktickým patrolám připojil také John W. Campbell. Takřka současně s Flashem Gordonem (v dubnu 1934) se vydala ke hvězdám Vesmírná Legie Jacka Williamsona. A tak, zatímco raketa inženýra Zarkova jen s obtížemi překonávala nepatrnou vzdálenost ze Země na Mongo, poletovala mezi hvězdami mračna pozemských vesmírných lodí. Vědeckofantastický žánr rozšiřoval a prohluboval svůj záběr (Na podzim 1933 vyšel román C. L. Mooreové Shambleau, v červenci 1934 se objevila A Martian Odyssey S. Weinbauma.), jeho klasikové, jako například Edgar Rice Burroughs, měnili charakter svých románů a vnášeli do nich vědecké prvky, které až dosud bohorovně ignorovali. Raymonda, který v tomto žánru debutoval, současný vývoj nijak neinspiroval, přiklonil se spíše k nespoutané a pohádkové science-fantasy desátých a dvacátých let.

Skylark of Space.

Přichází Burroughs
Prvním autorem, který Raymonda ovlivnil, byl nesporně Burroughs. Jeho marťanský cyklus, který začal psát roku 1912, v té době již dospěl k sedmému dílu. Roku 1918 ukončil Burroughs cyklus o Caspaku, „Zemi, na kterou čas zapomněl“. Vyšel druhý díl jeho cyklu o Venuši. A právě ten, mnohem výrazněji než dobrodružství Johna Cartera na Marsu, přímo ovlivnil Flashe Gordona. Carterova marťanská kariéra byla velmi rychlá: oženil se s dcerou krále a stal se významným hodnostářem. Vyprahlé pouště na Marsu se navíc nijak nepodobají planetě Mongo. Naproti tomu, když Carson Napier ztroskotá na Venuši, musí dlouho těžce bojovat, tak jako Flash na Mongu. Raymond si od Burroughse (viz Pirate of Venus z roku 1932) vypůjčil obrovité stromy Arborie, které mohou unést celé město. Stejný nápad později použil Van Vogt v románu The World of Null-A (Svět A).

Svět planety Caspak.

Od Burroughse (Caspak, Pellucidar) pochází také motiv světa, ve kterém se střetávají nejrůznější, lidské či humanoidní rasy, které jsou na odlišných stupních vývoje. Na planetě Mongo jsou nejzaostalejší opičí lidé Arborie, jimž ze zad vyrůstá dobře vyvinutý ocas, a dračí lidé, jejichž zadní končetiny připomínají tlapy ještěra (nebo ptáka). O něco výše jsou modří lidé z Arborie a trpaslíci všeho druhu. Vyvinutější jsou obři z Frýgie a ještěří lidé. Na nejvyšším stupni jsou pak civilizované populace: supí lidé krále Vultana, Frýžané, podmořský národ královny Ondiny, lví lidé a nakonec vládnoucí rasa Monga. Mongo není nic jiného než „ztracený svět“, inspirovaný notně zdeformovanou Darwinovou teorií, takový svět již popisoval Burroughs a před ním sir Arthur Conan Doyle (The Lost World z r. 1912, komiksově například česká Výprava do ztraceného světa). Tato tématika byla v té době velmi módní: řada vesmírných oper popisovala planety, na kterých současně žili dinosauři, lidoopi a obrovití savci. Raymond tato díla pravděpodobně rád čítával. Například roku 1933 vyšel Hamiltonův román Waldar, svět Antaresu, v němž popisoval planetu „Kaldar s jejími četnými nehumanoidními rasami, nekonečnými válkami a neobyčejnými monstry, planetu tajemnou, hrůzyplnou a nezemsky krásnou“. Kaldar se v mnohém podobá Mongu.




Autor:


Autor článku: -pzm-

Detaily o sérii

Série:
Související články:


superHRDINOVÉ
30.04.2017 Ovocný komiks 3: Fazole s mákem s gustem souloží s burskými povidly - 0 % - AKTUALIZOVÁNO
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
08.12.2014 Jak přežít (2): Naučte svou kočku sednout na povel - 100 %






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!