V Čermákových příbězích se Bratrstvo moc neobjevuje. Je to samozřejmě tím, že povětšinou vznikly přepracováním staršího Foglarova seriálu Kulišáci, kde Bratrstvo ani žádná jeho obdoba taky nevystupuje. Foglar však Bratrstvo do přepracování přeci jen „dodával“ a vidíme ho tak už na konci příběhu Rychlé šípy a podfukář (strana 241, poprvé 1970), kde je Bidlu přisouzena hláška „Prej se taky vyhrají strakaté kočky!! To by byla bašta.“ O absurditě oné hlášky není nejspíš třeba diskutovat. Anebo to Bratrstvo myslí s řezáním tlapek ještě pořád vážně? Hned v následujícím pokračování Dlouhé Bidlo vyhraje na los číslo 112 děravé paraple a Bratrstvo tento deštník obdivuje s ním. Pracka se dál plácá už jenom v marginálních roličkách, a tak se třeba v příběhu o dobré pověsti Rychlých šípů (strana 245) pouze na jednom jediném obrázku vysmívá falešně nařčeným kladným hrdinům. V příběhu Rychlé šípy jedou do neznámé čtvrti (strana 263) zase udělá Rychlonožka na Dlouhé Bidlo a Štětináče dlouhý nos z korby náklaďáku a Bidlo reaguje dlouhým výčtem všeho zlého, co Rychlonožkovi přeje, včetně „ouroček“.
.
Polepšení darebové?
Nečekaně pozitivně se však projeví Bratrstvo v dílu o hře Číslované lístečky (strana 265), když i oni tři lístečky namalují. Přinese je Bohoušek s tím, že se Bratrstvo „nechává poroučet“. Na Štětináčově lístku je ovšem nakreslena krysa.
V příběhu Rychlé šípy opět pod vlastní střechou (strana 273), který ukončuje šestidílnou minisérii o nepříjemném rozšíření klubu o Murkačovce, namluví zase vtipný Jindra Hojer Bratrstvu, že se „u vodárny vysypal z letadla pytel s korunama“. Bratrstvo tam letí jako posedlé, ale ctný Mirek Jindru napomíná: „Takové vtipy ani nemáš říkat, Bohouš tomu nakonec bude ještě věřit!“ Bratrstvo tento Jindrův úskok může Šípům oplatit, ale až v první části příběhu s Jedovatým dědkem (strana 282). Je totiž pobaveno vyhnáním Šípů z domu, kde pátrají po jakési desce, a varují potom dotyčného dědka-domovníka před „hned tak“ se nevzdávajícím klubem.
Ve dvoudílném příběhu o hře Fan-Tan (strany 284-285) má Bratrstvo podstatnější roli a objevuje se zde opět také Bambus a dokonce i jeho tatínek-domovník. A znovu se vyjevuje nepěkná Bohouškova povaha, když se za svou zprávu, kterou prý prozradí kumpánům z Bratrstva, nespokojí s párkem bílých myšek v teráriu a uschlou prackou vzteklého kocoura, nýbrž vyžaduje i jakousi knížku o strašidlu Bambírovi, dřevo „co v noci svítí“ a „mušli, co jste našli ve Stínadlech…“ Kde se Štětináčem a Dlouhým Bidlem nebyl… že by se vztah Štětináče k Bidlu utužoval? Dlouhé Bidlo v tomto příběhu Bohouše rozhodně označí za „docela obyčejnou myš, přestrojenou za kamaráda“. Ale „myš“ na rozdíl od něj získá pak aspoň epizodní roli i v příběhu Rychlé šípy jdou za most pro své věci (strana 289). Tento a následující díl volně parafrázuje někdejší slavnou bitvu s Podkováky, ale už to jaksi není ono. „To zase asi bude pěkná skopičina,“ plete se Dlouhé Bidlo v dalším příběhu (strana 291) o sbírání zápalkových nálepek.
.
V příběhu Rychlé šípy mají výjimečné štěstí (strana 303) se Bratrstvo chlapcům znovu vysmívá. Na pátém obrázku Dlouhé Bidlo volá přes zábradlí dolů do ulice: „Tak co, Šípáci – prej se rozpadnete!! To si po vás zabereme vaši klubovnu – chechééé…“ Bratrstvo pak opravdu zajde za panem domácím, na chvíli uspěje, aby bylo z klubovny nakonec Rychlými šípy zase vyhozeno.
V příběhu Rychlé šípy vynalézají novou zábavu (strana 305) se vlastně opakuje napálení Bohouška a Bratrstva s korunami, které „vypadly z letadla“, ale tentokrát napálí Bratrstvo někdo jiný než Rychlé šípy a ono (ale po jejich vzoru) počne sbírat staré jízdenky z autobusů a tramvají.
Nevědomky to ale dělají za jiným účelem, než „rychlošípáci“, a když jich mají sto tisíc (Neuvěřitelné! Za asi třináct dnů vybírání košů!), tak odnesou vše v koši na „ředitelství elektrik“. Tam ovšem o koš papírků nikdo nestojí, a tak ho Bratrstvo vysype do řeky, za což dostane věru obrovskou pokutu dvacet korun…
.
Příběhy, kde se Bratrstvo někomu z Rychlých šípů anebo jim všem vysmálo, byl podobně časté jako tato napálení, která měla ukázat hlupáctví Bratrstva. Docela dost se všem Šípům Bratrstvo znovu vysmálo, když se „vymázli“ na pětikole (strana 306), ale marginální roličky kdysi tak podstatného Bratrstva už asi začaly být Foglarovi trapné, a tak napsal ještě jeden úplně samostatný příběh Rychlé šípy zachraňují Dlouhé Bidlo (strana 313, červen 1971), kde také vystupuje kompletní Bratrstvo. Ale nestane už se nic víc, než že Dlouhé Bidlo spadne do kašny kvůli údajným zlatým rybičkám. Jako jsme se shledali s otcem Bambusovým, spatříme poprvé i jeho tatínka a poprvé zjišťujeme, že Dlouhé Bidlo ještě ve svém věku nesmí do vody. „Statečné a odvážné Rychlé šípy!“ končí poté epizodu tatínek (taktéž bidlovitě vysokého vzrůstu). „Za to, že jste zachránili mého syna, smíte si dnes večer půl hodiny hrát s naším psem.“
Téměř na závěr
Aspoň dva statistické údaje závěrem uvést musím. Aspoň někdo z Bratrstva kočičí pracky se objevil celkem ve dvaašedesáti (z celkových 316) pokračováních Rychlých šípů a kompletní Bratrstvo vystupuje ve čtyřiceti sedmi pokračováních. Lze tedy říct, že Kočičí pracka zabírá asi šestinu celého cyklu…
Jinou věcí ovšem zůstává, kolikrát skutečně sehraje tato parta podstatnou či klíčovou roli, a který její člen je nejvíce a který pak nejméně (exponován). Šlo by také přímo spočítat množství řeči jednotlivými figurami z Bratrstva vyslovené do tradičních obláčků a vyhodnotit počet „skutečných dobrodružství“, kdy bychom za jedinou epizodu počítali třeba celou minisérii s Pisklounem a Tlouštíkem, celý případ s uspávacím čajem atd. Pak bychom ovšem došli k nižším počtům. I tak je to dost a přidejme i pár mnou zmíněných příběhů, kam by šlo Bratrstvo snadno dosadit za jiné lumpy (a snad i některé příběhy mnou nezmíněné), a I JENOM TOTO by už vydalo na relativně akční film o soupeření dvou klukovských skupin… Kéž se něčeho podobného dočkáme, ať už v hrané anebo animované podobě!
.
Polepšení darebové?
Nečekaně pozitivně se však projeví Bratrstvo v dílu o hře Číslované lístečky (strana 265), když i oni tři lístečky namalují. Přinese je Bohoušek s tím, že se Bratrstvo „nechává poroučet“. Na Štětináčově lístku je ovšem nakreslena krysa.
V příběhu Rychlé šípy opět pod vlastní střechou (strana 273), který ukončuje šestidílnou minisérii o nepříjemném rozšíření klubu o Murkačovce, namluví zase vtipný Jindra Hojer Bratrstvu, že se „u vodárny vysypal z letadla pytel s korunama“. Bratrstvo tam letí jako posedlé, ale ctný Mirek Jindru napomíná: „Takové vtipy ani nemáš říkat, Bohouš tomu nakonec bude ještě věřit!“ Bratrstvo tento Jindrův úskok může Šípům oplatit, ale až v první části příběhu s Jedovatým dědkem (strana 282). Je totiž pobaveno vyhnáním Šípů z domu, kde pátrají po jakési desce, a varují potom dotyčného dědka-domovníka před „hned tak“ se nevzdávajícím klubem.
Ve dvoudílném příběhu o hře Fan-Tan (strany 284-285) má Bratrstvo podstatnější roli a objevuje se zde opět také Bambus a dokonce i jeho tatínek-domovník. A znovu se vyjevuje nepěkná Bohouškova povaha, když se za svou zprávu, kterou prý prozradí kumpánům z Bratrstva, nespokojí s párkem bílých myšek v teráriu a uschlou prackou vzteklého kocoura, nýbrž vyžaduje i jakousi knížku o strašidlu Bambírovi, dřevo „co v noci svítí“ a „mušli, co jste našli ve Stínadlech…“ Kde se Štětináčem a Dlouhým Bidlem nebyl… že by se vztah Štětináče k Bidlu utužoval? Dlouhé Bidlo v tomto příběhu Bohouše rozhodně označí za „docela obyčejnou myš, přestrojenou za kamaráda“. Ale „myš“ na rozdíl od něj získá pak aspoň epizodní roli i v příběhu Rychlé šípy jdou za most pro své věci (strana 289). Tento a následující díl volně parafrázuje někdejší slavnou bitvu s Podkováky, ale už to jaksi není ono. „To zase asi bude pěkná skopičina,“ plete se Dlouhé Bidlo v dalším příběhu (strana 291) o sbírání zápalkových nálepek.
.
V příběhu Rychlé šípy mají výjimečné štěstí (strana 303) se Bratrstvo chlapcům znovu vysmívá. Na pátém obrázku Dlouhé Bidlo volá přes zábradlí dolů do ulice: „Tak co, Šípáci – prej se rozpadnete!! To si po vás zabereme vaši klubovnu – chechééé…“ Bratrstvo pak opravdu zajde za panem domácím, na chvíli uspěje, aby bylo z klubovny nakonec Rychlými šípy zase vyhozeno.
V příběhu Rychlé šípy vynalézají novou zábavu (strana 305) se vlastně opakuje napálení Bohouška a Bratrstva s korunami, které „vypadly z letadla“, ale tentokrát napálí Bratrstvo někdo jiný než Rychlé šípy a ono (ale po jejich vzoru) počne sbírat staré jízdenky z autobusů a tramvají.
Nevědomky to ale dělají za jiným účelem, než „rychlošípáci“, a když jich mají sto tisíc (Neuvěřitelné! Za asi třináct dnů vybírání košů!), tak odnesou vše v koši na „ředitelství elektrik“. Tam ovšem o koš papírků nikdo nestojí, a tak ho Bratrstvo vysype do řeky, za což dostane věru obrovskou pokutu dvacet korun…
.
Příběhy, kde se Bratrstvo někomu z Rychlých šípů anebo jim všem vysmálo, byl podobně časté jako tato napálení, která měla ukázat hlupáctví Bratrstva. Docela dost se všem Šípům Bratrstvo znovu vysmálo, když se „vymázli“ na pětikole (strana 306), ale marginální roličky kdysi tak podstatného Bratrstva už asi začaly být Foglarovi trapné, a tak napsal ještě jeden úplně samostatný příběh Rychlé šípy zachraňují Dlouhé Bidlo (strana 313, červen 1971), kde také vystupuje kompletní Bratrstvo. Ale nestane už se nic víc, než že Dlouhé Bidlo spadne do kašny kvůli údajným zlatým rybičkám. Jako jsme se shledali s otcem Bambusovým, spatříme poprvé i jeho tatínka a poprvé zjišťujeme, že Dlouhé Bidlo ještě ve svém věku nesmí do vody. „Statečné a odvážné Rychlé šípy!“ končí poté epizodu tatínek (taktéž bidlovitě vysokého vzrůstu). „Za to, že jste zachránili mého syna, smíte si dnes večer půl hodiny hrát s naším psem.“
Téměř na závěr
Aspoň dva statistické údaje závěrem uvést musím. Aspoň někdo z Bratrstva kočičí pracky se objevil celkem ve dvaašedesáti (z celkových 316) pokračováních Rychlých šípů a kompletní Bratrstvo vystupuje ve čtyřiceti sedmi pokračováních. Lze tedy říct, že Kočičí pracka zabírá asi šestinu celého cyklu…
Jinou věcí ovšem zůstává, kolikrát skutečně sehraje tato parta podstatnou či klíčovou roli, a který její člen je nejvíce a který pak nejméně (exponován). Šlo by také přímo spočítat množství řeči jednotlivými figurami z Bratrstva vyslovené do tradičních obláčků a vyhodnotit počet „skutečných dobrodružství“, kdy bychom za jedinou epizodu počítali třeba celou minisérii s Pisklounem a Tlouštíkem, celý případ s uspávacím čajem atd. Pak bychom ovšem došli k nižším počtům. I tak je to dost a přidejme i pár mnou zmíněných příběhů, kam by šlo Bratrstvo snadno dosadit za jiné lumpy (a snad i některé příběhy mnou nezmíněné), a I JENOM TOTO by už vydalo na relativně akční film o soupeření dvou klukovských skupin… Kéž se něčeho podobného dočkáme, ať už v hrané anebo animované podobě!
