Bublina se vynořil až 27. dubna 1940 v pokračování Rychlé šípy přijímají nováčka (dnes strana 71). Nejprve pronásleduje Rychlonožku, ale pak se, jak jinak, ukáže být převelikým dobrákem. Hoši se tedy dohodnou, že si ho nechají a že ho bude mít doma každý týden jeden, a že to Rychlonožka „načne“. Což se i stane. „Pes do domu, host do domu! Dobrou noc, Bublinko!“ uléhá Rychlonožka na zem, zatímco pes už okupuje postel a spí.
. Jaroslav Foglar si zpočátku dával záležet, aby Bublina Rychlé šípy všude doprovázel, takže ho najdeme i ve čtyřech následujících příbězích, tedy až do 25. května 1940. V prvním z nich, tedy v dílu Rychlé šípy cvičí sebeovládání (strana 72), pro něj musel Fischer nakreslit i bedničku umístěnou dopředu na bicykl Mirka Dušína. Pes má ale funkci nejenom dekorativní, když se Rychlé šípy vracejí pro zklamaného Červenáčka, dalece je předběhne. Ještě větší roli dostane milý Bublina hned v následujícím příběhu Rychlé šípy maminkám (strana 73), v němž doma u Metelků zvětří černočernou kočku – a strhne Rychlonožku pod postel. V následujících Rychlých šípech zase Bublina přiláká k Šípům v nebezpečí pozornost hajného, který ho pak nazve „potvůrkou čtvernohou“ (strana 74). V dalším pokračování Rychlé šípy a trosečníci (strana 75) je však Bublina (poprvé) pouhou „dekorací“ a jeho funkce je zcela nulová.
. Důležitou roli má hafánek naopak v díle Rychlé šípy v pískových skalách (77), kde na Červenáčkův pokyn prozkoumá jeskyni na známé skalní terase. Tato jeskyňka se ukáže být tunelem, a tím se potom kupodivu dokáže protáhnout na „Hlídkovou skálu“ nejen útlé zvíře, ale i Jarka Metelka. Bublina pak vystupuje (již pasivně) i v dalších dvou dílech „Pískových skal“ a teprve v tom vůbec posledním opět boduje, když roztrhne Dlouhému Bidlu kalhoty.
Dobrá, hezké – nicméně pak bylo už Bublinovi na dlouho přisouzeno zapomenutí a to i navzdory tomu, že třeba díl Rychlé šípy u vodotrysku (strana 84) se přímo nabízí… aspoň ke vkreslení Bubliny, když už ne přímo k jeho zapojení do děje. Stejně tak není po Bublinovi ani stopy třeba v dílu Rychlé šípy škádlí Rychlonožku a v příběhu Rychlé šípy a vlakoví zloději se zase musíme spokojit se zobrazením (i když čtyřnásobným) policejního hafana Sylvy.
. Znovu Bublina „popadl dech“ až na podzim 1940 v Rychlých šípech v objetí kouzel (strana 92), když vyhrabal na dvoře staré „barabizny“ zdechlinu Jeremiáščina psa. To je také asi jeho vůbec nejslavnější úloha v dějinách. Jak víme, zdechlina byla úplně bez krve, protože „ta ženská je vlkodlak!“, jak se vyjádří hoch Tonda. Hned za týden v následujícím pokračování Bublina na chodbě téhož domu Šípům spíše překáží. Je to veliký zázrak, že Rychlé šípy nijak neprozradí, když se náhle ve tmě objeví zloděj, který si jde pro lektvar. Rychlonožka Bublinu drží ve vzduchu, a ten naštěstí neštěkne!
Také v Rychlé šípy se prozrazují (strana 94) Bublinu dvakrát uvidíme, nejprve bez vodítka, potom na něm, ale se vstupem Bratrstva kočičí pracky do děje pejsek „raději“ mizí a objevuje se třikrát až na konci dílu Rychlé šípy ničí knihu kouzel, když sní o uzeninách a doprovází pak utíkajícího Rychlonožku (kterému se zdálo o Jeremiášce). Objevuje se jednou i ke konci dílu Rychlé šípy v ohni pátrání, který následuje hned po cyklu s Jeremiáškou, kde tento skvělý pes zaregistruje chlapce upící pod mříží podobnou kanálové. Tito hoši se totiž při „honu“ na Rychlé šípy ocitli díky nákladnímu výtahu „v podzemí“…
. Nato Bublina opět na chvíli mizí z barvitých dějů, ale dne 1. února 1941 se objevuje v Mladém hlasateli na konci dílu Tonda Pírko volá Rychlé šípy (strana 105) a třikrát poté funguje i v pokračování Rychlé šípy se dorozumí s Tondou. V úvodu tu se slintajícím Bublinou hovoří Rychlonožka takto: „Tak dnes si kostičku jen oblízáš, zítra z ní vyvaříme polívčičku a pozítří bude teprve kostička k obědu!“ Což je i věta maně upomínající pověstnou Foglarovu šetřivost. Že všichni lidé pejsky nemusí jenom milovat, nám doloží Foglar v hotovém hororu Rychlé šípy objevují psí hřbitov (strana 108), kde se chlapci v jednu chvíli plazí jako zákopníci mezi hroby Barika, Vořecha, Reka, Alíka, Broka, Rafíka či Sultána, aby dalšího, tedy nejméně osmého psa, ještě ale žijícího, spatřili sklepním okénkem zborceného krví a čumáčkem vůči tváři násilníkově. Ten ubohý pejsek je pak vidět i na prvním obrázku dalšího pokračování.
Bubliny se znovu dočkáme až ve sportovní epizodě Rychlé šípy ukazují své umění (strana 113), kde se zpočátku (na třech obrázcích) zdá, jako by zde Bublina hopsal opět pouze kvůli estetice, že je zkrátka jen „do počtu“. Na šestém obrázku se však Červenáček vtipně rozhodne, že Bublinovi bude házet z vrcholku živé pyramidy slupky od salámu. Nenapadne ho ale, že pejsek na „seskládané“ hochy Rychlých šípů vyskočí a pyramidu vcelku lehce porazí. Celkem se tu Bublina objevuje hned na sedmi obrázcích. Je také „u výbuchu patrony“ (5 obrázků, strana 114), ale pozor, nikoli už v pozdější verzi Marka Čermáka. Ten ratlíčka od Václava Junka převzal až pro další díl Rychlé šípy vítají Mirka Dušína (strana 116), kde ho Junek původně zpodobil šestkrát, zatímco Čermák to udělal jen třikrát. Porovnejme nyní texty v obrázku číslo dvě. Rychlonožka Bublinovi 26. dubna 1941 říká: „Povídám ti už po šestačtyřicáté, že musíš podávat PRAVOU a ne levou!!!“ Rychlonožka Bublinovi v dubnu 1970: „Povídám ti už po šestačtyřicátý, že musíš podávat pravou a ne levou! Ty jsi vážně jako malý dítě!!“ Marko Čermák v hned následujícím pokračování Rychlé šípy pronásledují Bambuse pejska opět vypustil, ale v té původní, ještě Junkově verzi z Hlasatele, je Bublinka hned na pěti obrázcích plných bublin a Bambuse dokonce pomáhá pronásledovat.
. Z „kočičího“ pokračování Rychlé šípy zachraňují kočku ale již mizí – jak u Václava Junka, tak u Marka Čermáka. Tam už zkrátka až moc místa zabralo Bratrstvo a ona kočka, jíž hrozilo odříznutí nohy. Junek ale pak s věrným psem Rychlých šípů znovu pracuje v následujícím příběhu Rychlé šípy s bednou provazů (6 obrázků, strana 119), zatímco Čermák ve své nové verzi využívá Bublinu pouze na jediném, posledním obrázku, když Dlouhé Bidlo vpadne do klubovny, za jejímiž dveřmi napjatě špicloval. Z dalšího dílu Rychlé šípy pletou sítě (strana 120) tvůrci psa úplně vypustili, ale v Junkově dílu Rychlé šípy na výzkumech (strana 121) se znovu šestkrát vyskytuje a v jednu chvíli například očichává zajíce chyceného do oka. Nestane se to ovšem už u Marka Čermáka. Dva zmíněné Junkovy díly v roce 1941 už nestačily vyjít. Mluvili jsme o Markovi, ale také Bohumír Čermák se Bubliny zmocnil, a to v příbězích Rychlé šípy ve skalním obydlí a Rychlé šípy prchají ze skal (strany 122 a 123), které se však poprvé objevily až roku 1970 v časopise Rychlé šípy. Bublina v nich figuruje hned na tuctu obrázků.
. Jaroslav Foglar si zpočátku dával záležet, aby Bublina Rychlé šípy všude doprovázel, takže ho najdeme i ve čtyřech následujících příbězích, tedy až do 25. května 1940. V prvním z nich, tedy v dílu Rychlé šípy cvičí sebeovládání (strana 72), pro něj musel Fischer nakreslit i bedničku umístěnou dopředu na bicykl Mirka Dušína. Pes má ale funkci nejenom dekorativní, když se Rychlé šípy vracejí pro zklamaného Červenáčka, dalece je předběhne. Ještě větší roli dostane milý Bublina hned v následujícím příběhu Rychlé šípy maminkám (strana 73), v němž doma u Metelků zvětří černočernou kočku – a strhne Rychlonožku pod postel. V následujících Rychlých šípech zase Bublina přiláká k Šípům v nebezpečí pozornost hajného, který ho pak nazve „potvůrkou čtvernohou“ (strana 74). V dalším pokračování Rychlé šípy a trosečníci (strana 75) je však Bublina (poprvé) pouhou „dekorací“ a jeho funkce je zcela nulová.
. Důležitou roli má hafánek naopak v díle Rychlé šípy v pískových skalách (77), kde na Červenáčkův pokyn prozkoumá jeskyni na známé skalní terase. Tato jeskyňka se ukáže být tunelem, a tím se potom kupodivu dokáže protáhnout na „Hlídkovou skálu“ nejen útlé zvíře, ale i Jarka Metelka. Bublina pak vystupuje (již pasivně) i v dalších dvou dílech „Pískových skal“ a teprve v tom vůbec posledním opět boduje, když roztrhne Dlouhému Bidlu kalhoty.
Dobrá, hezké – nicméně pak bylo už Bublinovi na dlouho přisouzeno zapomenutí a to i navzdory tomu, že třeba díl Rychlé šípy u vodotrysku (strana 84) se přímo nabízí… aspoň ke vkreslení Bubliny, když už ne přímo k jeho zapojení do děje. Stejně tak není po Bublinovi ani stopy třeba v dílu Rychlé šípy škádlí Rychlonožku a v příběhu Rychlé šípy a vlakoví zloději se zase musíme spokojit se zobrazením (i když čtyřnásobným) policejního hafana Sylvy.
. Znovu Bublina „popadl dech“ až na podzim 1940 v Rychlých šípech v objetí kouzel (strana 92), když vyhrabal na dvoře staré „barabizny“ zdechlinu Jeremiáščina psa. To je také asi jeho vůbec nejslavnější úloha v dějinách. Jak víme, zdechlina byla úplně bez krve, protože „ta ženská je vlkodlak!“, jak se vyjádří hoch Tonda. Hned za týden v následujícím pokračování Bublina na chodbě téhož domu Šípům spíše překáží. Je to veliký zázrak, že Rychlé šípy nijak neprozradí, když se náhle ve tmě objeví zloděj, který si jde pro lektvar. Rychlonožka Bublinu drží ve vzduchu, a ten naštěstí neštěkne!
Také v Rychlé šípy se prozrazují (strana 94) Bublinu dvakrát uvidíme, nejprve bez vodítka, potom na něm, ale se vstupem Bratrstva kočičí pracky do děje pejsek „raději“ mizí a objevuje se třikrát až na konci dílu Rychlé šípy ničí knihu kouzel, když sní o uzeninách a doprovází pak utíkajícího Rychlonožku (kterému se zdálo o Jeremiášce). Objevuje se jednou i ke konci dílu Rychlé šípy v ohni pátrání, který následuje hned po cyklu s Jeremiáškou, kde tento skvělý pes zaregistruje chlapce upící pod mříží podobnou kanálové. Tito hoši se totiž při „honu“ na Rychlé šípy ocitli díky nákladnímu výtahu „v podzemí“…
. Nato Bublina opět na chvíli mizí z barvitých dějů, ale dne 1. února 1941 se objevuje v Mladém hlasateli na konci dílu Tonda Pírko volá Rychlé šípy (strana 105) a třikrát poté funguje i v pokračování Rychlé šípy se dorozumí s Tondou. V úvodu tu se slintajícím Bublinou hovoří Rychlonožka takto: „Tak dnes si kostičku jen oblízáš, zítra z ní vyvaříme polívčičku a pozítří bude teprve kostička k obědu!“ Což je i věta maně upomínající pověstnou Foglarovu šetřivost. Že všichni lidé pejsky nemusí jenom milovat, nám doloží Foglar v hotovém hororu Rychlé šípy objevují psí hřbitov (strana 108), kde se chlapci v jednu chvíli plazí jako zákopníci mezi hroby Barika, Vořecha, Reka, Alíka, Broka, Rafíka či Sultána, aby dalšího, tedy nejméně osmého psa, ještě ale žijícího, spatřili sklepním okénkem zborceného krví a čumáčkem vůči tváři násilníkově. Ten ubohý pejsek je pak vidět i na prvním obrázku dalšího pokračování.
Bubliny se znovu dočkáme až ve sportovní epizodě Rychlé šípy ukazují své umění (strana 113), kde se zpočátku (na třech obrázcích) zdá, jako by zde Bublina hopsal opět pouze kvůli estetice, že je zkrátka jen „do počtu“. Na šestém obrázku se však Červenáček vtipně rozhodne, že Bublinovi bude házet z vrcholku živé pyramidy slupky od salámu. Nenapadne ho ale, že pejsek na „seskládané“ hochy Rychlých šípů vyskočí a pyramidu vcelku lehce porazí. Celkem se tu Bublina objevuje hned na sedmi obrázcích. Je také „u výbuchu patrony“ (5 obrázků, strana 114), ale pozor, nikoli už v pozdější verzi Marka Čermáka. Ten ratlíčka od Václava Junka převzal až pro další díl Rychlé šípy vítají Mirka Dušína (strana 116), kde ho Junek původně zpodobil šestkrát, zatímco Čermák to udělal jen třikrát. Porovnejme nyní texty v obrázku číslo dvě. Rychlonožka Bublinovi 26. dubna 1941 říká: „Povídám ti už po šestačtyřicáté, že musíš podávat PRAVOU a ne levou!!!“ Rychlonožka Bublinovi v dubnu 1970: „Povídám ti už po šestačtyřicátý, že musíš podávat pravou a ne levou! Ty jsi vážně jako malý dítě!!“ Marko Čermák v hned následujícím pokračování Rychlé šípy pronásledují Bambuse pejska opět vypustil, ale v té původní, ještě Junkově verzi z Hlasatele, je Bublinka hned na pěti obrázcích plných bublin a Bambuse dokonce pomáhá pronásledovat.
. Z „kočičího“ pokračování Rychlé šípy zachraňují kočku ale již mizí – jak u Václava Junka, tak u Marka Čermáka. Tam už zkrátka až moc místa zabralo Bratrstvo a ona kočka, jíž hrozilo odříznutí nohy. Junek ale pak s věrným psem Rychlých šípů znovu pracuje v následujícím příběhu Rychlé šípy s bednou provazů (6 obrázků, strana 119), zatímco Čermák ve své nové verzi využívá Bublinu pouze na jediném, posledním obrázku, když Dlouhé Bidlo vpadne do klubovny, za jejímiž dveřmi napjatě špicloval. Z dalšího dílu Rychlé šípy pletou sítě (strana 120) tvůrci psa úplně vypustili, ale v Junkově dílu Rychlé šípy na výzkumech (strana 121) se znovu šestkrát vyskytuje a v jednu chvíli například očichává zajíce chyceného do oka. Nestane se to ovšem už u Marka Čermáka. Dva zmíněné Junkovy díly v roce 1941 už nestačily vyjít. Mluvili jsme o Markovi, ale také Bohumír Čermák se Bubliny zmocnil, a to v příbězích Rychlé šípy ve skalním obydlí a Rychlé šípy prchají ze skal (strany 122 a 123), které se však poprvé objevily až roku 1970 v časopise Rychlé šípy. Bublina v nich figuruje hned na tuctu obrázků.
