Oproti stejnému čtvrtletí loňského roku je vidět nárůst vydavatelské aktivity – i doba povánoční začíná být pro vydavatele zjevně lákavější. Přesto by se podle statistik mohlo zdát, že komiks v ČR stagnuje, nebo dokonce ustupuje. Srovnejte následující data – pro lepší přehled od zlomového roku 1997; založení vydavatelství Crew (rok-počet vydaných komiksů):
2007-143
2006-139
2005-134
2004-170
2003-162
2002-146
2001-138
2000-118
1999-126
1998-109
1997-101
Zvláště silné roky 2003 a 2004 ovšem pouze odrážejí nejsilnější etapu nástupu vydavatelství BB Art na komiksový trh. Poslední tři roky pak na jednu stranu ukazují stabilizovanost trhu, na druhou vymezují jeho potenciál.
Kdy bude komiks zcela běžný?
Dnes prakticky neexistuje nakladatelství, které by se uživilo pouze produkcí komiksů. Nicméně pro některé je i komiks již výdělečnou záležitostí a za vydáváním stojí komerce, nikoliv fanouškovské nadšení. Nicméně oba tyto důvody se většinou dosud minimálně pojí (s výjimkou sérií pro mládež). Současná fáze tak lze nazvat prorůstáním do kulturního (pod)vědomí. Počet čtenářů zatím markantně neroste, ale nakladatelství ukazují stále další území, která komiks ve vyspělých zemích zpracovává. Jde především o nová témata, žánry a styly. Díky tomu se postupně stává běžnou součástí tuzemské komerce a popkultury. V současné době se nejčastěji spekuluje o časové vzdálenosti prolomení hranice zájmu dalších skupin čtenářů.
Je libo hloubku?
Sféra intelektuálního, alternativního, či tzv. nekomerčního komiksu má svůj stálý okruh čtenářů, nicméně se nepovažuje za příliš ziskovou. Obhospodařuje ji ve své komiksové edici především vydavatelství BB art. V prvních třech měsících tohoto roku vydalo:
Flafík – zpola intelektuální úvaha nad osamělostí člověka, ale především velmi něžné a optimistické povídání. Autorka vše podává na příběhu roztomilého králíčka, u kterého nikomu nepřijde divné, že mluví a chce se stát traktoristou. Ani jeho majiteli, který se mu stále snaží vymluvit, že je králíčkem a ne člověkem. Formálně občas novátorské – vidíme, co si myslí mozková buňka; chvíli je zase vypravěčem prachové smítko.
Hluboké rány – opět autorka, Izraelka, která ale nepíše o bombách a terorismu, ale lidských vztazích. Současné reálie sice také hrají svoje místo, ale především jde o příběh ze života. Autorka je dobrou pozorovatelkou a umožňuje osobní prožití mužskému i ženskému čtenáři. Nečekejte však více.
Dále zmiňme Mot, které je čistě komiksovým nakladatelstvím, ovšem neziskovým. Všechen výdělek jde do dalšího vydávání, čemuž odpovídají i časové prodlevy. Ovšem kvalita jeho produkce je neoddiskutovatelná. V prvních třech měsících tohoto roku vydalo:
Modré pilulky – otevřený příběh o AIDS. Upřímný, skutečný, ale přesto plný naděje. Zážitky vypravěče ze vztahu se séropozitivní ženou. Precizně odvedené umění v precizním vydání.
Nárazově se komiksu věnují i jiná vydavatelství; v této oblasti třeba Academia, která vydala klasika amerického komiksu Willa Eisnera. Byl jeho neúnavným propagátorem a po formální i obsahové stránce ho stále posouval kupředu. Jeho Spiknutí: Tajný příběh protokolů sionských mudrců je slušně čtivou historií podvržených antisemitských dokumentů. Jako osvěta zajímavé, z hlubších snah především osvětluje horší stránky lidské osobnosti, byť občas až karikaturním způsobem.
Dětské komiksy na vzestupu
Na zcela opačném kraji spektra jsou komiksy pro děti, ne však pro očividný důvod, ale pro několik méně viditelných specifik. Krom let 1950-55 byl dětský komiks u nás alespoň neoficiálně uznáván a je tedy dobře zažitý. Od roku 89 si jede po své vlastní linii a příliš se ho nedotkly ani pro dospělý komiks tíživé fáze (1994-1997, 1999-2000). Je vydáván pouze z důvodů zisku a funguje na západním principu, který se jinak u jeho dospělého bratříčka moc neprosazuje – vychází především v sériích. Cílová skupina – děti do puberty (včetně). To vše jsou samozřejmě klady, kterých jinde dosud nebylo dosaženo.
Esencí je Čtyřlístek, jediné nakladatelství, které se živí pouze komiksem. V prvních třech měsících tohoto roku vydalo: tři regulérní čísla, jeden speciál a jedno druhé vydání klasického Muže z budoucnosti.
Nejsilnějším je ovšem Egmont ČR, jehož série W.I.T.C.H. Čarodějky (čtrnáctideník) přesně zasáhla cílovou skupinu předpubertálních a pubertálních dívek ve věku 9-15 let. Tuto strategii dále rozšiřuje sériemi Totally Spies – Špionky (první dva sešity) a Víly. Novinkami určenými chlapcům jsou Velkolepý Spider-Man (měsíčník) a Power Rangers (první sešit), kde je ovšem pouze třetina stran obsazena komiksem. Nesmíme též opomenout klasiku Tom & Jerry a Kačer Donald (obé dvouměsíčník; existuje i slovenský Káčer Donald). Egmont ČR vydává i tzv. obojživelný komiks určený dětem i dospělým a reprezentovaný hlavně Asterixem (tři již třetí a čtvrté(!) dotisky za toto čtvrtletí), Lucky Lukem (č. 12) a nově i Indiánem Umpa-Pou stejné autorské dvojice Goscinny-Uderzo. Nutno říci, že Umpa-Pa opět oplývá typickou asterixovskou hravostí, humorem a slušnou kvalitou.
Zdatným Asterixovým konkurentem je Tintin od Albatrosu, zvláště když se série právě vyšlým Krabem se zlatými klepety (svazek 9) dostala do skvělé formy. Ostatně právě ona založila tu nejlepší francouzskou školu humoristického komiksu.
Obecně právě tato oblast v poslední době nabývá na síle a proráží si cestu vydáváním zbrusu nových sérií. To souvisí s rostoucím využíváním potenciálu dětského čtenáře a jeho částečného návratu od počítačů, který lze pozorovat i v oblasti literatury.
Fandom, o němž se nemluví
A konečně je tu poněkud opomíjená skupina čtenářů tvořících komiksový fandom, tedy společenství fanoušků. Dříve kupovali vše, co v této oblasti vyšlo. Dnes pro ně vydávají především nakladatelství Crew a Netopejr; často ve spolupráci s BB artem. Spektrum těchto hardcore čtenářů je široké a prolíná do obou předešlých skupin. Ještě před několika lety šlo především o teenagery a vysokoškoláky vyrostlé na některých starších dětských komiksových časopisech (např. Kometa).
Oblíbené byly násilné, cynické a hláškující postavy (např. intergalaktický lovec lidí Lobo) v časopise Crew, který se zcela symptomaticky čte jako Krev. Tyto čtenáři však – stejně jako časopis – dospěli, aby dnes četli sice to samé, ale v podstatně vyšší kvalitě. Např. všechny série irského scenáristy Gartha Ennise (Preacher/Kazatel, Hitman), známého jako „komiksový Tarantino“. V prvních třech měsících tohoto roku od něj vyšlo:
Punisher 4 – další příběhy slavného nelítostného mstitele, kterého Ennis dostal na starost. Krvavost, bizarní způsoby smrtí, absurdní suchý humor a pohrdání politickou korektností. Skvělý úvodní příběh o záchraně(!) mafiánského bose a poslední o dávném přátelství jsou bohužel strhávány průměrným středem.
Ghost Rider: Cesta do zatracení – poprvé na scéně tento klasický antihrdina, v uchvacující počítačové malbě, bohužel velmi jednoduchém scénáři s minimem Ennisových trademarkových hlášek a nápadů. Pro přímočaré.
Kvalita, kde ji nečekáte
Velmi silné je dodnes i sepětí komiksového fandomu s fandomem fantastiky. Souvisí to s tzv. „spolčením odvržených“, které panuje již od dob komunismu, byť obě skupiny stále více prorůstají se zbytkem veřejnosti. Fandom je zároveň i překlenovacím mostem dětského a dospělého komiksu. Preferuje kvalitu, ale i v žánrech, které se obyčejně považují za masové a průměrné. Tyto předsudky však on nemá. A vycházejí mu vstříc i nakladatelé, kteří jsou zároveň fanoušky – proto je i jejich výběr cílen na přelomové, zajímavé a nadprůměrné komiksy. To zvláště v situaci, kdy není příliš velký prodejní rozdíl mezi náročným a běžným dílem, respektive i náročná záležitost se může stát hitem (např. série Sandman). Pro ilustraci tohoto uveďme díla vyšlá za první tři měsíce roku:
Usagi Yojimbo 3: Cesta poutníka – jedna z mála úspěšných sérií; z Japonska 17. století, kde všichni jsou antropomorfní zvířata. Králičí samuraj Usagi je pravým hrdinou na cestě za sebezdokonalením. Krutost, melancholie i humor se pojí v této výtečné záležitosti, která si nás získává svou lidskostí, hlavní postavou i přesným dávkováním historie, napětí a zábavy.
Crew2 č. 21 – další číslo nástupce starého magazínu Crew. Pro náročnější, skvělý poměr cena/výkon.
Garfield 23: U lizu – nejprodávanější dospělý komiks. Důvody: Černý humor, břitký vtip a skvělé gagy. Srovnejme; podobné postavení zaujímá humor i ve Francii (série Titeuf s miliónovými náklady každého alba). Navíc dnes je Garfield u nás již klasika. A forma stripu je „uživatelsky přívětivější“ než klasický komiks. K tomu nízká cena.
Amazing Spider-Man 4: Příčiny a následky – pokračování Spider-Manovy resuscitace rukama slavného scenáristy J. Michaela Straczynského (filmový seriál Babylon 5). Nově totemistická mytologie a humorné využití podivných superhrdinských situací, ze starých znaků skvělé hlášky, smrtící protivníci a lidsky přesně vykreslené problémy vztahu Petera Parkera s Mary Jane. Tentokrát trochu klasičtější, ale slušné pokračování série.
100 nábojů 2: Záblesk druhé šance – další kniha z vysoce ceněné série od klasika žánru noir Briana Azzarella. Nelítostné podsvětí a podivný agent Graves, který některým nabídne možnost beztrestně zabít člověka. Člověka, který jim zničil život.
A co naši?
Domácí autoři, když nepočítáme komerční stálici Čtyřlístek, pocházejí převážně též z fandomu. Jejich úroveň je srovnatelná se současnou zahraniční produkcí, jsou zaměřeni na dospělého a umělecky hravého čtenáře a především postrádají místo, kde by mohli být otištěni. Lépe jsou na tom jen komiksové stripy otiskované v novinách a časopisech. Ty však právě v této době zažívají krizi.
Za první tři měsíce tohoto roku nevyšel žádný ze zavedených fanzinů (např. Aargh!), ale zrodil se nový, underground oslavující Bubble Gun. Kvalita je dosti nevyvážená, ale obsahuje i publicistiku a je jednou z nadějí budoucnosti. Též vyšla sbírka černohumorných stripů Kook v nákladu 100 kusů.
2007-143
2006-139
2005-134
2004-170
2003-162
2002-146
2001-138
2000-118
1999-126
1998-109
1997-101
Zvláště silné roky 2003 a 2004 ovšem pouze odrážejí nejsilnější etapu nástupu vydavatelství BB Art na komiksový trh. Poslední tři roky pak na jednu stranu ukazují stabilizovanost trhu, na druhou vymezují jeho potenciál.
Kdy bude komiks zcela běžný?
Dnes prakticky neexistuje nakladatelství, které by se uživilo pouze produkcí komiksů. Nicméně pro některé je i komiks již výdělečnou záležitostí a za vydáváním stojí komerce, nikoliv fanouškovské nadšení. Nicméně oba tyto důvody se většinou dosud minimálně pojí (s výjimkou sérií pro mládež). Současná fáze tak lze nazvat prorůstáním do kulturního (pod)vědomí. Počet čtenářů zatím markantně neroste, ale nakladatelství ukazují stále další území, která komiks ve vyspělých zemích zpracovává. Jde především o nová témata, žánry a styly. Díky tomu se postupně stává běžnou součástí tuzemské komerce a popkultury. V současné době se nejčastěji spekuluje o časové vzdálenosti prolomení hranice zájmu dalších skupin čtenářů.
Je libo hloubku?
Sféra intelektuálního, alternativního, či tzv. nekomerčního komiksu má svůj stálý okruh čtenářů, nicméně se nepovažuje za příliš ziskovou. Obhospodařuje ji ve své komiksové edici především vydavatelství BB art. V prvních třech měsících tohoto roku vydalo: Flafík – zpola intelektuální úvaha nad osamělostí člověka, ale především velmi něžné a optimistické povídání. Autorka vše podává na příběhu roztomilého králíčka, u kterého nikomu nepřijde divné, že mluví a chce se stát traktoristou. Ani jeho majiteli, který se mu stále snaží vymluvit, že je králíčkem a ne člověkem. Formálně občas novátorské – vidíme, co si myslí mozková buňka; chvíli je zase vypravěčem prachové smítko.
Hluboké rány – opět autorka, Izraelka, která ale nepíše o bombách a terorismu, ale lidských vztazích. Současné reálie sice také hrají svoje místo, ale především jde o příběh ze života. Autorka je dobrou pozorovatelkou a umožňuje osobní prožití mužskému i ženskému čtenáři. Nečekejte však více.
Dále zmiňme Mot, které je čistě komiksovým nakladatelstvím, ovšem neziskovým. Všechen výdělek jde do dalšího vydávání, čemuž odpovídají i časové prodlevy. Ovšem kvalita jeho produkce je neoddiskutovatelná. V prvních třech měsících tohoto roku vydalo:
Modré pilulky – otevřený příběh o AIDS. Upřímný, skutečný, ale přesto plný naděje. Zážitky vypravěče ze vztahu se séropozitivní ženou. Precizně odvedené umění v precizním vydání.
Nárazově se komiksu věnují i jiná vydavatelství; v této oblasti třeba Academia, která vydala klasika amerického komiksu Willa Eisnera. Byl jeho neúnavným propagátorem a po formální i obsahové stránce ho stále posouval kupředu. Jeho Spiknutí: Tajný příběh protokolů sionských mudrců je slušně čtivou historií podvržených antisemitských dokumentů. Jako osvěta zajímavé, z hlubších snah především osvětluje horší stránky lidské osobnosti, byť občas až karikaturním způsobem.
Dětské komiksy na vzestupu
Na zcela opačném kraji spektra jsou komiksy pro děti, ne však pro očividný důvod, ale pro několik méně viditelných specifik. Krom let 1950-55 byl dětský komiks u nás alespoň neoficiálně uznáván a je tedy dobře zažitý. Od roku 89 si jede po své vlastní linii a příliš se ho nedotkly ani pro dospělý komiks tíživé fáze (1994-1997, 1999-2000). Je vydáván pouze z důvodů zisku a funguje na západním principu, který se jinak u jeho dospělého bratříčka moc neprosazuje – vychází především v sériích. Cílová skupina – děti do puberty (včetně). To vše jsou samozřejmě klady, kterých jinde dosud nebylo dosaženo. Esencí je Čtyřlístek, jediné nakladatelství, které se živí pouze komiksem. V prvních třech měsících tohoto roku vydalo: tři regulérní čísla, jeden speciál a jedno druhé vydání klasického Muže z budoucnosti.
Nejsilnějším je ovšem Egmont ČR, jehož série W.I.T.C.H. Čarodějky (čtrnáctideník) přesně zasáhla cílovou skupinu předpubertálních a pubertálních dívek ve věku 9-15 let. Tuto strategii dále rozšiřuje sériemi Totally Spies – Špionky (první dva sešity) a Víly. Novinkami určenými chlapcům jsou Velkolepý Spider-Man (měsíčník) a Power Rangers (první sešit), kde je ovšem pouze třetina stran obsazena komiksem. Nesmíme též opomenout klasiku Tom & Jerry a Kačer Donald (obé dvouměsíčník; existuje i slovenský Káčer Donald). Egmont ČR vydává i tzv. obojživelný komiks určený dětem i dospělým a reprezentovaný hlavně Asterixem (tři již třetí a čtvrté(!) dotisky za toto čtvrtletí), Lucky Lukem (č. 12) a nově i Indiánem Umpa-Pou stejné autorské dvojice Goscinny-Uderzo. Nutno říci, že Umpa-Pa opět oplývá typickou asterixovskou hravostí, humorem a slušnou kvalitou.
Zdatným Asterixovým konkurentem je Tintin od Albatrosu, zvláště když se série právě vyšlým Krabem se zlatými klepety (svazek 9) dostala do skvělé formy. Ostatně právě ona založila tu nejlepší francouzskou školu humoristického komiksu.
Obecně právě tato oblast v poslední době nabývá na síle a proráží si cestu vydáváním zbrusu nových sérií. To souvisí s rostoucím využíváním potenciálu dětského čtenáře a jeho částečného návratu od počítačů, který lze pozorovat i v oblasti literatury.
Fandom, o němž se nemluví
A konečně je tu poněkud opomíjená skupina čtenářů tvořících komiksový fandom, tedy společenství fanoušků. Dříve kupovali vše, co v této oblasti vyšlo. Dnes pro ně vydávají především nakladatelství Crew a Netopejr; často ve spolupráci s BB artem. Spektrum těchto hardcore čtenářů je široké a prolíná do obou předešlých skupin. Ještě před několika lety šlo především o teenagery a vysokoškoláky vyrostlé na některých starších dětských komiksových časopisech (např. Kometa). Oblíbené byly násilné, cynické a hláškující postavy (např. intergalaktický lovec lidí Lobo) v časopise Crew, který se zcela symptomaticky čte jako Krev. Tyto čtenáři však – stejně jako časopis – dospěli, aby dnes četli sice to samé, ale v podstatně vyšší kvalitě. Např. všechny série irského scenáristy Gartha Ennise (Preacher/Kazatel, Hitman), známého jako „komiksový Tarantino“. V prvních třech měsících tohoto roku od něj vyšlo:
Punisher 4 – další příběhy slavného nelítostného mstitele, kterého Ennis dostal na starost. Krvavost, bizarní způsoby smrtí, absurdní suchý humor a pohrdání politickou korektností. Skvělý úvodní příběh o záchraně(!) mafiánského bose a poslední o dávném přátelství jsou bohužel strhávány průměrným středem.
Ghost Rider: Cesta do zatracení – poprvé na scéně tento klasický antihrdina, v uchvacující počítačové malbě, bohužel velmi jednoduchém scénáři s minimem Ennisových trademarkových hlášek a nápadů. Pro přímočaré.
Kvalita, kde ji nečekáte
Velmi silné je dodnes i sepětí komiksového fandomu s fandomem fantastiky. Souvisí to s tzv. „spolčením odvržených“, které panuje již od dob komunismu, byť obě skupiny stále více prorůstají se zbytkem veřejnosti. Fandom je zároveň i překlenovacím mostem dětského a dospělého komiksu. Preferuje kvalitu, ale i v žánrech, které se obyčejně považují za masové a průměrné. Tyto předsudky však on nemá. A vycházejí mu vstříc i nakladatelé, kteří jsou zároveň fanoušky – proto je i jejich výběr cílen na přelomové, zajímavé a nadprůměrné komiksy. To zvláště v situaci, kdy není příliš velký prodejní rozdíl mezi náročným a běžným dílem, respektive i náročná záležitost se může stát hitem (např. série Sandman). Pro ilustraci tohoto uveďme díla vyšlá za první tři měsíce roku: Usagi Yojimbo 3: Cesta poutníka – jedna z mála úspěšných sérií; z Japonska 17. století, kde všichni jsou antropomorfní zvířata. Králičí samuraj Usagi je pravým hrdinou na cestě za sebezdokonalením. Krutost, melancholie i humor se pojí v této výtečné záležitosti, která si nás získává svou lidskostí, hlavní postavou i přesným dávkováním historie, napětí a zábavy.
Crew2 č. 21 – další číslo nástupce starého magazínu Crew. Pro náročnější, skvělý poměr cena/výkon.
Garfield 23: U lizu – nejprodávanější dospělý komiks. Důvody: Černý humor, břitký vtip a skvělé gagy. Srovnejme; podobné postavení zaujímá humor i ve Francii (série Titeuf s miliónovými náklady každého alba). Navíc dnes je Garfield u nás již klasika. A forma stripu je „uživatelsky přívětivější“ než klasický komiks. K tomu nízká cena.
Amazing Spider-Man 4: Příčiny a následky – pokračování Spider-Manovy resuscitace rukama slavného scenáristy J. Michaela Straczynského (filmový seriál Babylon 5). Nově totemistická mytologie a humorné využití podivných superhrdinských situací, ze starých znaků skvělé hlášky, smrtící protivníci a lidsky přesně vykreslené problémy vztahu Petera Parkera s Mary Jane. Tentokrát trochu klasičtější, ale slušné pokračování série.
100 nábojů 2: Záblesk druhé šance – další kniha z vysoce ceněné série od klasika žánru noir Briana Azzarella. Nelítostné podsvětí a podivný agent Graves, který některým nabídne možnost beztrestně zabít člověka. Člověka, který jim zničil život.
A co naši?
Domácí autoři, když nepočítáme komerční stálici Čtyřlístek, pocházejí převážně též z fandomu. Jejich úroveň je srovnatelná se současnou zahraniční produkcí, jsou zaměřeni na dospělého a umělecky hravého čtenáře a především postrádají místo, kde by mohli být otištěni. Lépe jsou na tom jen komiksové stripy otiskované v novinách a časopisech. Ty však právě v této době zažívají krizi. Za první tři měsíce tohoto roku nevyšel žádný ze zavedených fanzinů (např. Aargh!), ale zrodil se nový, underground oslavující Bubble Gun. Kvalita je dosti nevyvážená, ale obsahuje i publicistiku a je jednou z nadějí budoucnosti. Též vyšla sbírka černohumorných stripů Kook v nákladu 100 kusů.
