Psané příběhy o chlapcích a . děvčatech se objevovaly v dětské literatuře i v časopisech určených mládeži odedávna. Novější a populárnější formou vyprávění se však staly komiksy – kreslené seriály. Pro všechny jejich čtenáře bez rozdílu věku je nejslavnějším sdružením klub Rychlých šípů, legendární pětice, které v historii českých klubáckých komiksů patří prvenství. Mladší generace sledovaly vedle rychlošípovské klasiky i příběhy svých vrstevníků Strážců, Modré pětky či Mimozemšťanů. Tyto a další kreslené seriály vycházely na stránkách časopisů i několik let, během kterých stačili hlavní protagonisté zaujmout, pobavit a ovlivnit tisíce čtenářů. Hrdinové i tvůrci těchto dodnes živých děl jsou dostatečně známi: mnohé ze seriálů se dočkaly nových souborných vydání, některé byly převedeny do literární podoby nebo dokonce zfilmovány. Náš cyklus by však rád připomněl, že ve stínu těch věhlasných se objevily i seriály jiné. Možná méně kvalitní a zaslouženě pozapomenuté, bezesporu však zajímavé a vypovídající mnohé o době svého vzniku.
Autorům těchto ohlédnutí nejde o podrobný výčet a profily všech komiksů s klubáckou tematikou. Chtějí jen vzpomenout sdružení skautská, pionýrská, zálesácká, trampská i ryze klubácká, ale i ta neorganizovaná, spojující všechny jejich čtenáře bez rozdílu poutem kamarádství. Tím nám všem připomenout, kdože to byl zastíněn Rychlými šípy, Kulišáky, Strážci a ostatními...
Ve třicátých letech otiskovaly novinové přílohy a dětské časopisy pásma obrázků převážně humorného charakteru, jakési komiksy v plenkách. Vedle Ferdy Mravence O. Sekory a dalších seriálů J. Lady či F. Bidla se objevovaly i příběhy dětí, doplněné naivními a mravokárnými veršovánkami. Není divu, že tyto vlažné výtvory zdravě namíchly a inspirovaly Jaroslava Foglara, aby vymyslel Mladého hlasatele a Rychlé šípy.
Dne 8. května 1937 se na stránkách Mladého hlasatele objevila výzva J. Foglara k založení čtenářských klubů M H. Názorný příklad a vzor dostaly kluby na sklonku následujícího roku v seriálu pánů Foglara a Fischera RYCHLÉ ŠÍPY. Psát o autorech a okolnostech vzniku nejslavnějšího českého komiksu je nošením dříví do lesa, tím spíše, je-li tím lesem server Komiks.cz. Již od prvních pokračování výtvarný projev dr.Fischera zvládl specifická měřítka komiksového žánru, zejména díky studijním pobytům v zahraničí, kde získal mnoho podnětů a inspirace. Připomeňme, že v období, o kterém dnešní část pojednává, seriál otiskovaly časopisy Mladý hlasatel (1938-41), Junák (1946) a Vpřed (1946-48).
.Teorií žánru komiks i mapováním české scény se zabývají např. práce dr. Olgy Bezděkové (Knihovna 1979), Leo Křížka (Typografia I985) č iJaroslava Tichého (Comics, SNDK 1967). Historie čtenářských klubů a časopisů pro děti a mládež je zasvěceně popsána v knížce Zdeňka Pírka Čtenářské kluby Jaroslava Foglara (Delfín, Brno 1990). Prvních deset let od vzniku klubů se prolíná a neodmyslitelně doplňuje i s historií klubáckých a skautských seriálů, vzájemně spolupracuje a potkává se i úzký okruh autorů: Jaroslav Foglar, Jan Fischer, Bohumír Čermák, Jaroslav Novák, Václav Junek a další.
.Štika, Permoníček, Venda a Medvídě zakládají SVORNÉ GAMBUSÍNY (Správný kluk 1943-44). Po zákazu vydávání Mladého hlasatele se J. Foglar, coby externí spolupracovník časopisu Správný kluk, uvolil po naléhání redakce napsat scénář o trampotách čtenářského kroužku S. K. Jedenáctidílný seriál patří k těm méně zdařilým v autorově tvorbě, k čemuž přispěla tíživá atmosféra válečných let i neprůbojná a obecně popisná linka kreslíře Bohumíra Čermáka. (Po Foglarově odchodu zkusili redaktor F. Smrček a kreslíř B. Čermák navázat podobným dílkem o vzniku kroužku LVÍ SRDCE. Seriál však neměl dlouhé trvání, ve druhé půlce roku 1944 zanikly kroužky S. K. i samotný časopis.)
