ORLÍKOVA DOBRODRUŽSTVÍ (Orel, příloha Orlík 1947-48). Fischerovy charakteristické tahy perem dosáhly v poválečných letech svého vrcholu. Hlavním hrdinou tohoto nepříliš známého komiksu je Orlík Váša a jeho kamarádi, střetávající se s ostatními orelskými chlapeckými a dívčími družstvy, ale i s kazisvěty Ošklebou a Šeredou či pašeráky. Jednotlivé epizody, byť černobílé (s jednobarevným rastrem), svými náměty i výtvarným pojetím připomínají Rychlé šípy, které souběžně otiskoval časopis Vpřed. (Je zajímavé, že J. Foglar o této "mimošípovské" aktivitě dr. Fischera údajně vůbec nevěděl.)
.Vpřed, nejčtenější časopis pro mládež poválečné doby, otiskoval vedle Rychlých šípů např. seriál PlM A RED (píše J. Foglar, námět a kresby S. Dobrila). Stejnojmenní hrdinové však prožívali svá dobrodružství odděleně od svého sdružení Šedí vlci, nejprve v kanadské divočině, později v Jižní Americe v pokračování ZA POKLADY STARÝCH INKŮ (píše J. Foglar, kreslí V. Junek). Věnujme proto pozornost pozdějšímu seriálu, na němž se zřetelně odrážel konec jedné slavné klubácké éry.
Vpřed, již bez J. Foglara a Rychlých šípů, sloučený s Junákem a neustále přejmenovávaný, se na začátku roku 1949 snažil rozčarované a zklamané čtenáře získat seriálem JISKROVCI. Téměř 80 barevných pokračování o skupince chlapců a děvčat jedné střední školy (původně recitační kroužek Jiskra) tvoří druhý nejdelší seriál Jana Fischera. Jiskrovci jsou vzorem třídě i škole, organizují sportovní a kulturní akce, druží se s ostatními junáckými a pionýrskými oddíly, účastní se táborů i exkurzí, napravují odpadlíky, odhalují neplechy, agitují, soutěží... Hlavní kvalitu narůstajícím tendenčním námětům (autorství seriálu je dodnes sporné) dodaly zcela jistě Fischerovy kresby, evokující nedobrovolně opuštěné Rychlé šípy. Text seriálu, jak bylo pro poúnorovou dobu typické, byl vysázen pod obrázky. Omezování a postupné osočování samotné osoby kreslíře se stupňovalo. Stránka s Jiskrovci se začala rozpadat v jakousi obrazovou školu, poučující jak se orientovat v terénu, jak zvětšit pionýrský znak apod.
.
Týdeník zaniká v roce 1951 pod názvem Vpřed, pionýři! Veškeré projevy na časopiseckém poli ovládá monopolní Pionýrská organizace. Stovky a tisíce čtenářů, kteří si zvykli na kontakt s redakcí jsou zrazeny, kluby jsou bez vysvětlení opuštěny, kreslené seriály jsou nežádoucí, jméno Jaroslava Foglaraje zpochybněno na několik dlouhých let. Blýskat na lepší čas se začne až na konci 50. let – o klubáckých seriálech té doby si ale povíme zase příště.
