Petr Kopl zpracovává román zakladatele detektivek Arthura C. Doyla Pes Baskervillský a jak jinak než po svém, vydává jej nakladatelství Alpress, v edici Klokan.
První svého druhu a předloha pro mnoho dalších detektivů - Sherlock Holmes. Symbol posunu lidského myšlení od nábožensky fanatického ke striktně empirickému a racionálnímu uvažování. Vše, co se kolem nás děje, lze vysvětlit logicky ve zcela novém světle elektrické lampy.
Za záhadných okolností umírá sir Baskervillský, jehož rod pronásleduje dávná kletba. Přestože vše nasvědčuje, že se stal její obětí, jeho osvícený lékař tuší, že jde o něco závažnějšího, zvlášť když se jeho jedinému dědici po příjezdu do Londýna ztratí jedna bota. Od chvíle, kdy se případu ujímá Sherlock Holmes, se začínají dít další záhady, které ale spíš vypadají jako by Sherlock byl obětí svých konspiračních teorií.
Koplův Sherlock odkládá svou kostkovanou čapku, nasazuje vysoký klobouk a rozhodně se nezbavuje temné atmosféry. Stěžejní část pátrání a ověřování faktů (některé původní románové důkazy nahrazuje autor vlastními) je naředěna větší porcí akčnosti. Celková atmosféra působí mysteriózně až hororově. Kopl využívá povahy komiksu, která leží na pomezí knihy a filmu. Z literární předlohy si bere zápletku a z filmového zpracování některé vizuální lahůdky. Pokud se mluví o historkách rodu Baskervillů, tak jenom v černobílém, jejich vizuální stylizace parafrázuje éru němých hororů.
Děj je zasazen do období viktoriánské Anglie a autor těží ze všech klišé tehdejší doby: mysterióznost, geniální vědci překračující svou dobu, džentlmeni a dobrodruzi hledající vzrušení v dalekých výpravách. Do komiksu se dostávají i jiné románové postavy tehdejší doby a vytváří se jakýsi obraz fikční podoby Anglie. Je sice zábavné je hledat, na druhou stranu to není poprvé, kdy se někdo o něco podobného pokouší. Množství postav jiných autorů je časem už tak veliké, že narušují atmosféru samotného Psa Baskervillského a z detektivky o Sherlocku Holmesovi začíná být celkem rušné dostaveníčko vytříbené společnosti pomatenců, jako by vlastně ani nikdo jiný v tehdejším Londýně nežil.
Postavy jsou stylizovány více grafickým zobrazením než charaktery, ale i tam překračují hranice normálnosti. Občas reagují až příliš afektovaně a v některých situacích je těžké uvěřit větě: „Viděl jste jaký zachoval klid?“ Příběh o psu Baskervillském byl nejen mnohokrát zfilmován a uveden jako divadelní hra, ale také zpracován v komiksové podobě. Zahraniční adaptace J. R. Parkse byla přeložena také do češtiny (graficky ztvárnil Vinod Kumar, vydalo nakladatelství Grada). Rozdíl obou komiksových zpracování lze ukázat na Skalpetonu, člověku, který se navrátil z dobrodružné Afriky zpět do Anglie.
Kumarův komiks ukazuje Skalpetona jako obyčejného člověka: nevýrazně oblečený – hnědá bunda, košile a kalhoty, a nevýrazný obličej. Všednost prostředí a realistické zpracování postav vede k demystifikaci letité kletby rodu Baskervillů. Oproti tomu v Koplově verzi je Skalpeton přesně tím africkým lovcem, jakého si člověk představí, pokud chce naplnit zažité klišé. Má bílé šortky a košili, na hlavě typický lovecký klobouk, v ruce síťku na motýly a v očích výraz pomatence. I přes své velice dobré zpracování je v tomto komiks trochu zklamáním a čtenáři jde hodně na ruku tím, že mu předkládá množství již známých obrazů a „typických“ postav.
Celý komiks je pojat jako výzva pro čtenářovu pozornost. Vedle hlavního děje je všude možně roztroušeno hodně drobností a odkazů, které se odvolávají i na dřívější případy Sherlocka Holmese. Pro větší znalce celé série a vůbec Kopla je samotná četba detektivním pozorováním a honbou za indíciemi, které dohromady dávají větší a detailnější příběh.
Velmi povedené je spojování dialogových bublin a jejich vrstvení do logických úvah. Myšlenky navazují na fakta a dohromady tak vytvářejí společný sled úvah detektivního myšlení. Nevadí, že začíná být nepřehledné kdo co řekl, hlavní je nepustit nit.
V závěru Kopl podléhá touze po dramatičnosti a přetváří finální rozluštění. Mění tak původní záměr sira Doyla dešifrovat záhady a mystéria pouze v pokrocích vědy. Je fakt, že už byl tento příběh tolikrát zpracován, že znalost pointy je brána jako součást všeobecného vzdělání. Nikoho proto nepřekvapí ani nevyděsí. Pro současného konzumenta je dedukce založená na pokroku vědy naplněna víc v kriminálce Miami.
Jako malý bonus na závěr si Kopl připravil na svých stránkách malé překvapení pro všechny čtenáře, kteří chtějí jít všemu až na dřeň. Šokující fakta jen pro otrlé.
