Zklamán by byl, kdo by snad očekával výpravné kulisy Gothamu či nějakou tu oblíbenou . postapokalyptickou trosku. Švejdova komorní one-man-show se odehrává toliko za pomoci jedné černé kostky, několika vtipně adjustovaných světel a divákovy fantasie. Bliss rozhodně není jen jednoduchou prvoplánovitou parodií (i když na jednoho zhroutivšího se Supermana také dojde), Švejda se snaží pro své vystoupení z komiksové poetiky vytěžit opravdu co nejvíc.
A nejen z komiksu, ale i z přidružených „pokleslých žánrů“, a proto se v příběhu neúspěšného pisálka setkáváme jak s cartoonovou mimikou a situačním humorem, tak se stripovými epigramy i odkazy na konkrétní komiksové a filmové ikony; inteligentní je též prolínání Blissova života s avantýrami jeho literárního hrdiny – zatímco Phil je tvrďákem jak z Casablanky, Bliss sám končí častěji jako Frigo… Pod neoslnivou fasádou chudého literáta se skrývá bohatá fantasie, a stejně tak ve zdánlivě skromném příběhu obrovské množství narážek (však i proto jde o „komiksovou klauniádu“, že kdo nemá načteno, o leccos se ochudí), gagů, hříček a ironizovaného komiksového patosu.
Křivdil bych ale ostatním spoluautorům, kdyby všechna čest připadla jen hlavnímu protagonistovi – vždyť nejen hudební, ale i ruchový a zvukový (včetně zvuků lednice, . dveří, výtahu nebo deště) doprovod Švejdovi obstarávají „klaurinet“ Jiřího Mráze a „kontrabasa“ Petra Riese, a nemenší zásluhy patří i světlům: to ona rozsvěcují Blissův monitor, ohraničují na jinak téměř pusté scéně malou kabinku výtahu a především rámují intermezza stripových políček.
Mohl bych na prstech vypočítávat šťavnaté scény s postýlkou, gramofonem, semaforem, či supermarketem a nebo vypíchnout geniální přestřelku plivanců a revolveru. A nebo se pozastavit nad klesajícím tempem představení a velmi rozpačitým závěrem (opravdu málokdy se stává, aby doprovázející hudebník musel obecenstvo upozorňovat, že „tohle je konec“). Bojím se ale, že přílišná popisnost nebo přehnané škarohlídství by zkazily kouzlo, které Švejdův mezižánrový experiment rozhodně má. Naštěstí lednový trojblok není posledním uvedením Blisse, a tedy vězte, že než louskat suchá slova je lepší zavítat během dubna do letenského podzemí Alfréda ve dvoře. Vlastně navštívit „jedno útulné podkroví, odkud je blízko do nebe a daleko na zem“…
..
foto: Motus, produkce Alfréda ve dvoře
další uvedení: 23. února, Biograf Lysá nad Labem; nabídky na případná hostování:
propagace.alfred@centrum.cz
http://www.divadlo.cz/alfredvedvore
