V roce 1955 se v Pionýru objevil seriál VESELÁ DRUŽINA. Obrázky s dole vysázeným textem vyprávěly o pionýrské družině, pojmenované podle svého vedoucího Slávka Veselého. Veselá družina byla první seriálovou vlaštovkou, ve které po několika prázdných letech našli čtenáři své vrstevníky (byť notně mentorské a až neskutečně pilné). Ukázku z dílu „Jak Karel a Hynek uklízeli“ kreslila Hana Poláková, jiná pokračování vytvořil O.Čemus.
. .V dalším ročníku otiskoval Pionýr na posledních stranách seriál, jehož první kapitolka nesla název DVA CESTOVATELÉ (Pionýr 1956, kreslí O. Čemus). Dva kluci podnikají v zimě výpravu po zamrzlém potoce a objevují ostrov, v létě pro četné zátopy nepřípustný. Naleznou u něj loďku a stožár, svěřují se se svým objevem spolužákům – a mladí pionýři zahajují pátrání po osudech tří chlapců, kteří kdysi na ostrově tábořili. Děj seriálu se posléze zaměřil na odvodňování ostrova a stavbu přehrady, průzkum rašeliny a soutěž "Za neznámou pevninou", měl však dobrý ohlas (samozřejmě díky pražádné konkurenci). O rok později je vystřídán komiksem s textem již v bublinách, zato však nevýrazně kresleným. Příběh TAJEMSTVÍ PŘÍSTAVU (píše a kreslí J. Vávra) vyprávěl o partě kluků z přístavní čtvrti, sledujících a posléze odhalujících špióny.
.V roce 1957 začal vycházet časopis ABC mladých techniků a přírodovědců. Redakci, v jejíchž řadách byli bývalí klubisté a čtenáři Foglarových časopisů, se na svých stránkách dařilo zavádět užší kontakt se čtenáři, kolem kterého se odvíjí dobrodružství dvou hochů, Honzy a Emila. Ti se ve "svém" kaňonu setkávají s indiánským oddílem, který pro ně připravil různé zkoušky, hry, závody a závěrečný boj o zlato. Text seriálu byl bez použití bublin psán do obrázků a každé pokračování mělo svůj dovětek, jehož autorem byl školník Herda (byl vydáván i za autora scénáře). Jméno výtvarníka – František Kobík – není dnešnímu čtenáři neznámé pro hojnou spolupráci s časopisem ABC (další dobrodružství Honzy a Emila pokračovalo v seriálu TAJEMSTVÍ STARÉ PLECHOVKY).
.V září 1966 přinesla příloha Ostravského kulturního zpravodaje kvalitně vytištěný list se dvěma prvními příběhy Rychlých šípů. Rychlé šípy tak po letech s elánem sobě vlastním nasadily laťku probouzejícímu se (nejen klubáckému) komiksu. V některých krajích vycházely časopisy a věstníky různé úrovně. Jedním z nich byl Bloček, vydávaný při pionýrských domech v Ostravě a měnící během svého krátkého působení svůj formát; pro nás je zajímavý tím, že v něm nebyla nouze o kreslené seriály. Už před nástupem slavných RŠ otiskoval příběh klukovské party KOLEČKÁŘŮ, zažívajících všední příhody
.
současných dětí (ale i nevšední útok divočáka za sněhové bouře). Byl to jeden z prvních seriálů Luďka Kličky, dobře známého o pár let později z trampských seriálů o Tulácích, nebo nové verze Pima a Reda. Dívčím protějškem na jiné stránce Bločku byly BABETKY (píše M. Daněk, kreslí V. Kličková). Příběh BArunky, BEdřišky, TÁni a KÁji (ne nepodobný rychlošípovskému "hadímu" dobrodružství) otiskl Bloček v říjnu 1967.
