Šedesátá léta jasně ukazují, že striktní zákazy a omezování vlivu romantiky a dobrodružství na výchovu a život -náctiletých nikam nevedou. Dětská duše má své priority, představy a ideály, a ty se od názorů světa dospělých mohou podstatně lišit. Na knižním trhu se objevují knížky klasických i dlouho nevydávaných autorů dobrodružné literatury, ilustrované předními výtvarníky tohoto žánru. Hrdiny filmového plátna jsou jednoznačně Vinnetou a Old Shatterhand. Romantika slaví svůj triumf i v hudebním světě, kde díky trampským osadám přežily staré trampské písně, vznikají stylově nové a začíná se psát éra moderní country. Na poli organizovanosti mládeže se pozvolna (od roku 1959) začíná obnovovat činnost čtenářských klubů, tentokráte se speciálním zaměřením na přírodu a techniku. Souběžně s touto snahou vypustila redakce ABC v roce 1959 na stránky svého časopisu nový kreslený seriál Šestka z Hradební (píše S. Jílek, kreslí J. Kovařík), motivovaný činností pionýrské družiny. Kluci a holky z Hradební ulice budují klubovnu, pěstují čínské rostliny, zakládají fotokroužek, lyžují, odhalují zloděje a vyřizují si účty s nepřátelskou partou Pírkovců. Zručná kresba a karikaturní postřeh Jindřicha Kovaříka se v blízké době potvrdily na jeho dráze úspěšného grafika a ilustrátora dětských knih. S dalšími příhodami Šestky se čtenáři ABC setkali i v následujícím ročníku časopisu.
..
Jaroslav Foglar, spolupracovník ABC, využil možnosti publikovat zde kreslený seriál. Rychlé šípy to tehdy být nemohly, a tak se zrodili Kulišáci (nejprve Kulichové). Počtem epizod i délkou vycházení (v letech 1963-1966 vyšlo 46 příběhů) jsou druhým nejdelším Foglarovým seriálem, zvláštní postavení zaujímají i jako první větší autorovo dílo publikované po 15 letech. Seriál o příhodách raketové posádky vedené Míšou Kulichem zaujal . osvědčenými a čtenářsky vděčnými scénáristickými postupy i náměty epizod, evokujícími občas Rychlé šípy (přes 30 příběhů bylo také v letech 1970-1971 pro slavnější pětici přepsáno). Foglarovský komiks měl zde i své novum: v partě se objevila děvčata, zdůrazněny byly technické dovednosti hrdinů apod. Jiří Krásl, v té době již vyhraněný ilustrátor zejména knih o přírodě, se zvláštní zálibou v akvarelu, musel svůj rukopis přizpůsobit komiksovým rámečkům. Absence fischerovské dynamické linky scházela ortodoxním čtenářům i samotnému Foglarovi, na druhé straně byl však mladičký český komiks obohacen o moderní pojetí (umocněné i použitím strojového písma v obdélníkových bublinách). Kulišáci jsou významným seriálem z mnoha důvodů a zaslouží si jistě podrobnější studii i reedici všech příběhů.
Zlato bratrů Herdisonů je asi prvním komiksovým ztvárněním činnosti tuzemského wood-crafterského oddílu, tehdy ještě cudně nazvaného "zájmový etnografický kroužek". V roce 1966, kdy se v Pionýrských novinách seriál objevil, už zhruba rok fungovaly při časopisu kluby, tzv. party opravdových kamarádů. Motiv příběhu využil tehdejšího horlivého sbírání fotografií z filmů o Vinnetouovi. Vládne sice jednotný ČSM, ale z turistického podhoubí, trampingu a ilegálního skautingu začínají vystrkovat růžky budoucí dětské zájmové organizace. Při časopisu ABC vrcholí klubová činnost, také v ostatních časopisech určených dětem a mládeži vznikají kluby, objevuje se více dobrodružství, tajemství, sci-fi a romantiky ve formě povídek, románů na pokračování, vkládaných příloh, ročenek, dlouhodobých her a v neposlední řadě i kreslených seriálů. Znamená to příslib do budoucna – i když krátkého budoucna, což ovšem zatím nikdo netuší. Příště si o této "zlaté době" pro český komiks budeme vyprávět.
.
