Třetímu komiksovému výkřiku krom domácí tvorby vládne původem Východ a Jihovýchod, rozsahem kraťasy a jednostránkové anekdoty, a stylem příběhy (nejen vědecko-)fantastické a poetické až . pohádkové. Otvírákem je šestistránková „Freddie s Oportunity“ (Freddieho příležitost) ex-graffiťáka, umělce (Fragment 4), Homeboyova penera a primabaleríny českého komiksového overgroundu Wladimira 518 (ukázka z jeho prvního komiksu pro časopis Terrorist). Ten sice pro potřeby tohoto komiksu zredukoval svou oblíbenou kolážovou techniku v „pouhou“ kombinaci pera a dynamizujícího airbrushe, i tak se ale jeho dílko dá „jednoduchým“ komiksem nazvat jen stěží. Téma problematických superhrdinů vypadá po Zázracích a Bantamovi poněkud opotřebovaně, a ani prolínání reality autorovy s realitou postav není zejména v Aaargh!u oříškem nikterak originálním (jen v tomto čísle se téhož dotýká Karla Jerieho strip Miláčku?, a z čísla minulého vzpomeňme Igora Baranka). Přesto Wladimirovo zpracování „mezi Bisleyem a technickým výkresem“ a jeho jemná grafická vybočení, spolu s extrabuřtovním humorem a obskurností hlavní postavy ospravedlňují jeho výsostné zařazení na první místo čísla.
Druhé těžiště Aargh!u trojky spočívá v pokračování saudkografického seriálu, v němž se s obvyklou zevrubností autorská dvojice Tučapský-Prokůpek věnuje Mistrovu „stříbrnému věku“ – letům sedmdesátým. Krom řady ukázek ze Saudkových děl doplňuje text i kompletní komiks – roku 1976 v polském časopise Relax vydaný Atentát (autorův netradičně ultravážný patos může omluvit jen význam, jaký samotné téma, totiž atentát na Heydricha, pro nacisty sevřenou zemi měl, a původ scénáře, která má na triku jeho fotografický bratr). Na něj ještě navazuje Jana Břečky pietní článek jednak o události samé, jednak o jejím předchozím výtvarném zpracování Zdenou Landovou pro časopis Junák (1968).
.Z domácí produkce doplňují oba extrémy (Saudka a Wladimira) Kamil Tatar s toaletně-horrorovou etudou Plaťte předem!, nevýrazná třetí epizodka Klacka a Fracka, nezvedené to klukovské dvojice, jejíž duchovním otcem je „píšící šéfredaktor“ Tomáš Prokůpek, čtvero stripů silně undergroundového ražení Šmíra (David David) a dvojice jednostránkových hollywoodských satir Predator vs. Alien (Dan Černý) a Mission (Karel Jerie). Svou . vypointovanou sci-fi romancí Rendez-vous, s níž před dvěma lety zvítězil na lodžském festivalu v kategorii černobílé tvorby, přispěl i Jiří Grus, a poetická nostalgie komiksového vypravěče par excellence Pavla Čecha ani tentokrát nezklame v Gunmenech a nadějeplném rychlošípáckém prequelu Mirek Dušín ještě netuší. Nezaměnitelnou lomenou kresbou převypráví svůj pohádkový Příběh o osamělé věži, v němž se krom oblíbeného udatného komoně prohání i zbabělý rytíř a spanilá striga, i další z domácích frontmanů, Tomáš Jirků – ostatně sám rozhovor s autorem svou úpravou připomíná komiks…
Zlatým hřebem je pak původní aarghonautslý počin Návštěvník, úchvatný mikropříběh (jehož už jenom výtvarná stránka by si vyžádala samostatný rozbor) o bytůstce, která podobna Wendersonovu Damielovi čichá k prazvláštní vůni člověčího života: „Zbožňuju ložnice a jejich tiše šeptané i ukřičené příběhy. Nejlepší jsou ale dětské pokoje: odložené sny se tam vznášejí jako malá slunce, která jen zvolna ztrácejí sílu…“
Fantazijní atmosféru celého čísla pak spoluutvářejí vybrané importované kousky: Krejčí, devětačtyřicátá příhoda z poněkud andersonovského cyklu Morfoláci polské dvojice Skrodzki-Skutnik, horroreska (tedy spojení horroru s humoreskou :-) Dvojitá pitva Cyryla . Lechowicze, faerická anekdotka o pokrývání kentaurů Tenký Bolek (Wojcziech Nawrot) a Blízké setkání snového druhu již známého Igora Baranka; svůj třístránkový prostor dostal pochopitelně i favorizovaný Przemyslaw Truściński se sarkastickou akcí Věčná válka a tvorbu z jihovýchodu Evropy skromně reprezentuje vyhraněně delikátní spot Jen jim to řekni, myšáku! Srba Tihomira Čelanoviće. Pohádky vůbec, svérázná poetika a vytříbený humor na hranici absurdity se zdají být aarghotvorným Tomášům blízké – ač je svou originalitou a významen Aargh! Crwi více než zdatným nástupcem, představují takřka opačné extrémy – a to nejen co do původu zdrojů.
Komiksový časopis vyžaduje pochopitelně komiksovou grafiku – oproti předchozím číslům další skoková proměna, spolu s barevnou obálkou, křídovým papírem a brožovanou vazbou, posunula Aargh! z fanzinu na úroveň profesinálního zájmového magazínu („… a po dvou zahřívacích číslech se (nám podařilo) výrazně (se) přiblížit představám, které o časopisu máme,“ píše v úvodníku Tomáš Prokůpek). Sazba Tomáše Kučerovského výrazně posílila k mnohem bohatší a kompozičně precizní práci s doprovodnými obrázky, a nejsilnějšího sepjetí se svým domovským žánrem dosahuje v rozhovoru s Tomášem Jirků, kde v políčkách uzavřené otázky i odpovědi volně utvářejí prostor pro rej kreslířových „potfor a postaviček“ – jako by zlom byl jen dalším důkazem toho, jak moc jsou aarghonauti komiksem prolezlí… Stálicí a tentokrát poněkud zasněnou a zahloubanou průvodkyní Aargh!em zůstala samozřejmě i Kučerovského okroužkovaná Múza, děvucha sličných proporcí a okouzlující gesce, jejíž původ i budoucnost zatím zůstávají zahaleny jejím přetajemným úsměvem…
„Živou“ žurnalistiku zastupují reportáže z notoricky již známých akcí, které jsou příliš důležité, než aby v Aargh!u nemohly nebýt, které ale (díky, chm, „periodicitě“ časopisu) již jaksi ztratily na aktuálnosti (festival v Jelení, ComXcon) a Prokůpkův vhled (či spíše vcest) do života kolem slovinského časopisu Stripburger. Publicistický grunt čísla ale tvoří zmiňovaný Stříbrný věk komiksů Káji Saudka a Prokůpkův profil Grzegorze Rosinského. Další slušnou porci informací dodává inspekce do dávné, nedávné i současné produkce našich severních slovanských bratří, jíž ve skromném jednostránkovém seznámku sekunduje čtveřice domácích chudších fanzinových bratříčků. Svéráz národního komiksu pak dokazuje ještě sonda do bublin v domácích anarchistických časopisech (Martin Přibyl), a v neposlední řadě i jediný pohled na Západ – Vladimíra „Zarkoffa“ Zavadila profil fenomenálního francouzského časopisu Métal Hurlant.
Už samotná délka tohoto prostého výčtu dokazuje, jakou pestrost číslo nabízí; Aargh! v současné chvíli představuje (autoři prominou) pannu na přídi české komiksové lodi – jsou to oni, kdo svou pro komiks tepající hrudí prorážejí zamlžené a nejisté vody domácí produkce.
Šťastnou plavbu!
K. Jerie: Miláčku?
Waldimir 518: Freddie’s Opportunity
J. Saudek, K. Saudek: Atentát
K. Tatar: Plaťte předem!
T. Prokůpek: Klacek a Fracek 3
D. David: Šmíra
N. Skrodzki, M. Skutnik: Morfoláci 49 (Krejčí)
C. Lechowicz: Dvojitá pitva
W. Nawrot: Tenký Bolek
P. Truściński: Věčná válka
T. Čelanović: Jen jim to řekni, myšáku!
I. Baranko: Blízké setkání snového druhu
P. Čech: Gunmeni
T. Jirků: Příběh o osamělé věži
D. Černý: Predator vs. Alien
J. Grus: Rendez-vous
K. Jerie: Mission
T. Prokůpek, T. Kučerovský: Návštěvník
P. Čech: Mirek Dušín ještě netuší
Co si ještě můžete přečíst o Aarghu:
Recenze prvního a druhého čísla, rozhovor s Aarghonauty.
