Tato družina je tak trochu protipól Třináctky, protože dějištěm většiny příhod a zážitků je prostředí vesnice a její okolní scenérie. Libreto Třináctky bylo víceméně psáno v duchu foglarovských seriálů a knih – chlapecký oddíl, stará městská čtvrt', záhadné podzemí, různé party, romantika, kamarádství a táboření. U Mimozemšťanů nalezneme stejné prvky, ale ne již v takové míře. Zato jejich činnost lépe odráží realitu tehdejší doby tak, jak se promítala do života chlapců a dívek – konfrontace se světem dospělých, první lásky, počátky ekologických aktivit, střet vesnice versus město apod. Komiks vycházel celé čtyři roky, až do srpna 1988, a světlo světa spatřilo 208 stránek. Spolu s příběhy Třináctky to dává dohromady úctyhodné číslo 364 pokračování. Jiří Petráček, autor výtvarné podoby obou seriálů, se svého úkolu zhostil velmi dobře a předložil čtenářům přitažlivé zpracování komiksu "naší tématiky". Mimozemšťané se ještě jednou objevili v Magazínu Sedmičky (1989) v krátké epizodě MIMOZEMŠŤANÉ PO ROCE.
Než opustíme Sedmičku osmdesátých let, připomeňme si ještě nepravidelný miniseriál humoristy Michala Hrdého KDYŽ ODDÍLY SOUTĚŽÍ..., jehož osm dílů vyšlo od září 1987 do května 1988. Barevný seriál byl součástí stránky, věnované soutěžím pionýrských oddílů a sloužil jako vtipný návod, jak plnit (nebo spíše jak neplnit) požadované úkoly. Zajímavé je, že postavičky hrdinů – vedoucí Mirek a dva nepojmenovaní kluci, připomínají pozdější Hrdého parodie na Rychlé šípy. Nasvědčuje tomu i jméno malíře Jindry, Mirkova přítele, kterého jdou v jednou příběhu navštívit.
.
Ale vraťme se ještě k seriálům od výtvarníka Jiřího Petráčka. Koncem osmdesátých let se v papírnických obchodech a trafikách objevilo šest skládačkových sešitků s kresleným příběhem STOPAŘ (text Ivo Pechar, kresba Jiří Petráček). Podtitul seriálu zněl "Prázdninový příběh vesnického kluka" a pojednává o Matějovi, který se o prázdninách těší na příjezd chlapeckého oddílu Zálesáci, jež každoročně táboří na louce u blízkého rybníka. Táborovou atmosféru naruší velká průtrž mračen a hlavně dva lehkovážní trampíci. Až nešťastné nehody sblíží všechny kluky. Příběh nijak zvlášť nevybočuje z průměru, je spíše zajímavý vlastní existencí co by neperiodický tisk v době komiksu nepřející a svojí formou skládačky z tvrdého papíru. Nákladem 25 000 výtisků jej vydalo tehdejší vydavatelství ČTK Pressfoto.
Díky politickému uvolňování odstartovalo v téže době Svobodné slovo ve své sobotní příloze sérii reedicí foglarovských komiksů. Prvním se stala Saudkova Modrá rokle (srpen 1988 - únor 1989), následoval Ztracený kamarád (únor – červenec 1989) a Čermákovy Stínadla se bouří (srpen – prosinec 1989). Opravdovou premiérou se v této řadě stalo uvedení JESKYNĚ SATURN (leden 1990 – leden 1991), završující jeskyňářskou trilogii.
Opětovným objevením jména Jaroslava Foglara v oficiálním denním tisku na konci 80. let končí tato etapa, trvající bezmála dvacet let. Jak už bylo řečeno, byla to doba nepřející nejen komiksu, ale i přesto se tu objevila kvalitní díla. Vznik prvního komiksového magazínu Kometa v roce 1989 symbolizoval změnu k tomu pozitivnímu, což se nakonec v závěru roku potvrdilo. O Kometě a dalších komiksových časopisech si povíme příště.
