Pro komiksové nadšence a příznivce se stal rok 1989 významným mezníkem v rozvoji žánru. V dubnu toho roku došlo k naplnění jejich snů a tajných . přání, když se na pultech trafik a stánků PNS objevilo první číslo magazínu Kometa z nakladatelství Svépomoc, který svým obsahem byl celý věnován kresleným příběhům. Podtitul tohoto zpočátku nepravidelně vycházejícího časopisu zněl: "Obrázkové seriály pro chlapce a děvčata" a nenechal nikoho na pochybách o čem a pro koho byl určen. Kometa tak zaplnila jednu z mezer v nabídce dětského tisku.
Již dříve několikrát ohlášený a dlouho očekávaný celobarevný magazín vtrhl mezi čtenáře jako jasná kometa a nezůstal svému jménu nic dlužen. Během několika měsíců dosáhl závratné výše nákladu 250 000 výtisků i díky neexistující konkurenci.
Magazín v jednom vydání uváděl vždy několik příběhů různých autorů a námětů, některé byly rozděleny do více čísel. Pokud listujeme prvními Kometami, narazíme na seriály, jejichž premiéra se odehrála již před lety v různých tiskovinách. Plynulo to z počátečního nedostatku nových prací, nebo z toho, že příběhy vyšly v malých nákladech zájmových či neoficiálních časopisů.
Již dříve několikrát ohlášený a dlouho očekávaný celobarevný magazín vtrhl mezi čtenáře jako jasná kometa a nezůstal svému jménu nic dlužen. Během několika měsíců dosáhl závratné výše nákladu 250 000 výtisků i díky neexistující konkurenci.
Magazín v jednom vydání uváděl vždy několik příběhů různých autorů a námětů, některé byly rozděleny do více čísel. Pokud listujeme prvními Kometami, narazíme na seriály, jejichž premiéra se odehrála již před lety v různých tiskovinách. Plynulo to z počátečního nedostatku nových prací, nebo z toho, že příběhy vyšly v malých nákladech zájmových či neoficiálních časopisů.
Hned v úvodním čísle Komety najdeme dvě dříve totalitním komunistickým režimem zapovězená jména – Jaroslava Foglara a Karla Saudka.
Jestřába reprezentuje seriál Marko Čermáka CHATA V JEZERNÍ KOTLlNĚ (čísla 1 až 4), nakreslený podle románové předlohy a původně uvedený černobíle v letech 1969-1970 na pokračování v týdeníku Svět v obrazech. Pro komeťácké stránky byl kolorován.
Seriál Káji Saudka TAJEMSTVÍ ZLATÉHO KONĚ (čísla 1 až 3) se dotýká našeho tématu jen okrajově. Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách – 15. století a roce 1950. Autor kreseb i scénáře chtěl čtenářům přiblížit historii a objev Koněpruských jeskyní prostřednictvím dobrodružství mladých speleologů Jendy, Jirky a Jardy. Seriál vyšel původně černobíle v sešitu České speleologické společnosti roku 1979 a byl opět dodatečně vybarven.
Ze společné Foglarovy a Saudkovy trilogie se v Kometě objevily pouze první dva příběhy MODRÁ ROKLE (čísla 4až 7) byla ne příliš šťastně dokolorována a ZTRACENÝ KAMARÁD (čísla 11 až 17) tentokráte v jiné grafické úpravě, kde komiks barvami získal na přitažlivosti.
Jestřába reprezentuje seriál Marko Čermáka CHATA V JEZERNÍ KOTLlNĚ (čísla 1 až 4), nakreslený podle románové předlohy a původně uvedený černobíle v letech 1969-1970 na pokračování v týdeníku Svět v obrazech. Pro komeťácké stránky byl kolorován.
Seriál Káji Saudka TAJEMSTVÍ ZLATÉHO KONĚ (čísla 1 až 3) se dotýká našeho tématu jen okrajově. Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách – 15. století a roce 1950. Autor kreseb i scénáře chtěl čtenářům přiblížit historii a objev Koněpruských jeskyní prostřednictvím dobrodružství mladých speleologů Jendy, Jirky a Jardy. Seriál vyšel původně černobíle v sešitu České speleologické společnosti roku 1979 a byl opět dodatečně vybarven.
Ze společné Foglarovy a Saudkovy trilogie se v Kometě objevily pouze první dva příběhy MODRÁ ROKLE (čísla 4až 7) byla ne příliš šťastně dokolorována a ZTRACENÝ KAMARÁD (čísla 11 až 17) tentokráte v jiné grafické úpravě, kde komiks barvami získal na přitažlivosti.
Malíř a ilustrátor Marko Čermák se v Kometě kromě Chaty představil celou řadou nových i starších komiksů . několika scénáristů. Ve čtvrtém čísle Komety byl uveden seriál Svatopluka Hrnčíře TŘI KLUCI A MADONA, známý z Větrníku 1969 (autor kreseb Miloš Novák). Příběh, ve kterém objasní tři kamarádi během své výpravy krádež vzácného obrazu z kaple, pro Kometu překreslil právě Marko Čermák. Komiks tak získal na rozsahu z původních šesti na jedenáct stránek.
S Ondrou, Standou a Máčkem se čtenáři setkali ještě ve dvou dalších jedenáctistránkových příbězích – TŘI KLUCI A KROKODÝL (číslo 7), kde s pomocí dřevěného krokodýla zachránili líheň pstruhů před nenechavými prsty pytláků, a TŘI KLUCI A ŠIFRA (čísla 17 a 18), kde hráli hru o bájný Attilův poklad.
V magazínu nechyběla ani MODRÁ PĚTKA (čísla 5 a 6), která se prezentovala na 16 stranách staršími příběhy ze Stezky pionýrů.
Jiný Čermákův seriál PLAMÍNEK Z PODLESÍ (čísla 9 a 10) na text J. Šálkové vypráví o Lence, které se pro zrzavý odstín vlasů přezdívá Plamínek. Má své starosti, jež mohou částečně vyřešit víkendové pobyty s rodiči na chatě. Dostane se tam do kontaktu s místní partou, ale kouření a popíjení alkoholu byt' u táboráku ji neláká. Při zpáteční noční cestě zabloudí na kemp trampské osady, v jejichž členech získá nové kamarády.
Tento 14 stránkový seriál má volné pokračování v dalším příběhu PLAMÍNEK V ACHÁTOVÉM KRAJI (číslo 36) na dvaceti stranách. Lenka přijala pozvání na potlach do kraje, kde se nacházejí polodrahokamy. Nádherný achát je i první cenou v soutěži dívek, které se Plamínek zúčastní a vyhraje. Závist dívky Majdy a hloupá sázka Lenku málem připraví o život při požáru na rozhledně. Vše šťastně končí a Plamínek nachází společníka na svá trampská toulání.
U zrodu dalšího . Čermákova seriálu stál jeho kamarád, propagátor woodcraftu, zálesáctví a indiánštiny Jiří Macek – Čiksika. Oba společně vytvořili velmi zdařilý a kvalitní komiks WALlTAKA. Děj se točí kolem osudu nejdříve turistického, později indiánského oddílu, jehož vedoucím se stává právě Walitaka. Chlapci jsou zpočátku z indiánštiny nesví, ale postupně jí zcela propadnou.
Úvodní příběh (čísla 14 a 15) nás zavádí na letní tábor, kde kluci zkoušejí žít indiánským životem. Vyrábějí proutěné rohože, šijí oděvy, hrají lakros, k němuž si vyrobili hole. Pochopitelně se zde vyskytnou i nečekané zážitky v podobě tajemných návštěvníků, kteří se snaží oddíl vypudit z tábořiště. Vše nakonec dobře dopadne a při závěrečném sněmovním ohni se hoši domluví, že budou nadále společně pokračovat jako indiánský kmen s názvem Sihasapa.
V druhém příběhu PAHORKY (čísla 16 a 17) se oddíl vypraví do blízkého pohoří a tam nachází staré opuštěné tábořiště. Zalíbí se jim a začnou sem jezdit častěji. Současně se dozvídají, že celé Pahorky jsou protkány trampskými stezkami s kempy a tábořišti – pravým rájem pro trampy a zálesáky. Všichni, kdo sem jezdí, dělí Pahorky na severní a jižní část. V tomto duchu se také odvíjí velký boj osad a oddílů – Jižané kontra Seveřané. I oddíl Sihasapa se zúčastní tohoto klání a přispěje k vítězství Jižanů. Přitom se jim podaří zajmout opilce, který v horách podpaloval osadní sruby a přístřešky.
S Ondrou, Standou a Máčkem se čtenáři setkali ještě ve dvou dalších jedenáctistránkových příbězích – TŘI KLUCI A KROKODÝL (číslo 7), kde s pomocí dřevěného krokodýla zachránili líheň pstruhů před nenechavými prsty pytláků, a TŘI KLUCI A ŠIFRA (čísla 17 a 18), kde hráli hru o bájný Attilův poklad.
V magazínu nechyběla ani MODRÁ PĚTKA (čísla 5 a 6), která se prezentovala na 16 stranách staršími příběhy ze Stezky pionýrů.
Jiný Čermákův seriál PLAMÍNEK Z PODLESÍ (čísla 9 a 10) na text J. Šálkové vypráví o Lence, které se pro zrzavý odstín vlasů přezdívá Plamínek. Má své starosti, jež mohou částečně vyřešit víkendové pobyty s rodiči na chatě. Dostane se tam do kontaktu s místní partou, ale kouření a popíjení alkoholu byt' u táboráku ji neláká. Při zpáteční noční cestě zabloudí na kemp trampské osady, v jejichž členech získá nové kamarády.
Tento 14 stránkový seriál má volné pokračování v dalším příběhu PLAMÍNEK V ACHÁTOVÉM KRAJI (číslo 36) na dvaceti stranách. Lenka přijala pozvání na potlach do kraje, kde se nacházejí polodrahokamy. Nádherný achát je i první cenou v soutěži dívek, které se Plamínek zúčastní a vyhraje. Závist dívky Majdy a hloupá sázka Lenku málem připraví o život při požáru na rozhledně. Vše šťastně končí a Plamínek nachází společníka na svá trampská toulání.
U zrodu dalšího . Čermákova seriálu stál jeho kamarád, propagátor woodcraftu, zálesáctví a indiánštiny Jiří Macek – Čiksika. Oba společně vytvořili velmi zdařilý a kvalitní komiks WALlTAKA. Děj se točí kolem osudu nejdříve turistického, později indiánského oddílu, jehož vedoucím se stává právě Walitaka. Chlapci jsou zpočátku z indiánštiny nesví, ale postupně jí zcela propadnou.
Úvodní příběh (čísla 14 a 15) nás zavádí na letní tábor, kde kluci zkoušejí žít indiánským životem. Vyrábějí proutěné rohože, šijí oděvy, hrají lakros, k němuž si vyrobili hole. Pochopitelně se zde vyskytnou i nečekané zážitky v podobě tajemných návštěvníků, kteří se snaží oddíl vypudit z tábořiště. Vše nakonec dobře dopadne a při závěrečném sněmovním ohni se hoši domluví, že budou nadále společně pokračovat jako indiánský kmen s názvem Sihasapa.
V druhém příběhu PAHORKY (čísla 16 a 17) se oddíl vypraví do blízkého pohoří a tam nachází staré opuštěné tábořiště. Zalíbí se jim a začnou sem jezdit častěji. Současně se dozvídají, že celé Pahorky jsou protkány trampskými stezkami s kempy a tábořišti – pravým rájem pro trampy a zálesáky. Všichni, kdo sem jezdí, dělí Pahorky na severní a jižní část. V tomto duchu se také odvíjí velký boj osad a oddílů – Jižané kontra Seveřané. I oddíl Sihasapa se zúčastní tohoto klání a přispěje k vítězství Jižanů. Přitom se jim podaří zajmout opilce, který v horách podpaloval osadní sruby a přístřešky.
