Komiks.cz

Čermákův a Čiksikův seriál má jednu zvláštnost, průběh děje je přerušován nákresy a návody ke zhotovení rozličných indiánských předmětů a pomůcek (proutěné postele a sedačky, lakrosové hole, sněžný had), staveb (dakotské týpí, sauna), popisem zvyklostí a pravidel (lakros, saunování) nebo výkladem indiánské symboliky. Na jedné straně to sice odvádí čtenáře od souvislého sledování děje, na druhé straně však obohacuje o reálné informace či slouží jako rady a návody. Na první pohled je vidět, že Walitaka je komiks, na kterém si dal Marko Čermák hodně záležet. Nejen z důvodu kvalitní předlohy, ale také pro oblast, ze které seriál čerpá a jež je Čermákovi bytostně velmi blízká.
Pro úplnost zbývá uvést, že čtvrtý příběh z cyklu o Walitakovi a jeho oddílu PEŘEJ VELKÉHO KALUMETU vyšel v Bobří stopě (číslo 10, speciál 1995).
Patnácté číslo Komety přineslo také tří stránkové zpracování Foglarovy povídky BOJ NA ČERTOVCE. Autor kreseb Karel Zeman solidně vystihl atmosféru dramatické večerní plavby Jestřábova skautského oddílu.
Jiný skautský vedoucí a autor fotografických reportáží a seriálů v časopisech ABC, Pionýr či Větrník Vladimír Stárka -Wabi se na stránkách Komety prezentoval jako kreslíř i scénárista několika kreslenými seriály.
DENÍK MRTVÉHO ARCHEOLOGA (čísla 22 a 23) se odehrává v městečku u německých hranic. Dva hoši prolézají staré opuštěné domy, připomínající Stínadla, a naleznou německy psaný deník. Od té chvíle se odvíjí tajemný děj, který oba hochy takřka dovede k velkému objevu.
Seriál ZAJATCI JESKYNĚ OTROKŮ (číslo 33) zpracovává skutečný příběh z rumunsko-bulharského pomezí. Tam se v jedné vesnici roku 1926 krátce před Velikonocemi vypraví tři kamarádi do blízké jeskyně na netopýry a nakonec prožijí své životní dobrodružství.
Zmínit bychom měli i KONEC SMOLOCHODSKÝCH UPÍRŮ (číslo 35), humorný příběh o tom, co se může přihodit vesnickým klukům o Velikonocích. Wabimu se daly vytknout velké mezery mezi rámečky, jeho jednoduchý styl má ovšem osobitou atmosféru, která připomíná zašlý čas dávných časopisů.
Příběh TAJEMNÁ KAPLE (číslo 29) pojednává o výpravě tří přátel - Lorda, Kirího a Gringa na východní Slovensko do méně známé krasové oblasti. Netuší, že zažijí dobrodružství, při kterém jim bude běhat mráz po zádech, ale kupodivu ne v jeskyních, ale ve staré kapli, kam byli nuceni se uchýlit před večerní bouří. Kreslíř Vladimír Tučapský zpracoval libreto Milana Krejčího a použil celou škálu výtvarných technik, čímž poskytl čtenářům nevšední vizuální dojem a předvedl i několik kreslířských triků a fines, tolik potřebných pro kvalitní komiks.
Vláďa Tučapský napsal a nakreslil i kratičký komiks v čísle 33 s názvem BEATLES ZAKLÁDAJÍ SKUPINU, který na první pohled s naší tématikou nemá. nic společného. Po jeho přečtení je však jasné, že pro parafrázi vzniku známé liverpoolské skupiny využil autor úvodní příběh Rychlých šípů.

Číslem 36 v roce 1992 náhle vydávání Komety končí, snad z ekonomických důvodů, a tím nastává situace, jež trvá prakticky dodnes – neexistence magazínu, přinášejícího mladým čtenářům komiksy vhodné jejich věku. Objevily se sice časopisy podobného zaměření, ale bohužel měly vždy krátký život.
Například již v roce 1990 vyrostly Kometě hned dvě konkurence – časopisy Aréna a Stopa. Aréna byla sice propracovanější než Kometa, otiskla i několik článků o teorii komiksu a také počtem čísel předstihla Stopu, ale nepřinesla ani jeden seriál klubáckého či podobného zaměření.
Zato ve Stopě, které bohužel vyšly jen tři čísla, se v každém sešitu setkáváme s partou kamarádů, tří kluků a jedné dívky, kteří po vzájemném seznámení zažívají společně zajímavé situace. Příběhy ZROZENÍ ČTYŘKY, ARCHEOLOGOVÉ a TAJEMSTVÍ STARÉ BAŠTY zavádějí partu do starých chodeb pod městem nebo na stopu trestné činnosti, odehrávající se na rybářské baště. Scénáře R. Čechury (2x) a P. Daňka (1x) jsou sice kvalitní, ale převedení do kreslené podoby bylo svěřeno J. Zvolskému, což se ukázalo jako poněkud pochybné. Kresby jsou nekomiksové, autorovi citelně chybí smysl pro perspektivu, proporce a pohyb.

Dalším pokusem o živení nabídky seriálových časopisů se stal Robinson, mající podobný podtitul jako Kometa: "Obrázkové seriály pro kluky a děvčata". Jeho jediné číslo vyšlo v roce 1991 a na svých dvaatřiceti barevných stranách přineslo čtyři komiksy na pokračování, z nichž dva zapadají do naší tématiky.
Jedním kresleným příběhem byla repríza seriálu DRUŽINA ČÁPŮ (původně Skaut-Junák 1969 – 1970). Druhým byl naopak nový původní komiks ROBINSONI od známého scénáristy J. B. Kamila (Modrá pětka) a kreslíře M. Kociána.

Od roku 1990 začaly rovněž vycházet sešitové reedice starších kreslených seriálů. Vydavatelství se předháněla v tom, kdo a kdy přijde s něčím novým na časopisecký trh. Olympia vydala dvakrát po sobě šest sešitů s příběhy Rychlých šípů (1990 a 1991). Nakladatelství Novinář připravilo sešit, ve kterém soustředilo Čermákovy seriály Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří (1990) a také Chata v Jezerní kotlině spatřila světlo světa v samostatném sešitě (1990).
Stranou nezůstala ani Mladá fronta, která přišla s magazínem Mimozemšťané (1990), kde otiskla 51 pokračování populárního seriálu ze Sedmičky pionýrů. TJ Spoje vydala roku 1990 a 1991 dva sešity s kreslenými příběhy z poválečného Junáka Tajemství Žlutých skal a Družina Lišek.
Nesmíme ani zapomenout na nakladatelství Comet, jež připravilo mimo jiné 96stránkový magazín 60x RYCHLÉ ŠÍPY (1991), obsahující vedle známých příběhů Rychlých šípů i jeden zbrusu nový podle úvodní kapitoly Tajemství Velkého Vonta RYCHLÉ ŠÍPY ZNOVU DO STÍNADEL (kreslil Marko Čermák, původně vyšel černobíle v novinách Mladá fronta 30. prosince 1989). Tento magazín obsahuje i spoustu her, soutěží a také další, tentokráte ovšem velmi amatérské zpracování povídky BOJ NA ČERTOVCE (kreslil Vincenc).

Na knižním trhu se objevily dvě publikace - Ohnivé znamení a Zlaté údolí (1990 a 1991) z nakladatelství Blok, přinášející výběr povídek a příběhů ze starých časopisů Mladý hlasatel, Vpřed a Malý čtenář, včetně kreslených seriálů RYCHLÉ ŠÍPY, PlM A RED a další.
Své knihy se dočkal i známý klubácký seriál STRÁŽCI. Vydalo ji nakladatelství Jihočeských tiskáren v Českých Budějovicích roku 1991 pod názvem Velká kniha Strážců. Bohužel zde nejsou původní příběhy kreslené L. Kolaříkovou, vše pochází z pera F. Kobíka. V knize jsou i povídky a přírodovědné tabule.
Ivan Vápenka sestavil a pro tisk v nakladatelství Šebek a Pospíšil z Mladé Boleslavi připravil sešit s názvem Kreslené seriály Jaroslava Foglara (1990), kde se poprvé od svých dávných premiér objevily mnohé seriály, jako třeba SVORNÍ GAMBUSÍNI.

Kreslené příběhy Komety tvořily hlavní část našich posledních dvou vyprávění. Samotný časopis vycházel v letech 1989 až 1992. Čtyři roky si tedy udržel přízeň čtenářů, což je dnes výkon úctyhodný. Vedle kvalitních děl se tu objevily i méně zdařilé práce, až zcela nevhodné. To však byla daň době, kdy Kometa vznikla, neboť teprve ona začala prošlapávat novou cestu. Rozhodně byla a zůstane prvním čistě komiksovým magazínem v naší historii.

VE STÍNU RYCHLÝCH ŠÍPŮ (12)