Do konce roku vyšlo jen 6 čísel tohoto již 33. ročníku Junáka. V následujícím ročníku pokračovaly Tomovy a Péťovy příběhy ve společnosti jejich oddílových druhů, na schůzkách, výpravách i letním táboře na Fatře (24 pokračování). Od třetího čísla se změnil scénárista (stal se jím J. Macek – Čiksika) a seriál přestal – až na jedno dvojčíslo – doprovázet román.
35. ročník Junáka přinesl v roce 1992 další Čermákův a Čiksikův seriál ROVER HOGAN. První příběh (číslo 1 až 11) pojednává o zrodu roverské družiny Orlů při skautském oddílu Devítka. Roveři prožívají dobrodružství v blízkém pohoří Pahorky, kde se setkají s indiánským kmenem Bílých pum, staví tábor, dopadnou hledaného kriminálníka a hrají dobrodružnou hru. Už samotné prostředí Pahorků může být čtenářům povědomé. J. Macek zde použil osnovu příběhu komiksu Walitaka – Pahorky z magazínu Kometa.
Ve druhém příběhu ROVER HOGAN II. se ke scénáristovi přidává Kavče a zavádí nás do tajemného skalního města Rokliště. Tam se střetávají zájmy rozdílných skupin – skautů, trampů i výcvikového střediska pro bojové komando. Kdo jsou strážci Rovendolu, jak souvisí životní osudy loupeživého rytíře Jana z Fromberku se současnými trampy a jakou roli zde hraje Hogan s rovery? Na vše odpovědělo až poslední, třinácté pokračování napínavého seriálu.
35. ročník Junáka přinesl v roce 1992 další Čermákův a Čiksikův seriál ROVER HOGAN. První příběh (číslo 1 až 11) pojednává o zrodu roverské družiny Orlů při skautském oddílu Devítka. Roveři prožívají dobrodružství v blízkém pohoří Pahorky, kde se setkají s indiánským kmenem Bílých pum, staví tábor, dopadnou hledaného kriminálníka a hrají dobrodružnou hru. Už samotné prostředí Pahorků může být čtenářům povědomé. J. Macek zde použil osnovu příběhu komiksu Walitaka – Pahorky z magazínu Kometa.
Ve druhém příběhu ROVER HOGAN II. se ke scénáristovi přidává Kavče a zavádí nás do tajemného skalního města Rokliště. Tam se střetávají zájmy rozdílných skupin – skautů, trampů i výcvikového střediska pro bojové komando. Kdo jsou strážci Rovendolu, jak souvisí životní osudy loupeživého rytíře Jana z Fromberku se současnými trampy a jakou roli zde hraje Hogan s rovery? Na vše odpovědělo až poslední, třinácté pokračování napínavého seriálu.
Opusťme na chvíli stránky skautského tisku a podívejme se na další dětské časopisy. Například Pionýrská stezka se v ročníku 1989 – 1990 změnila na Stezku a dvanáctým číslem v srpnu 1990 skončily příběhy MODRÉ PĚTKY. Od září zde vycházel nový seriál ZÁHADA SMARAGDOVÉHO JEZÍRKA (kreslí opět M. Čermák, text známý trampský písničkář Wabi Ryvola). Ondra s kamarádem Pánem prozkoumávají okolí jezírka, ležícího vysoko v kopcích. Naleznou starý srub, jehož propadlou podlahou se dostanou do systému podzemních štol, kde objeví ukryté peníze. Při následující výpravě se dostanou k dalšímu srubu, který patří firmě Geodézie, a pronásledují je dva tajemní muži. Další víkend už na Ondru, Pána a další kamarády čekají pracovníci Geodézie a hovoří o zlatonosné žíle. Hochům jde z těch záhad hlava kolem, šťastné rozuzlení příběhu – včetně jednoho překvapení navíc – je ovšem nemine.
Společenský týdeník Květy drží zvláštní rekord. Od počátku roku 1990 otiskoval pravidelně po dobu pěti let – až do prosince 1994 – příhody legendárních RYCHLÝCH ŠÍPŮ, což je nejdelší doba, po kterou mohl tento komiks vycházet bez přerušení.
Také týdeník pro ženy Vlasta otiskoval v roce 1993 dětský seriál s názvem BRATRSTVO PATENTNÍHO KLÍČE (píše J. Bartoš, kreslí V. Pergler), který předvedl, kterak nové společenské změny připravují trojici dětí nespočet překvapeni a zážitků. Vyšlo celkem 51 pokračování.
Společenský týdeník Květy drží zvláštní rekord. Od počátku roku 1990 otiskoval pravidelně po dobu pěti let – až do prosince 1994 – příhody legendárních RYCHLÝCH ŠÍPŮ, což je nejdelší doba, po kterou mohl tento komiks vycházet bez přerušení.
Také týdeník pro ženy Vlasta otiskoval v roce 1993 dětský seriál s názvem BRATRSTVO PATENTNÍHO KLÍČE (píše J. Bartoš, kreslí V. Pergler), který předvedl, kterak nové společenské změny připravují trojici dětí nespočet překvapeni a zážitků. Vyšlo celkem 51 pokračování.
V roce 1993 změnil nyní již Magazín Skaut-Junák vydavatele, podobu a stal se měsíčníkem. Od prvního čísla přinesl i nový seriál PŘÍBĚHY ČERNÉHO PETRA. Petr Černý, přezdívaný Kiks, prožívá veselé až legrační příhody se svými kamarády ve skautské družině Racků.
Neotřelé nápady a svěží humor scénářů V. Šimůnka a O. Janky umocnila bravurní, až téměř dokonalá, linka kreslíře M. Schonberga, který dle potřeby děje vmontoval do jednotlivých dílů např. postavu komika Vlasty Buriana, westernové herce nebo filmové představitele Rychlých šípů.
Kiksovy příhody vycházely po celý 36. ročník a pokračovaly i následující rok 1994 až do osmého čísla. Pak je vystřídal americký skautský komiks LIŠÁK HARRIS s podobně humornými náměty.
Neotřelé nápady a svěží humor scénářů V. Šimůnka a O. Janky umocnila bravurní, až téměř dokonalá, linka kreslíře M. Schonberga, který dle potřeby děje vmontoval do jednotlivých dílů např. postavu komika Vlasty Buriana, westernové herce nebo filmové představitele Rychlých šípů.
Kiksovy příhody vycházely po celý 36. ročník a pokračovaly i následující rok 1994 až do osmého čísla. Pak je vystřídal americký skautský komiks LIŠÁK HARRIS s podobně humornými náměty.
.
U příležitosti natočení celovečerního filmu ZÁHADA HLAVOLAMU (režie P. Kotek) vydalo nakladatelství Two Brothers roku 1993 stejnojmenný sešit s fotokomiksem z filmu. Na obálce byla použita ilustrace z filmového plakátu, seriál tvořily černobílé fotografie (doplněné obláčky s textem) od barrandovského fotografa J. Jindry. Vkusný sešit neměl jiné ambice, než převést filmový příběh do statických obrázků (347 fotografií) a využít zájmu sběratelů.
Komiks SNY Z PLECHOVKY (píše P. Augusta a M. Hrubá, kreslí L. Bárta) ukázal čtenářům ABC (čísla 14 až 24/1994) špatný vliv part na osamoceného jedince a varoval před drogovým nebezpečím, které se v takových partách podceňuje. V polovině devadesátých let se také v různých časopisech objevilo několik reprintů seriálů M. Čermáka. Bizoní vítr uvedl první část komiksu WALlTAKA (čísla 1 až 4/1994 a 1 až 2/1995), ve Skautu to byla DRUŽINA ČÁPŮ (čísla 8/1994 – 10/1996) a Country styl začal od čísla 1/1994 otiskovat seriál PSÁNO NA BŘEZOVÉ KŮŘE.
Komiks SNY Z PLECHOVKY (píše P. Augusta a M. Hrubá, kreslí L. Bárta) ukázal čtenářům ABC (čísla 14 až 24/1994) špatný vliv part na osamoceného jedince a varoval před drogovým nebezpečím, které se v takových partách podceňuje. V polovině devadesátých let se také v různých časopisech objevilo několik reprintů seriálů M. Čermáka. Bizoní vítr uvedl první část komiksu WALlTAKA (čísla 1 až 4/1994 a 1 až 2/1995), ve Skautu to byla DRUŽINA ČÁPŮ (čísla 8/1994 – 10/1996) a Country styl začal od čísla 1/1994 otiskovat seriál PSÁNO NA BŘEZOVÉ KŮŘE.
Naše časopisy Zpravodaj SPJF a Bobří stopou uveřejnily během své existence (mimo reprintů Rychlé šípy nebo Z kroniky osady Tuláků) několik zcela původních komiksů.
Bobří stopa číslo 10 z roku 1995 byla coby speciál celá věnována příběhu WALlTAKA – PEŘEJ VELKÉHO KALUMETU (text J. Macek, kresby M. Čermák, 24 stran). Tentokráte se Walitakův oddíl vydává sjíždět řeku a hned na začátku je z prvního tábořiště vyhnán partou motorkářů. Setkají se s nimi ještě? Co je Velký kalumet? A co přinesla obrovská vichřice? Věrní čtenáři vědí, že dobrodružství dopadlo dobře a oddíl se rozrostl o dva nové členy.
Dalším větším komiksem M. Čermáka byla SAFÍROVÁ STEZKA (Bobří stopa číslo 12/1995 – 19/1997). Scénář napsal J. Macek původně pro časopis Kamarád na motivy stejnojmenné knihy S. Lidmaňského a J. Vitoně o prázdninovém toulání čtveřice Buška, Boba, Pika a Ríši, které se počáteční dobrodružství při putování neznámým krajem sběračů safírů změní v nebezpečnou hru, při níž půjde málem o život. Seriál má 14 částí a titulní stranu.
Jako raritu otiskly v letech 1994 a 1995 oba časopisy SPJF ukázky z klubovních hlášení redakci Vpředu z let 1946 – 1948 FČK č. 2850 KLUB OCHRÁNCŮ SLABÝCH z Týna u Třebíče. Hlášení psal Z. Kotrba, kreseb se ujal V. Toman – Ácek. Přestože na Tomanových kresbách lze rozpoznat zřetelný vliv dr. Fischera, jsou stránky svědectvím o talentu a nápaditosti mladého výtvarníka, budoucího akademického malíře.
Současné seriály V. Tomana, například OCHRÁNCI PŘÍRODY z Bobří stopy číslo 6 a 7/1995 už zůstávají ve stínu jeho Družiny Jelenů ze Zálesáka z šedesátých let.
Některé z dalších klubáckých i jiných komiksů z Áckovy dílny zůstaly neotištěny, jiné najdeme například v amatérském časopisu Sedmihlásek – DOBRODRUŽSTVÍ VYŠEHRADSKÝCH KLUKŮ a KLUCI ZE ZLATÉHO VRAKU (volně podle románu V. Zíky). Jsou zajímavé také tím, že výtvarník obou příběhů vpasoval staré dobové ilustrace a fotografie a neváhal použít rastrů.
Bobří stopa číslo 10 z roku 1995 byla coby speciál celá věnována příběhu WALlTAKA – PEŘEJ VELKÉHO KALUMETU (text J. Macek, kresby M. Čermák, 24 stran). Tentokráte se Walitakův oddíl vydává sjíždět řeku a hned na začátku je z prvního tábořiště vyhnán partou motorkářů. Setkají se s nimi ještě? Co je Velký kalumet? A co přinesla obrovská vichřice? Věrní čtenáři vědí, že dobrodružství dopadlo dobře a oddíl se rozrostl o dva nové členy.
Dalším větším komiksem M. Čermáka byla SAFÍROVÁ STEZKA (Bobří stopa číslo 12/1995 – 19/1997). Scénář napsal J. Macek původně pro časopis Kamarád na motivy stejnojmenné knihy S. Lidmaňského a J. Vitoně o prázdninovém toulání čtveřice Buška, Boba, Pika a Ríši, které se počáteční dobrodružství při putování neznámým krajem sběračů safírů změní v nebezpečnou hru, při níž půjde málem o život. Seriál má 14 částí a titulní stranu.
Jako raritu otiskly v letech 1994 a 1995 oba časopisy SPJF ukázky z klubovních hlášení redakci Vpředu z let 1946 – 1948 FČK č. 2850 KLUB OCHRÁNCŮ SLABÝCH z Týna u Třebíče. Hlášení psal Z. Kotrba, kreseb se ujal V. Toman – Ácek. Přestože na Tomanových kresbách lze rozpoznat zřetelný vliv dr. Fischera, jsou stránky svědectvím o talentu a nápaditosti mladého výtvarníka, budoucího akademického malíře.
Současné seriály V. Tomana, například OCHRÁNCI PŘÍRODY z Bobří stopy číslo 6 a 7/1995 už zůstávají ve stínu jeho Družiny Jelenů ze Zálesáka z šedesátých let.
Některé z dalších klubáckých i jiných komiksů z Áckovy dílny zůstaly neotištěny, jiné najdeme například v amatérském časopisu Sedmihlásek – DOBRODRUŽSTVÍ VYŠEHRADSKÝCH KLUKŮ a KLUCI ZE ZLATÉHO VRAKU (volně podle románu V. Zíky). Jsou zajímavé také tím, že výtvarník obou příběhů vpasoval staré dobové ilustrace a fotografie a neváhal použít rastrů.
