Sex…? Tak jo! Gipsy
OK, tak co s tím sexem? Hmm… jo, je tam, všechny ty druhy, ale pokud vám jde jen o něj, tak si radši kupte nějaký kvalitní S/M časák. Vyjde vás levněji. A teď, když jsme se zbavili všech co sem nalákal perex místo upřímného zájmu o komiksy, můžeme se konečně pokusit rozpitvat tohoto druhého Gipsyho. Což ovšem nebude zrovna nejsnazší. Tak jo. Raketomet? Připraven. Brokovnice? Nabita. Granáty? Odjištěny. OK. Cože?!! Odjiš… BOOOOOOM!! Tak dobře, vy zatracený, mrňavý… Gipsy rulez.
Takže... Opravdu chcete vědět, co bylo dál? Dobře, já vás varoval. Gipsy se snaží dovézt zásilku zbraní až do sibiřského překladiště-pevnosti Žigaňsk. Jde o hodně, protože mongolští válečníci Zlaté hordy a fanatičtí caristé věřící v návrat samoděržaví si dobití Žigaňsku vytkli (nezávisle na sobě) jako první položku na seznamu: dnes Rusko, zítra celý svět (kromě Kambodži). A je celkem jedno, že proti nim stojí samotná OSN, jelikož než jim tohle dojde, tak bude spousta lidí trpět. Hodně trpět. Jak jsem řekl, jde o hodně. A Gipsy nemá svůj kamión! Černá, černá zrada! Spolu s Bibi se tak musí vydat na pěší túru kolem severního polárního kruhu, cestu plnou vlků, znovu naklonovaných mamutů, zběsilých přestřelek, rvaček a honiček. Prostě takový normální Gipsyho pracovní den. Do příběhu se navíc pořád plete věčný opruz – nadnárodní dopravní společnost Selmer mající v Žigaňsku taky svoje akciové podíly. Jednoduše – vše je tak jak to vždycky bylo a jak to má být (PS: Silně všem nedoporučuji číst shrnutí děje na zadní stránce, vždycky tam (skoro) všechno vyžvaní).
. .
Jak jste se na vlastní oči mohli na předcházejících řádcích přesvědčit, tak příběh neztratil nic ze svého tempa a pořád se řítí vpřed s nezadržitelnou silou parního nosorožce a dokonce si dovolí i občas zakličkovat; rozumějte, střídá zvraty asi stejně tak, jak byste čekali od kvalitního áčkového filmu tohoto žánru. Přeneseně vzato, Gipsy je vysoce reprezentativní zástupce svého druhu: akční-story-s-nadupaným-hrdinou. Hlavní klady jsou tedy (opět) tyto: hlavní postava co vás vezme za koule, spousta čirých hlášek a originálních nadávek a nikdy nekončící akce. Ostatně, jestli mi nevěříte (nebo chcete něco objasnit) přečtěte si recenzi prvního dílu. Změn proti němu se totiž moc nedočkáte, jen stránek je o osm míň (celkem tedy 54).
Celé toto album je pak tím, co se odborně označuje jako mezidíl: základní karty už byly rozdány a teď se s nimi musí jen pořádně zamíchat, tj. hrdiny a události je nutno přeskupit do těch správných výchozích pozic pro hlavní zápletku čili hlavní měření sil. Očekávejte v dalším dílu (vyjde 2. června). Tak to chodí.
Kresba je pořád stejně nabušená, rozevlátá a energická jako minule a k příběhu pásne jako obligátní kulka do vašeho mozku. Jedinou změnou je tak . vcelku razantní odklon od původního manga stylu; konkrétně jde o obličeje, které jsou už podstatně víc evropské (že by tlak vydavatele?). Naštěstí to ale žádné velké škody nezpůsobilo, snad jen, že emocionální expresivita o trochu poklesla. Škoda, ale vaz vám to nezlomí.
Technické změny se oproti minule nekonají; stále jde o nadrozměrný formát C4, tvrdé desky, velmi kvalitní lesklý křídový papír, vhodný překlad a tak jen ten lettering (zvláště typ použitého „neevropského“ písma) by ještě potřeboval vylepšit. Bohužel zcela konkrétní dírou v žaludku je tu neschopnost tiskárny, kterou trpěl už i první díl (stejně tak Strygy 2, ale našlo by se určitě víc případů). Lepidlo totiž často najdete i tam, kde nemá co dělat; mezi stránkami (jo, oblíbená žiletka a fůra trpělivosti). Speciálně Gipsyho se navíc ještě týkají zkrabatělé a posunuté předsádky, již všech alb od BB Artu (respektive od této tiskárny) pak zase neschopnost vycentrovat tisk přesně na hřbet. To je u komiksů, které mají ve vaší poličce vytvořit pěknou jednolitou hradbu, skutečně trochu problém. Navíc kromě posunutých hřbetů v tomto případě činí problémy i srovnání nápisů do stejné výše. Das fuj! Nač takováhle luxusní výprava, když pak jde všechno do… k čertu.
Technické změny se oproti minule nekonají; stále jde o nadrozměrný formát C4, tvrdé desky, velmi kvalitní lesklý křídový papír, vhodný překlad a tak jen ten lettering (zvláště typ použitého „neevropského“ písma) by ještě potřeboval vylepšit. Bohužel zcela konkrétní dírou v žaludku je tu neschopnost tiskárny, kterou trpěl už i první díl (stejně tak Strygy 2, ale našlo by se určitě víc případů). Lepidlo totiž často najdete i tam, kde nemá co dělat; mezi stránkami (jo, oblíbená žiletka a fůra trpělivosti). Speciálně Gipsyho se navíc ještě týkají zkrabatělé a posunuté předsádky, již všech alb od BB Artu (respektive od této tiskárny) pak zase neschopnost vycentrovat tisk přesně na hřbet. To je u komiksů, které mají ve vaší poličce vytvořit pěknou jednolitou hradbu, skutečně trochu problém. Navíc kromě posunutých hřbetů v tomto případě činí problémy i srovnání nápisů do stejné výše. Das fuj! Nač takováhle luxusní výprava, když pak jde všechno do… k čertu.
…když mi někdo šlápne do obličeje, jen tak mě z podrážky neztratí! Gipsy
Pokud jste dočetli až sem, tak vám mohu s radostí oznámit, že jestli vás . nezajímají změny mezi jednotlivými díly nebo děj, tak jste to celé mohli jednoduše přeskočit. Gipsy 2 je totiž pořád pro ten samý typ čtenářů, tedy jinak řečeno, pokud se vám líbil první díl, tak tenhle bude taky a pokud ne… no, však víte. Gipsy je jednoduše vysoce nadprůměrným akčním kouskem pro všechny milovníky tohoto žánru a v souvislosti s tím, co u nás BB Art vydal pak už konkurenta (přirozeně ale že jen na tomto „akčním“ poli) nemá vůbec. Takže pokud to chcete úplně natvrdo: po dalším Gipsym sáhnu hned jak vyjde, a sáhnu rád. A ve Francii už vyšlo šest alb… Hmmmm, mlask.
