Příběh RŠ v podzemí (č. 11) se . dočkal svého času jednoho negativního ohlasu. Jaroslav Foglar o tom píše ve svém životopise Život v poklusu v kapitole Dramatické situace:
"Kdesi na pomezí dvou pražských čtvrtí byl v náspu otevřený vchod do podzemní stoky. Chlapci z okolí tam často pronikali, aniž by dbali na výstrahu v jednom z rychlošípáckých příběhů, v němž Rychlé šípy jdou děvčátku do podobné stoky vylovit spadlý míč. A přece se tam utopil malý chlapec, jemuž chlapci nepřišli na pomoc. Ředitelství blízké školy pak obvinilo naší redakci, že otištěním varovného příběhu přispěla k utonutí nešťastného chlapce. Vedl jsem tehdy s ředitelem školy malou polemiku, poukázal jsem na to, že o otevřené stoce blízko školy musela škola přece vědět, přičemž nikdy žádnou výstrahu před vstupem do ní žákům nedala, ani se nepřičinila o uzavření stoky. Trvalo dlouho, než byl rozruch kolem případu uklidněn. Na moji námitku, že například plakáty varující před kouřením také nejsou považovány za výzvu, aby lidé kouřili, ředitel již nereagoval."
Citaci jsem vybral z prvního vydání Života poklusu (v roce 1990 vydal ve dvou svazcích Sokol Silůvky). V dalších vydáních je už tento text uvedený v trochu jiném znění.
"Kdesi na pomezí dvou pražských čtvrtí byl v náspu otevřený vchod do podzemní stoky. Chlapci z okolí tam často pronikali, aniž by dbali na výstrahu v jednom z rychlošípáckých příběhů, v němž Rychlé šípy jdou děvčátku do podobné stoky vylovit spadlý míč. A přece se tam utopil malý chlapec, jemuž chlapci nepřišli na pomoc. Ředitelství blízké školy pak obvinilo naší redakci, že otištěním varovného příběhu přispěla k utonutí nešťastného chlapce. Vedl jsem tehdy s ředitelem školy malou polemiku, poukázal jsem na to, že o otevřené stoce blízko školy musela škola přece vědět, přičemž nikdy žádnou výstrahu před vstupem do ní žákům nedala, ani se nepřičinila o uzavření stoky. Trvalo dlouho, než byl rozruch kolem případu uklidněn. Na moji námitku, že například plakáty varující před kouřením také nejsou považovány za výzvu, aby lidé kouřili, ředitel již nereagoval."
Citaci jsem vybral z prvního vydání Života poklusu (v roce 1990 vydal ve dvou svazcích Sokol Silůvky). V dalších vydáních je už tento text uvedený v trochu jiném znění.
. V příběhu Mirek Dušín je odškodněn (č. 23) se objevuje klub V jednotě síla – 81. čtenářský klub Mladého hlasatele. Tento klub opravdu existoval, Jaroslav Foglar se o něm zmiňuje ve svém životopise Život v poklusu v kapitole Zakládám čtenářské kluby:
"Některé kluby byly mimořádně činné, jako například 79. klub "Za cílem vpřed" z Prahy nebo 81. klub "V jednotě síla" z Českého Brodu."
Vystoupení klubu v příběhu RŠ bylo jistě velkou odměnou za jeho mimořádnou činnost.
"Některé kluby byly mimořádně činné, jako například 79. klub "Za cílem vpřed" z Prahy nebo 81. klub "V jednotě síla" z Českého Brodu."
Vystoupení klubu v příběhu RŠ bylo jistě velkou odměnou za jeho mimořádnou činnost.
V . příběhu RŠ se předstihují (č. 30) postavil Červenáček dřevěnou klouzačku. Motiv klouzačky se objevuje již ve Foglarově povídce Jezdíme na tobogánu, která poprvé vyšla 25. 7. 1937 ve 30. čísle Slovíčka. Inspirací k těmto příběhům se Jaroslavu Foglarovi stala stejná klouzačka, která stála hned na několika táborech Jestřábova oddílu. Na obálce 36. čísla IV. ročníku Mladého hlasatele (ve stejném čísle vyšel 30. příběh RŠ) je otištěna fotografie této klouzačky, jak na jí sjíždí tehdejší člen oddílu Václav Černý – Černoch.
Tuto informaci jsem čerpal ze vzpomínkové knihy Jestřábe, díky (vydalo nakladatelství Ostrov v roce 2000).
Tuto informaci jsem čerpal ze vzpomínkové knihy Jestřábe, díky (vydalo nakladatelství Ostrov v roce 2000).
Ve . 4. obrázku příběhu RŠ přijímají nováčka (č. 65) je nad výkladem obchodu v pozadí nápis JAN FIŠER a pod tím HOKYNÁŘ. Podobnost se jménem kreslíře Jana Fischera asi nebude čistě náhodná. V 8. obrázku příběhu RŠ a strašidlo (č. 89) si zase všimněte, že na ceduli nad výkladem v pozadí je nejasně napsáno J. FOGLA - tedy J. FOGLAR. U některých starších vydáních RŠ je ovšem tisk nekvalitní a nápis J. FOGLA se ztrácí a není prakticky vůbec vidět. A do třetice: v 1. obrázku posledního řádku příběhu RŠ ničí knihu kouzel (č. 90) je v pozadí nedokončený ESTŘÁB - tedy JESTŘÁB, což byla skautská přezdívka Jaroslava Foglara.
V . příbězích Jindra Hojer visí nad propastí a Jindra Hojer uniká vzdušnou cestou (č. 76 a 77) musí tento člen dojít do šesti hodin na poštu, aby odeslal důležitý dopis. Když odchází z klubovny, říká, že je třičtvrtě na pět. V 5. obrázku si všimne pronásledujících Dvorečáků – hodiny zde ukazují za šest minut pět. V dalších obrázcích sledujeme napínavou honičku, přičemž věžní hodiny v 5. obrázku druhého příběhu ukazují zhruba za pět minut šest. Události od 7. obrázku prvního příběhu však trvaly pár minut, takže – ač se to nezdá – v 7. obrázku je Jindra Hojer už asi hodinu na útěku před Dvorečáky.
Dokončení příště.
