. Oproti dvojce opět trochu komiksovější Schizo tvoří z valné většiny (20 stran) Brunettiho sága jediného pracovního dne, načež následuje oblíbená sérka stripů, parafrázující tradiční kreslíře; zadní stranu pak Brunetti zaplnil hromádkou kreslených vtipů. Po obsahové stránce vše, cena za sešítek amerického formátu na recyklovaném papíře (s barevnou obálkou, abych nekřivdil): 79,- Kč.
V tuto chvíli má Netopejr schizořadu kompletní - čtvrté Schizo zůstává autorem toliko dlouhodobě přislíbeno… A osobně nemůžu říct, že bych na něj nějak horoucně čekal. Nemám nic proti vulgaritě, každý autor se vyjadřuje tak, jak je mu nejbližší - proti gustu žádný dišputát, podívejte se, jak je dneska populární třeba takový SouthPark.
. Nemám nic proti kresbě, naopak! - neokoukaný styl jen posílí "autorskost", proměnlivá pestrost Brunettiho karikatur a řada stripových parafrází ukazuje, že jeho oko a ruka jistou zručnost nepostrádají. Ostatně - jeho bibliografie hovoří sama za sebe: obálky, vtipy, stripy, ilustrace…
Nemám nic proti Netopejrově grafice (už). Tradičně roztříštěný styl nejen že je nakladatelovým standardem, ale se konkrétně se Schizem je svázán takřka siamsky - grafika obou vydání se liší více méně jenom dosažitelností použitých fontů.
. .
Nemám nic proti "kritickému" hodnocení stavu současné společnosti. Skrze fekální ironii projevuje Brunetti nevšední vzdělání - nebo aspoň nevšední schopnost žonglovat vzdělaně znějícími pojmy… Což ale nic nemění na tom, že východiskem za jakékoliv otázky je pro Brunettiho buď deprese (týká-li se jeho samého) nebo sračky (týká-li se jeho okolí). A to je to jediné, co proti Schizu mám: úpadek do stereotypu. Protože vulgarismy se co do množství rychle okoukají, a za jejich odvanutým puchem už zůstává jen donekonečna obehrávaná stále tatáž písnička ušlápnutého flašinetu…
.
http://www.ivanbrunetti.com - Brunettiho homepage, kde si můžete nejen koupit originály kreseb ze Schiza, ale prohlédnout si třeba i jeho disneyovské kresbičky z mládí. (Chm - že by trauma z dětství?)
