Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

ROZHOVOR S LIBOREM PÁVEM A JIŘÍM HRDLIČKOU ANEB RÁDI BYCHOM V NEJBLIŽŠÍCH LETECH JEŠTĚ NĚCO STVOŘILI

08.05.2003, autor: Vojta

Členové této sehrané kreslířsko (Libor Páv – dále LP)/scénáristické (Jiří Hrdlička – dále JH) dvojice patří mezi jedny z nejlepších a nejvýraznějších autorů tzv. Generace 89. Své práce často otiskovali v nejrůznější periodikách (namátkou Obražofka, Kometa či ABC). Bohužel i na ně ale po comicsovém boomu počátku devadesátých let dolehla krize chudých let následujících. Ani to jim ovšem nezabránilo v tom, aby se prvním českým comicsovým sešitem nestal jejich autorský projekt Bantam: Tajemství černého brouka. Nejen o něm ovšem, ale i o minulosti, současnosti, Saudkovi, české scéně a comicsu jako takovém, je následující rozhovor (jeho vznik se datuje ještě před rozpad nakladatelství Calibre – pozn. redakce).




V: Bantam není dílem zcela novým, jeho kořeny sahají více do minulosti. Mohli byste tedy trochu poodhrnout roušku halící historii jeho zrodu?
JH: Někdy na podzim roku 1991 mi zavolal Libor Páv, že mu redakce Čau, kde měl nějaké známé, nabízí v každém čísle čtyři stránky comicsu, a tak by potřeboval napsat scénář. Že prý bych mohl dostat celé tři stovky za stránku. To byly tenkrát těžký prachy, za to se dalo koupit skoro úplně všechno, takže jsem do toho samozřejmě šel.
LP: V redakci nám dali úplně volnou ruku ve výběru téma, akorát to mělo být pro děti kolem 10 let, takže jsme museli samozřejmě některé hodně šílené nápady cenzurovat.
JH: Ještě zajímavější než historie Bantamova zrodu je historie jeho zániku. Naše gigantické honoráře totiž zruinovaly oba časopisy, které Bantama v letech 1992 a 1993 postupně vydávaly, takže nám zůstaly dlužné spoustu peněz. Libor se pak s nimi soudil, prosoudil barák, manželku, děti a stejně mu to nebylo nic platné.
LP: To se pleteš, po pěti letech jsem vysoudil asi dvěstěpadesát korun.
 
V: Bantam bezesporu tvoří dosti originální koncepci a i když je nejspíš zjevné, kde jste se při tvorbě Bantama inspirovali (Batman, Superman), tak se mi přesto na mysl loudí otázka: co konkrétně vás přimělo stvořit takto neobvyklý svět?
JH:
Chtěl jsem, aby ten příběh byl lehce ulítlý, ale aby tam přitom byla klasická pevná dějová linka, na kterou by byly nabaleny různé fórky.
LP: Tenhle zvláštní fantasy svět nám nejlépe dovoloval Bantam: Tajemství černého broukapopustit uzdu fantazii a nemuset dbát na nějaká pravidla. Musím říct, že bylo dost obtížné na čtyřech stránkách měsíčně posunout děj o kus dál, nacpat tam pár vtípků a ještě si připravit půdu pro další pokračování příští měsíc, obzvlášť když pan scénárista měl jen velmi mlhavé tušení, jak to bude dál pokračovat.
JH: Tenkrát jsem psal najednou pět scénářů a nestíhal jsem, takže jsem u žádného příběhu na pokračování neměl promyšleno, jak se bude vyvíjet další díl.
 
V: Šlo o cílenou karikaturu či spíše poctu tomuto žánru? Jak moc vás ovlivnily superhrdinské comicsy?
LP:
Mně neovlivnily vůbec. Tady šlo o srandu s využitím všech prostředků, které nás zrovna napadly.
JH: Já jsem vlastně dodnes žádný klasický superhrdinský comics nečetl, i když samozřejmě mám hrubou představu, o co v nich jde. Pokud ale chcete něco parodovat, musíte to dobře znát. Jako parodie by mi Bantam připadal dost povrchní, spíš to je taková narážka na tyto příběhy ve smyslu: My víme, že něco takového jako Superman existuje a vy už si to přeberte, jak chcete.
LP: Bantam se měl v příběhu původně jen tak mihnout, tak jako se tam letmo objevil třeba Schwarzenegger jako velitelka Amazonek. Jeho jméno dokonce nebylo ani v názvu příběhu, tam se dostal až při reedici v Calibre. Do popředí děje pronikl vlastně až koncem prvního dílu, kdy jsme objevili životaschopnost této postavy.
JH: Ve druhém díle pak už Bantamův pupek vytlačil z centra pozornosti ostatní kdysi hlavní postavy a jednoznačně táhne celý příběh.
 
V: Jak vlastně došlo ke znovuvydání Bantama u vydavatelství Calibre?
LP:
Pan Dort z Calibre kdysi Bantama četl a zřejmě se mu líbil natolik, že chtěl zkusit, jak na něj bude reagovat dnešní čtenář. Příběh vyšel bez jakýchkoliv úprav, akorát jsem dodělal titulní stránku.
JH: Nabízeli jsme, že v příběhu uděláme pár zásahů a odstraníme infantilní humor, tak aby to bylo stravitelné i pro čtenáře calibrácké produkce, ale z časových důvodů z toho sešlo.
LP: Pochvalně se musím zmínit o kvalitě tisku, která je mnohonásobně lepší oproti původnímu vydání. Tahle péče o výslednou podobu dílka je už ale u Calibre celkem samozřejmost.
 
V: Pokud vím, tak Calibre uvažuje o možnosti vydávat i další bantamovské sešity? Takže je šance se s Bantamem znovu setkat?
JH: To těžko. Druhý díl nebyl před deseti lety dokončen a i kdybychom ho teď dodělali, Calibre by ho vydalo jen v případě silně nadprůměrného prodeje prvního dílu. A ten se jaksi nedostavil.
LP: Asi by bylo naivní čekat, že příznivci Sin City a Hellboye budou houfně kupovat zrovna tenhle žánr, i když nám spousta lidí říkala, že je to seriál pro všechny.
 
V: Pokud byste se někdy tedy rozhodli ten rozpracovaný bantamovský příběh dodělat, v čem by se lišil od svého staršího bratříčka?
JH: Myslím, že nový Bantam by byl lepší. Tenkrát jsme comics dělali spíš intuitivně, od té doby jsme něco načetli a publikovali, což nás bezesporu poznamenalo ve všech významech toho slova.
LP: Prvních osm stran druhého dílu je ještě v duchu prvního dílu, pak ale zkrachovalo Čau a my ještě chvíli ze setrvačnosti pokračovali v příběhu, přičemž naše autocenzura značně otupěla a my se začali stále více odchylovat od koncepce původně dětského příběhu. Druhý díl je určitě dějově složitější než první, a tak by se dalo říct, že je pro trochu starší čtenáře.
 
V: Proč vlastně comics? Co vás k němu přivedlo, případně koho si dáváte za vzor, vaši oblíbení autoři?
JH:
U comicsu jsem díky mému kamarádovi se školy, Jirkovi Tajemství staré čistírnyFilípkovi, dnes již zavedenému malíři, kreslíři a kaskadérovi, který mě někdy v roce 1989 přemluvil, abych mu něco napsal, a už mi to zůstalo. Jinak se mi ale už od dětství líbilo veselé obrázkové čtení, jak se tehdy comicsu říkalo.
LP: Já jsem kreslil comics od základní školy. Nejvíc mě ovlivnily staré skautské časopisy Vpřed a Mladý hlasatel, kde vycházel mimo jiné Pepek námořník, Mickey Mouse a Rychlé šípy. Dnes mezi mé oblíbené autory patří Giraud-Moebius, Bilal, de Crecy, Loisel, Corben, Crumb, Schönberg, Danglár, Sekora a ten chlap, co kreslí Burtona a Cyba.
JH: Mně tam napiš přibližně to samé a ještě tam připiš Rosinského.
 
V: V našich comicsových vodách se nelze nezeptat: jak moc vás ovlivnil Kája Saudek? Pozorujete na své tvorbě jeho vliv (a pokud ano, snažíte se mu vzdorovat nebo naopak chcete aby byl vidět?
LP:
Kája mě ovlivnil hodně. K Mistrovi jsem chodil a sbíral jeho kresby. Pak přišel čas a zamknul jsem vše do šuplíku na dno a zakázal jsem si to prohlížet. Takovou to mělo sílu. Ale určitě se na Lipse opět někdy podívám – tak za pět let na Vánoce. Jestli je Saudkův vliv v Bantamovi vidět, nemůžu posoudit sám, ať to udělá někdo jiný.
 
V: A jak vůbec hodnotíte ten obrovský vliv Káji Saudka na několik posledních generací našich kreslířů? Myslíte si, že by se s ním mělo začít bojovat?
JH: Kája dělal u nás jako jediný comics se vším všudy, ostatní dělali obrázkové seriály. Když někdo vybočuje z řady tak jako on, musí vás to ovlivnit.
LP: Vůbec se Saudkem nebo jeho vlivem by se bojovat nemělo. U nás se všechno přísně prověřuje a porovnává s jeho kresbou, hledají se drobnosti jeho vlivu u každého začátečníka a přitom jediný comicsový současný profesionál pan Mareš je snůška veškerého Saudkova vlivu. Každý se ze začátku od někoho učí a dnes už je u nás víc těch, ke kterým lze vzhlížet. Časem by ale měl každý od těch vzorů někam uhnout. Každopádně u nás byla i za velkého vlivu Káji Saudka spousta kreslířů, kteří byli zcela jiní, svoji.
 
V: Na počátku devadesátých let byl u nás skutečný comicsový boom. Ovšem comicsu (českému) se u nás celkem dařilo i v letech osmdesátých. V čem spatřujete příčinu tohoto zajímavého jevu (rozvoj comicsu za komunismu)? A v čem příčinu comicsového krachu právě ve zlomu let 92/93?
JH: Chlape, nemáš tam nějaké lehčí otázky? Nevzpomínám si, že by se v osmdesátých letech comicsu nějak zvlášť dobře dařilo. Kromě Čtyřlístku a zadních stránek časopisů pro děti a mládež tu v podstatě nic jiného nebylo. Spousta lidí si kupovala dětské časopisy právě kvůli comicsu. Když v pětaosmdesátém komunisté v nějakém pominutí smyslů povolili vydávat ABC speciály s komplety kreslených seriálů, lidi málem zbořili trafiku, jak na to byli nadržení.
LP: Krach v letech 92 a 93 vyplýval především z přesycenosti trhu. Komiksu tu bylo nejdřív málo a pak zase až moc. A protože jeho kvalita byla převážně bídná, dost rychle lidi přestal zajímat.
JH: Jeden známý, co vydával nahotinky, mi někdy v roce 90 říkal, že má dva roky na to, aby si nahrabal. Pak ta vlna zájmu o věc, která tu před tím nebyla, opadne. A taky k tomu došlo a to samé se stalo i comicsu. Dnes už jak holé baby, tak comics kupuje jen určitá vrstva fajnšmekrů.
 
V: Sledujete novou generaci českých comicsových tvůrců? Pokud ano, co si o ní myslíte a v čem vidíte rozdíly mezi nimi a generací vaší?
LP:
Bohužel je moc nesleduju, ale pár se jich přehlédnout nedá, třeba Jiří Grus. Tahle generace má proti té naší výhodu, že vyrůstá v době internetu, v době, kdy se dá při troše snahy sehnat jakékoliv špičkové světové dílo, neomezuje je žádná cenzura, jako nás, když jsme začínali.
JH: Naše generace se orientovala spíše na dobrodružně-romantický comics a na čistokrevnou sci-fi a horor. Oni dělají spíše úlety a nejrůznější experimenty. My se inspirovali u Saudka a Kobíka, u nich je spektrum vlivů už mnohem širší.
 
V: Co si myslíte, že české comicsové scéně nejvíc chybí? A co na ní chybí vám?
LP: Postrádám na trhu kvalitní francouzská alba, jako byl třeba Šinkl. Jinak mi chybí spolehliví a hlavně solventní vydavatelé. Párkrát se mi stalo, že jsem několik měsíců na něčem pracoval a nakonec jsem za to ani nedostal zaplaceno. Zadarmo lze comics dělat, jen dokud člověk živí jen sám sebe nebo je někým živen. Než se malíř kloudně naučí kreslit comics, uběhne pár let, najednou zjistí, že se musí ženit, pak ale jednoho dne začnou chodit složenky, alimenty a než se vzpamatuje, je zpátky ve fabrice u píchaček.
JH: Máme tu sice pár dobrých kreslířů, tak dobrých, že kdyby žili na západě, přehazují peníze vidlema. To je ale bohužel všechno. Nejenže nemáme prachaté vydavatele, ale nemáme ani scénáristy a dobrý scénář je pořád základem dobrého komiksu. Scénárista má u nás zvláštní postavení. Běžně se mi stávalo, že se v redakci podivovali, že mají ještě platit někomu scénář. Oni přece kupují nakreslenou stránku a ne nějaký papír se scénářem. Takže se potom malíř musí o svůj honorář dělit a je logické, že na scénáristu toho moc nezbude. Za tak směšné peníze se žádný schopný autor, který umí něco vytvořit, do comicsu pouštět nebude a radši bude psát články do bulváru. A nějaké amatérské pokusy jsou zase pro většinu vydavatelů nepřijatelné.
LP: Čeští tvůrci mají taky smůlu, že výroba comicsu je hodně drahá a pro vydavatele je levnější koupit hotový seriál v zahraničí než platit domácím autorům a ještě jít do rizika, že kupuje zajíce v pytli.
 
V: V čem tedy spatřujete budoucnost českého comicsu (a comicsu u nás vůbec)?
JH: Budoucnost má jméno peníze, které by to celé mohly rozhýbat. Nevěřim, že všechno spasí vychování nové Rifle shipsgenerace comicsového čtenářstva, jak se tu proklamovalo začátkem 90tých let. Jako že tisíce čtenářů začnou sami od sebe vyhledávat a kupovat comicsy. Přestože tu občas vycházejí opravdu kvalitní věci, za těch 10 let nedošlo k výraznějšímu nárůstu zájmu o comics. Dneska si už nikdo nekoupí comics jen proto, že to je comics a právě proto hodně záleží na marketingu. Potřebujete kromě kvalitních autorů silné vydavatele, kteří dobře zaplatí autory, budou mít peníze na propagaci a dokáží dostat comicsy do širší distribuce. K tomuto ideálu se částečně blíží BB Art. Akorát že takové Velké knihy komiksu jsou i přes jejich místy nadprůměrnou kvalitu, zejména díky Kobíkovi, ve srovnání se současnými požadavky čtenářů někde trochu jinde a ta série francouzských alb zatím nijak zvlášť nevybočuje z průměru. Peníze, které BB Art dává do určitě záslužného mapování naší comicsové historie, by ale comicsu prospěly víc, kdyby byly investovány do autorů, kteří vytvoří nového českého hrdinu. Podotýkám hrdinu, ne outsidera, ňoumu nebo blbce.
 
V: Jak a do jaké míry spolupracujete při tvorbě vašich společných comicsů?
LP:
Jirka píše a já kreslím, zatím jsme to nezkoušeli naopak. Ví, co mi sedí, a tak mi píše scénář na míru. Nic mi nepředkresluje, to bych byl moc svázaný.
JH: Scénář píšu postupně obrázek po obrázku. Popíšu, co by mělo na obrázku být nakresleno a co by měl kdo říkat. Definitivní podoba je ale stejně v rukou Libora, protože u vlastní realizace nejsem, takže mu do toho nemůžu mluvit.
 
V: Vaše comicsy vycházely u mnoha vydavatelů. Jak se vám s nimi spolupracovalo?
JH: Dost různě, mnohdy i dost hrůzně. Člověka fakt nepotěší, když mu v redakci ztratí 50 stran originálů, nad kterými strávil několik měsíců práce. V podstatě vydávání každého comicsu mám spojeno s nějakou tragikomickou historkou.
LP: Jasně, ty jsi pak v hospodě vyprávěl veselé historky z redakce, protože tě to neživilo. Já měl smůlu, že když taková redakce šla do krachu a nezaplatila mi, mohl jsem začít obcházet popelnice.
 
V: Pracujete v současné době na nějakém dalším comicsu, ať již společně či samostatně?
JH:
V současné době Libor zakládá kopíráky v kresleném filmu a já zakládám na sádlo v ústavu.
LP: Peněžním.
JH: Takže by se dalo říct, že neděláme nic, ale nikdy neříkej nikdy. Mám ještě z minulosti poměrně dost nerealizovaných námětů a scénářů a v krajním případě bych možná vytlačil i něco nového.
LP: Zakončeme to optimistickým výkřikem, že bychom rádi v nejbližších letech ještě něco stvořili, takže se nechte překvapit.
 
V: Děkuji za rozhovor.
 
Příště: Nekorunovaný král nastupující tuzemské kreslířské generace: Jiří Grus. Co dodat…




Autor:


Autor článku: Vojta

Detaily o komiksu:

Titul:
Scénář: James O/Barr
Kresba: James O/Barr
Překlad: Dana Krejčová
Žánr: Akční, superhrdinové (CZ).
Vydavatel: Comics Centrum
Související články:


Česko
03.04.2017 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (4): Jak padli Inkové a Aztékové
19.12.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (3): Ať žije Kolumbus, hurá!
28.11.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (2): Rozhovor s Jiřím Černým






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!