NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ČESKÉ KOMIKSY

Za průkopníka žánru lze určitě považovat Jaroslava Foglara (1907 – 1999), a to přesto, že nenakreslil ani jeden obrázek seriálu. Byl to totiž právě on, kdo v roce 1938 přišel, jako redaktor dětského časopisu Mladý hlasatel, s myšlenkou vydávat v něm obrázkový příběh o partě kluků, zřejmě fiktivních členů jednoho z čtenářských klubů Mladého hlasatele, jichž byl ostatně sám iniciátorem. Tak vznikly legendární Rychlé šípy. Během padesáti let dosáhly více jak 300 pokračování (formátu A4), vycházely postupně v několika časopisech (především Mladý hlasatel, Vpřed a Rychlé šípy) a pracovali na nich čtyři kreslíři. Jejich nezapomenutelnou podobu stvořil pražský karikaturista Jan Fischer (1907 – 1960) a jeho nástupníci, tedy Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák, už jenom více či méně kopírovali nezaměnitelné podoby Mirka Dušína, Jarky Metelky, Červenáčka, Jindry Hojera, Rychlonožky, ale také Dlouhého bidla, Štětináče či Bohouše. Foglarovým přáním však samozřejmě nebyly nějaké výrazné odchylky od úspěšně zajetého vzoru. Nutno ještě poznamenat, že seriál, jehož hlavními hrdiny nebyli hitlerjugend ani pionýři, se potýkal během druhé světové války a komunistické éry s nejrůznějšími problémy a překážkami. Naprostá většina oněch 300 dílů tak spatřila světlo světa v letech 1938 – 1941, 1946 – 1948 a 1970 – 1971...
Příznivci RŠ se se svými oblíbenci v kreslené verzi mohli setkat také ve vynikající adaptaci prvních dvou dílů Foglarovy stínadelské trilogie Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Vyšly v nakladatelství Novinář Praha v letech 1970 a 1971. Autorem kreseb byl jeden z nejvýznamnějších a nejplodnějších kreslířů českého komiksu Marko Čermák, jehož tvorba je svázána především s příběhy ze skautského, pionýrského nebo trampského prostředí.

Možná málo si uvědomujeme, že v 80. letech došlo ke spolupráci mezi Foglarem a nejslavnějším českým kreslířem, jehož jméno se stalo synonymem pro slovo komiks u nás, Kájou Saudkem (nar. 1935). V roce 1984 se totiž objevilo úvodní dobrodružství chlapce Dennyho, prožívajícího neuvěřitelná dobrodružství svázaná s magickým jeskynním světem: Modrá rokle. O tři roky později následoval Ztracený kamarád a sérii uzavřela roku 1991 Jeskyně Saturn. Úžasná Saudkova černobílá kresba a tajemná atmosféra Foglarova scénáře udělaly z trilogie jeden z kultovních komiksů, umocněný navíc okolnostmi jeho vydání. Vznikl totiž prakticky na objednávku České speleologické společnosti Zlatý kůň a proto to byla také ona, kdo jej vydala, mimochodem s velkými problémy z politických důvodů.
U Saudka ještě chvíli zůstaňme. Z množství komiksů, které nakreslil, je opravdu těžké vybrat ten jediný nej. Avšak jeden z nich přece výrazně vyčnívá nad ostatními – Muriel a andělé. Slušelo by se napsat, že i Muriel a oranžová smrt, ale tento druhý díl nikdy nespatřil světlo světa. Narozdíl od prvního, který vydalo nakladatelství Comet roku 1991 – tedy více jak 23 let po jeho vzniku. Scénář sci-fi příběhu, velmi elegantně a přitažlivě popisujícího střet mírumilovné generace našich potomků z daleké budoucnosti s militaristickým a násilnickým generálem Xeronem, napsal Miloš Macourek.

Měrou významnou se o rozvoj a oblibu komiksu u nás zasloužily i dva časopisy pro děti a mládež. V první řadě ABC mladých techniků a přírodovědců, určené hlavně všem pionýrům. Od prvního čísla, které vyšlo roku 1957, se v něm objevovaly nejen články o vědě, technice a přírodě, ale také obrázkové seriály. A jelikož Ábíčko poměrně často a rádo experimentovalo, postupně jejich kvalita začala stoupat, až v 70. letech dosáhla svého kulminačního bodu. A z tohoto období jsou i dva dobrodružné sci-fi komiksy, které se staly kultovními. Nezapomenutelná Vzpoura mozků (1977 – 1979) nás zavádí na planetu Zemi o pár století starší než nyní, kde ovšem vládu převzali roboti. A je na nic netušící posádce vesmírné lodi Prometheus, vracející se z daleké výpravy, aby dala věci opět do pořádku. Trilogie Pod paprsky zářícího (Příhody malého boha 1973 – 1974, Příchod bohů 1974 – 1975, Kruanova dobrodružství 1975 – 1976) se naopak odehrává na neznámé planetě, obývané obyvateli na úrovni prvobytně pospolné společnosti, kterou navštíví pozemšťané s cílem trošku ji ve vývoji popostrčit. Autorsky jsou pod robotickou epopejí podepsáni scénárista Václav Šorel a kreslíř František Kobík (1933) a pod kolonizací žluté planety Vlastislav Toman a znovu Kobík.
Druhým časopisem je Čtyřlístek. Vznikl roku 1971 jako reakce na úspěch samostatných sešitů obrázkových příběhů (nečíslované Čtyřlístky – sběrateli nejvíce ceněné). Dlouhou dobu u nás byl jediným čistě komiksovým časopisem (i když komiksovým se dá brát v uvozovkách), publikujícím nejen příhody samotného Čtyřlístku, ale i dalších hrdinů. Jeho otcem je kreslíř Jaroslav Němeček, který vymyslel postavy čtyř polidštěných zvířátek Myšpulína, Bobíka, Fifinky a Pindi. Ta spolu letos oslavila již 300. dobrodružství a rozsahem stránek tak jde o největší český kreslený seriál.