. . Let's rock'n'troll
I když série Trollích válek (v originále lakoničtějších Trolls de Troy) vznikla více méně jako derivát dobrodružství Lanfeusta de Troy, neznamená to, že by postrádala vlastní originalitu. Ostatně ve světě, kde každý člověk - do posledního - ovládá nějakou magickou schopnost, se můžeme dočkat čehokoliv. Byť tyto schopnosti fungují jen v dosahu speciálně školeného mága, schopného dodávat energii, je to proti trollům dost silná zbraň - zejména dá-li se dohromady bezskrupulózní partička trollořezů s podobně zákeřnými schopnostmi, jako je odhánění much a houstnutí kožichu...
.
. A když se k tomu všemu přidá ještě schopnost mágů trolly očarovat k poslušnosti, schyluje se k pořádné katastrofě: z nebohé trollí vesnice, jíž se lidé pokusí vyhladit, uniká pouze jediná dvojice - nejudatnější z trollích válečníků Tetraam a Waha, jeho kdysi adoptovaná lidská dcerka, teď vyčouhlá zrzka móres vpravdě trollích, ale magických schopností takřka nadlidských... ("Tak co Waho, jaky bylo ve škole?" "Bezva, tati, ukousla jsem Rokenovi ucho.") Na bedrech této rodinné dvojky pak leží vysvobození vesnice z lidského područí - a jak obtížný tento quest bude, naznačuje už jen název druhého dílu: Skalp plešatce. Supersérie ze světa Troy čítá momentálně šestnáct alb - z toho Trollové šest - a řadu doprovodných publikací, a to vše díky Christophe Pelinqovi, píšícímu pod pseudonymem Scotch Arleston.
.
Trollparáda
. Pochopitelně je Zatrollená historie poněkud poznamenána tím, že tvoří východisko série, tedy nutností načrtnout zápletku celé série, vymalovat prostředí, v němž se odehrává, a vykreslit hlavní postavy; to ale neznamená, že by zábava padla úvodu za oběť - naopak! Tvůrci (francouzsky lehkou rukou kreslí Jean Louis Mourier, teplým a živým akvarelem koloruje Yves Lencot) se už na startovní čáře pěkně vyřádili - črty z trollí vesnice nepostrádají domácké teplo ("Abych nezapomněla, náš drobeček už má jeden zoubek!" "A komu ho vyrval?") ani gagy těžící z odlišného prostředí ("To nadšení! To mládí! Úplně jako já, když jsem přilákal první mouchu!"), vztah lidí a trollů projde celou škálou situací ("S lidmi je to jako s houbami - stačí znát ta pravá místečka!"), vše je sympaticky . (a především vtipně) protkáno jemnými detaily (masožravka v trollím květináči, všelimožné potvůrky hemžící se po větvích, lidská kůže - i s hlavou - místo ubrusu) - to vše dokresluje nejen prostředí světa Troy, ale především obrovskou porci fantasie a vtipu, kterou autoři svým srdnatým trollím svěřencům do vínku nadělili...
Nechte se převálkovat
. Překladu se zhostil Richard Podaný; ačkoliv poněkud kolísá počešťování vlastních jmen, o němž můžeme debatovat vzhledem k jeho věrnosti originálu (město Eckmül zůstalo až na přehlásku beze změny, zato šéfmága jménem Dlabbenatto byste v originálu hledali marně, a jména jako Prozpěvpstruch nebo Bácbumek tak s ostatními jmény typu Egwepo či Falompe celkem ostře kontrastují), i překlad přispívá k přijemnému tempíku a šťavnatosti alba: "To je vykukosaurus, veliká potvora, co žije dole v bažině a má hodně zubů." . Po stránce technického zpracování by se dal vytknout snad jen lettering nedotažený zejména v místech, kde se SFXka přímo dotýkají překladu, a místy lehce haprující soutisk.
Zatrollená historie je plnokrevným komiksem - dílkem šmrncovního tempa i jemných detailů, potřebné akce i odlehčujícího vtipu, originálního nápadu i svižné kresby. Trollí přímočarost a bitevní grácie, dvojice (do budoucna trojice) hlavních hrdinů i osud celé vesnice celkem jasně určují, na čí straně jsou čtenářské sympatie. Trollmánie může začít...
