. Jak pravím, nezachutnal mě ani první díl (@Peklo.zcom) o stárnoucím počítačovém pomatenci, jménem Alvin Norge, který místo normální práce vymýšlí - prý nechtě - programy, co pak ubližují lidem, a taktéž mě nešmakoval ani díl druhý (Hořké proměny), protože je stejný a nechutný jako ten předtím.
Ale dřív nebo pozdějc se někdy stane, že cigareta Vás začne pozitivně dráždit. Zvyknete si na její tabákovou vůni, zdraví škodlivý nikotin Vás začne návykově oblbovat, a náhle máte pocit, že Vám to celé šmakuje, a ono to opravdu chutná, a navíc je z toho i takový rituál (viz první ranní cigaretka), a tak zapomenete… a… a… a… a?!
Prostě jsem začal číst třetí díl této série z nakladatelství BB art, a bláhově jsem si myslel, že budu konečně křičet nadšením z TOHO, že mě TO začalo nadnášet (jako ty cigára), a že konečně poznám blaho v mém malém mozečku, a že…
Řeknu Vám to jednoduše: HOVŇAJS.
Zvracím stále…
Alvin Norge má syna. Vytvořil si ho sám, uvnitř počítače. Jenže pokud Norge je některými fanatiky označován za Satana, tak se jeho syn skutečně potatil. Má schopnosti, nad kterými zůstává rozum stát – a začíná přesahovat svět, ve kterém byl stvořen.
Špatná zpráva je, že Alvin Norge má prostě talent na tvoření monster.
Dobrá zpráva je, že tohle monstrum už možná bude jeho definitivně poslední. Leda že by Alvin dokázal přežít vlastní smrt.
anotace nakladatele
V poslední době jsem četl několik desítek komiksů, několik sérií (sakra vychází u nás vůbec takové množství?!), ovšem tyto tři díly jsou nejslabší, nejpopletenější a nejmíň záživné.
. Autor a kreslíř v jedné osobě, Chris Lamquet, má patrně velmi rád počítače, miluje náznaky erotiky a zbožňuje Molmola (tak jako Hibi) a chtěl by napsat a nakreslit super komiksový thriller.
Ve třetím díle se objeví postupně skoro všechny důležité postavy z dílů předešlých: pomatenec Alvin, chudá holka z východu Olga, virtuální striptérka Kimberley, malinkatý počítačový otrok Molmol, sexy, ale trochu omezená vyšetřovatelka z FBI a další a další důležité i nedůležité "figury". A navíc se zrodí (bez pupeční šňůry) na prknech, které znamenají komiksový svět, Albínův (opravuji - Alvinův) syn a plochá zápletka dostává další zdánlivou, ale stejně plochou injekci. Vše končí tím, že Olga Těreškovová ze sebe na posledních obrázcích udělá vyhublou myšku Miniie a v dalším díle budeme mít zasejc o čem psáti a vyprávěti…
Asi začnu místo cigaret kouřit kubánské doutníky.
Celou tuto komiksovou "křižáckou výpravu" mohla zachránit jedině (snad) grafika. Stačí napsat: nezachránila. Je mě to vnitřně líto, že moje kritika je takto drsná. I moje děti říkají, že jsem tvrďák, když je mlátím bejsbolovou pálkou kvůli tomu, že měly hlad a kradly v potravinách psí konzervy.
. Život je však takový a v dnešní době se nikdo s nikým nemazlí a jestli se někomu nebude moje recenze líbit, tak mu JÁ osobně ukážu, jak se s tou pevnou dřevěnou věcí hraje ten staromódní americký sport, a to na jeho ksichtě.
Co dodat na závěr?
Věřím, že se i přesto najdou čtenáři, kterým se tato dlouhá série velice zalíbí a vymění jí s radostí za bibli, ležící vedle nočního stolku na pátém oddělení psychiatrického ústavu. Já osobně si raději ponechám svou svatou knížku na starém praktickém místě a večer si v klidu zapnu své PC, abych na monitoru spatřil sexy nažhavenou Kimberley, kterou pověřím například zničením našeho skvělého parlamentu či nadbytečného senátu…
To bude super!!!
