. Starožitník (autor): Mám tu pro vás ten obraz. Podle našich informací jej namaloval koncem 19. století malíř-amatér, chovanec jistého ústavu pro choromyslné. Dílo tudíž postrádá uměleckou hodnotu, ovšem jeho zvláštní námět na Vás jistě zapůsobí.
Kupec (čtenář): To mi zcela vyhovuje. Beru ho.
Příběh tohoto alba vám samozřejmě nemůžu vykecat, protože ti, co už četli předchozí díly, by mě za to mohli umlátit svojí babičkou (což většinou sakra bolí) a ti, co ne, by z toho měli akorát tak guláš. Je jasné, že vše bude pokračovat tam, kde skončil druhý díl. Což by vám mohlo stačit, takže se můžeme rovnou vrhnout na onen zmíněný kvalitativní pokles. Ale abychom se k němu dostali, budeme se muset na celou věc podívat, jářku, jaksi z příběhotvorného hlediska.
. Samotná anamnéza vypadá jako typický příklad dočasného oslabení autorské potence s následkem přílišné rozvláčnosti, zbytečných dějových smyček a celkově hluchého plynutí příběhu. Scénárista nám sice opět objasní něco z dosavadního pozadí celé story, představí nové postavy a některé zase odpraví, ale co z toho, když celkově příběh vůbec neposune kupředu. Není tu nic skutečně nového a čtenář se navíc nedozví prakticky nic ani o největší záhadě celé série, o samotných strygách. Což je jednoznačně k vzteku, když navíc půlku celého alba pohltí naprosto zbytečná dějová odbočka v podobě pátrání Niveka a Stínu v Jižní Americe, která je tu jen na zaplácnutí místa. V celkovém součtu tyto problémy vedou k přerušení dosud slibně se rozvíjející atmosféry i čtenářských očekávání. Celý příběh tím z kvalitního thrillero-mystického nadprůměru rázem sklouzává do akční belgofrancouzské akčárny o ničem. Smutné; přesto bych ale hůl ještě nad touto sérií nelámal - jde pouze o první uklouznutí a to lze přiřknout spoustě věcí. Osobně tak doufám, že jde jen o krátké scénáristovo zaváhání a konečný rozsudek bych vynesl až po vydání příštího dílu (ten vyjde 3. 11.).
Celkově si příběh naštěstí zachoval své ostatní atributy, ať už jde o tajemnost, Nivekovu špionážní paranoiu, rychlé a zbytečnými hláškami nezatěžované akce či realističnost prostředí. V tomhle ohledu tedy OK.
A nyní již k tomu slibovanému vylepšení, které jen tak mimochodem dokládá celkovou oblíbenost a úspěšnost téhle série ve Francii a zároveň nám ukazuje jednu část západní comicsové politiky - když se něco prodává, vydavatel (v tomto případě společnost Delcourt) neváhá a snaží se celou sérii čtenáři ještě zatraktivnit. V tomto případě jde o další peníze a čas daný Isabelle Merlet, která díky tomu svůj tradičně kvalitní coloring akvarelovými barvami ještě vytvrdila dodatečným dotvořením za pomoci pastelů. Kresba tím získala nový rozměr, celkově se zjemnila a "rozostření" obrysů a vyhlazení barevných přechodů celkový výtvarný dojem posunulo více k malbě. Graficky rozhodně plus.
Samotná kresba Richarda Guerineaua se nijak nezměnila a dále nám poskytuje kvalitní ukázku klasické belgofrancouzské kreslířské školy s její jistou statičností, vykoupenou celkově realistickým stylem a "uživatelskou" příjemností.
.
Překlad, tisk a papír jsou podle očekávání kvalitní, tiskárna tentokrát ani nezaprasila stránky lepidlem, ale že by se jí podařilo vycentrovat hřbet nebo text na něm srovnat podle předchozích alb, to byste čekali moc. Což je dost k vzteku - zvláště za ty prachy. Alespoň že lettering (i když jen díky tomu, že byl naléván do nekomplikovaných hranatých bublin) vypadá celkem slušně.
Citát v záhlaví zcela vystihuje, co od této série lze čekat. Žádné "umění", ale kvalitní mainstreamovou zábavu oživenou jistým mystickým přesahem. Je škoda, že v tomto albu nebyl tajemnu (Strygám) dán větší prostor, stejně tak zamrzí kvalitativní propad, ale uvidíme v příštích částech. Strygy by přeci jen ve Francii neměly mít takový úspěch jaký mají, pokud by za to nějak nestály. Takže se necháme překvapit, což? Já věděl, že se mnou budete souhlasit - zvlášť když jsem si pořídil takového schopného bodyguarda, že áno? Žeryku, lehni!
