. V tomto dílu série "Golden City" však k tomu ještě nedojde, zatím ne. Náš hrdina prozatím sbírá síly, nachází spojence a připravuje rozhodující útok. To ovšem neznamená, že by snad v této epizodě bylo méně akce než jindy. Snad dokonce právě naopak. Hned na prvních stránkách vytáhne Harrisona Bankse z bryndy krásná Inuitka, vzápětí se v arktické pustině objeví stará známá nájemná vražedkyně Amber, začíná se střílet, Banks a Inuitka prchají letadlem a pak už se děj stěží dokáže někde zastavit, natož přibrzdit. Teoreticky by si mohl Banks oddechnout u "Vykradačů vraků", jenže se ukáže, že zmizela světlovlasá Mifo. Návrat do Golden City se proto odkládá a neohrožený Harrison se v doprovodu černocha Solo vydává do "Jezerního paláce" Mifo osvobodit.
. Únik z Jezerního paláce, jak se poeticky jmenuje luxusní nevěstinec uprostřed vod, je pak pro mě osobně (odehrává se na str. 33 alba) vrcholem nepravěpodobnosti. Harrison s Mifo v náručí proskočí oknem a dopadnou do vody. To již předem tuší Solo, nasedá do letadla a nízkým letem těsně nad hladinou přefrčí těsně nad nimi. Harrison švihne dlouhým bičem, který se omotá kolem plováku letadla. Letadlo nabere výšku a silný bič zvedne z vody Harissona i s Mifo. Prudké trhnutí, jemuž je přitom vystaveno hmotné těleso Harrison + Mifo, nejenže Harrisonovi neutrhne ani nevymkne ruku, ale dodá mu sílu, aby ve vzduchu po biči přešplhal k plováku letadla a spolu s Mifo se z plováku dostal (ví bůh jak) dovnitř letadla. Inu, co jiného je tento seriál než počítačová hra?
(Hra nehra, s čím osobně nemohu, ale opravdu nemohu souhlasit, je odbytý zimní les na 6. záběru na straně 8. I když v něm rostou stromy stejného druhu a i když na všechny stromy napadal stejnoměrně sníh, přece jen se nikdy dojednoho nezmění na množinu takřka stejných trojúhelníčků!)
Je zajímavé porovnat kresbu této epizody s grafickým pojetím úvodního alba série. V první epizodě přece jen sem tam najdeme nějaké to šrafování a linka vykazuje náznaky realistického pojetí. V tomto čtvrtém dílu jsou již jen takřka výlučně hladké linky, plynulé obrysy a co nejméně vad na kráse.
. Na samém závěru alba, přesněji řečeno na str. 46, se téměř všichni kladní hrdinové, a pravděpodobně i budoucí spojenci, účastní hostiny, na které se pojídají humři a čokoládový dort. Nemohu se ubránit dojmu, že se zde autoři nechali inspirovat standardním zakončením Astérixových dobrodružství. Nebo jde o podobnost čistě náhodnou? Každopádně je čtenář čtvrtého dílu série na závěr odměněn třemi stránkami plnými pohody, úsměvů a drobtem romantiky. Ale pozor! Je to jen závěr 4. dílu! Neboť 19. září letošního roku vydalo nakladatelství Delcourt ve Francii další část série, a tak se již dnes můžeme těšit, jak si to H. Banks pěkně rozdá se všemi zlosyny, padouchy a intrikány, kteří ho chtěli vyšachovat z teplého místečka předsedy správní rady Golden City. (A já osobně doufám, že dojde i na Šakala!)