Aargh 2 na druhý pohled
Paprlapá! pyšně se holedbá v úvodníku kreslící šéfredaktor . Tomáč Kučerovský a má proč. Třeba hned první strana obálky. Prohlíží si nás z ní pidlooký, svraštělý, hnusný dědek (nebo apokalyptický ufon?), možná symbolizující odcházející starou komiksovou etapu u nás, jehož synáčka, mladičkého komiksáčka, kojí děva – múza, transfůzí hltající novou krev. Autorem kompozice není nikdo jiný, než nastupující hvězda nové komiksové generace Jiří Grus. A v takto chápaném smyslu (pro někoho snad „úchylně“ se tvářícího titulu) se line celé vzezření i náplň „komiksového časopisu“ (podtitul tohoto Aarghu), spojující v sobě tři základní témata: čeští komiksoví tvůrci boomu z přelomu 80./90. let, přicházející nová komiksová vlna a kreslíři z Východu Evropy, kteří udělali díru na Západ a mohou nám tak být inspirací i onou krví.
Aargh 2 na třetí pohled
Takže co konkrétně tento výtisk Aarghu nabízí? 3+5 stran textu věnovaného tzv. generaci ´89, z nichž tři jsou faktografickým přehledem s ukázkami (obsahujícím taková jména jako K. Zeman, M. Schönberg, J. P. Krásný, L. Hlavsa, L. Balák, L. Páv, V. Hanuš, J. Komárková, J. Grbavčic, R. Bronschardt, B. Fencl, J. Hrdlička a V. Tučapský). Posledně jmenovanému je pak zasvěceno 5 stran v samostatném článku, který velmi pěkně ukazuje rozmanitost tvorby zmíněného žijícího klasika českého komiksového undergroundu. Celý materiál doplňují kreslené seriály od Tučapského, Schönberga (znovu jsem se v něm utvrdil jako v nejlepším Saudkově pokračovateli, byť scénář je v tomto případě o kapánek horší), Hanuše a Říhy (nakresleno moc hezky, ale proč jsou nejakčnější scény zaklety do obyčejného popisného textu v rámečku?).
Dále: 3+5 stran textu na téma Východ do Západu. První tři opět . podávají celkovou rekapitulaci představením deset nejvýznamnějších zjevů z deseti východoevropských zemí, prosadivších se v západní Evropě. Překvapivě mezi nimi chybí G. Rosinski a E. Bilal. Důvody jejich absence jsou však prozaické. Rosinski je natolik známá osobnost i u nás, že autorovi článku přišlo zřejmě škoda zabírat prostor, který tak mohl zaplnit někdo méně známý (Z. Kasprzak) a za druhé mu (jak doufám) bude vyhrazen obšírnější materiál v některém z dalších Aarghů. A případ Bilal? Samostatný, a výborně udělaný, článek je už v tomto čísle na pěti stranách – pro mnohé jistě vrchol vydání. A stejně vysoce lze hodnotit i uveřejněné komiksy Truscinského a Baranka, kteří dokazují své kvality a hlavně – na dvou stranách dokáží rozehrát skvělý, originální námět.
Zbytek čísla se věnuje především aktuálnímu dění na české komiksové scéně, ať již to je reportáž z loňského ComiCZ conu, z výstavy Nicolase de Crécyho nebo rozhovor s Wladimirem 518 (za zmínku stojí vlepená barevná pohlednice) a především komiksy P. Čecha, J. Gruse (Čím více jsem si Malou holku prohlížel, tím více se mi líbila, až jsem se od počátečních rozpaků dostal k totálnímu nadšení. Škoda jen hrubice „v hlouby duše“), D. Spáčila, T. Kučerovského (ukazuje nám zde i jinou podobu své tvorby) a T. Prokůpka.
Aargh 2 na čtvrtý pohled
Můžeme se tedy nesmírně těšit na třetí číslo. Nejenom kvůli slibovaným příspěvkům (komiks Wladimira 518, Métal Hurlant), ale hlavně: pokud kvalita a úroveň časopisu udělá takový skok, jako mezi jedničkou a dvojkou, pak nás čeká opravdová bomba!!
Aargh 2 na pátý pohled
Bez názvu – Hana Kukletová (v české premiéře, 1999) .
Hvězdář – Pavel Čech (v české premiéře, 2000)
Kišimonin domácí úkol – Vladimír Tučapský (v české premiéře, 1991)
Mise lásky – Jan Gibek, Miroslav Schönberg (1990)
Victor, člověk bez minulosti – Miroslav Brodský, Vladimír Hanuš (v české premiéře, 1992)
Čaroděj – Ladislav Říha (v české premiéře, 1989)
Malá Holka – Jiří Grus (v české premiéře, 2001)
„+-/++-" - David Spáčil (v české premiéře, 1999)
Drahý čtenáři… - Igor Baranko (v české premiéře, ???)
Nepohádka – Przemyslaw Truścinśki (v české premiéře, 1992)
Echo Tomáš Kučerovský (v české premiéře, 2001)
Klacek & Fracek – Tomáš Prokůpek (v české premiéře, 1999)
Paprlapá! pyšně se holedbá v úvodníku kreslící šéfredaktor . Tomáč Kučerovský a má proč. Třeba hned první strana obálky. Prohlíží si nás z ní pidlooký, svraštělý, hnusný dědek (nebo apokalyptický ufon?), možná symbolizující odcházející starou komiksovou etapu u nás, jehož synáčka, mladičkého komiksáčka, kojí děva – múza, transfůzí hltající novou krev. Autorem kompozice není nikdo jiný, než nastupující hvězda nové komiksové generace Jiří Grus. A v takto chápaném smyslu (pro někoho snad „úchylně“ se tvářícího titulu) se line celé vzezření i náplň „komiksového časopisu“ (podtitul tohoto Aarghu), spojující v sobě tři základní témata: čeští komiksoví tvůrci boomu z přelomu 80./90. let, přicházející nová komiksová vlna a kreslíři z Východu Evropy, kteří udělali díru na Západ a mohou nám tak být inspirací i onou krví.
Aargh 2 na třetí pohled
Takže co konkrétně tento výtisk Aarghu nabízí? 3+5 stran textu věnovaného tzv. generaci ´89, z nichž tři jsou faktografickým přehledem s ukázkami (obsahujícím taková jména jako K. Zeman, M. Schönberg, J. P. Krásný, L. Hlavsa, L. Balák, L. Páv, V. Hanuš, J. Komárková, J. Grbavčic, R. Bronschardt, B. Fencl, J. Hrdlička a V. Tučapský). Posledně jmenovanému je pak zasvěceno 5 stran v samostatném článku, který velmi pěkně ukazuje rozmanitost tvorby zmíněného žijícího klasika českého komiksového undergroundu. Celý materiál doplňují kreslené seriály od Tučapského, Schönberga (znovu jsem se v něm utvrdil jako v nejlepším Saudkově pokračovateli, byť scénář je v tomto případě o kapánek horší), Hanuše a Říhy (nakresleno moc hezky, ale proč jsou nejakčnější scény zaklety do obyčejného popisného textu v rámečku?).
Dále: 3+5 stran textu na téma Východ do Západu. První tři opět . podávají celkovou rekapitulaci představením deset nejvýznamnějších zjevů z deseti východoevropských zemí, prosadivších se v západní Evropě. Překvapivě mezi nimi chybí G. Rosinski a E. Bilal. Důvody jejich absence jsou však prozaické. Rosinski je natolik známá osobnost i u nás, že autorovi článku přišlo zřejmě škoda zabírat prostor, který tak mohl zaplnit někdo méně známý (Z. Kasprzak) a za druhé mu (jak doufám) bude vyhrazen obšírnější materiál v některém z dalších Aarghů. A případ Bilal? Samostatný, a výborně udělaný, článek je už v tomto čísle na pěti stranách – pro mnohé jistě vrchol vydání. A stejně vysoce lze hodnotit i uveřejněné komiksy Truscinského a Baranka, kteří dokazují své kvality a hlavně – na dvou stranách dokáží rozehrát skvělý, originální námět.
Zbytek čísla se věnuje především aktuálnímu dění na české komiksové scéně, ať již to je reportáž z loňského ComiCZ conu, z výstavy Nicolase de Crécyho nebo rozhovor s Wladimirem 518 (za zmínku stojí vlepená barevná pohlednice) a především komiksy P. Čecha, J. Gruse (Čím více jsem si Malou holku prohlížel, tím více se mi líbila, až jsem se od počátečních rozpaků dostal k totálnímu nadšení. Škoda jen hrubice „v hlouby duše“), D. Spáčila, T. Kučerovského (ukazuje nám zde i jinou podobu své tvorby) a T. Prokůpka.
Aargh 2 na čtvrtý pohled
Můžeme se tedy nesmírně těšit na třetí číslo. Nejenom kvůli slibovaným příspěvkům (komiks Wladimira 518, Métal Hurlant), ale hlavně: pokud kvalita a úroveň časopisu udělá takový skok, jako mezi jedničkou a dvojkou, pak nás čeká opravdová bomba!!
Aargh 2 na pátý pohled
Bez názvu – Hana Kukletová (v české premiéře, 1999) .
Hvězdář – Pavel Čech (v české premiéře, 2000)
Kišimonin domácí úkol – Vladimír Tučapský (v české premiéře, 1991)
Mise lásky – Jan Gibek, Miroslav Schönberg (1990)
Victor, člověk bez minulosti – Miroslav Brodský, Vladimír Hanuš (v české premiéře, 1992)
Čaroděj – Ladislav Říha (v české premiéře, 1989)
Malá Holka – Jiří Grus (v české premiéře, 2001)
„+-/++-" - David Spáčil (v české premiéře, 1999)
Drahý čtenáři… - Igor Baranko (v české premiéře, ???)
Nepohádka – Przemyslaw Truścinśki (v české premiéře, 1992)
Echo Tomáš Kučerovský (v české premiéře, 2001)
Klacek & Fracek – Tomáš Prokůpek (v české premiéře, 1999)
