A přesto působí, za mohutných rozmachů napumpovaných lýtek, hodně univerzalisticky (město Brno postavené na úroveň New Yorku či Paříže, str. 12), ba přímo prorocky směrem do budoucnosti. Alespoň doufejme.
Nejprve stručně k ději. Ruddy, hlavní hrdina příběhu, je evropským . přeborníkem v jízdě na koloběžkách z kopca. Sport to je veskrze krásný, avšak náročný. Pod takovým kopcem si nesmíte představovat mírně klesající asfaltku, ale prudký sráz plný kamenů, výmolů, pařezů a jiných nebezpečenstev (výmluvnou klasifikaci obtížnosti tratí přináší ukázka kvalifikačních bojů na straně 31). Vše se točí okolo nejtěžšího a nejslavnějšího závodu sezóny, kterým je desáté mistrovství. Za jeho pořadatele byla zvolena právě moravská metropole, ve které se před lety při stejném závodě zabil Ruddyho přítel Vincent. Ruddy je posedlý cílem vyhrát a kamarádovu památku tak uctít. Zdá se, že to pro něj bude při jeho formě celkem snadné. Ovšem stojí před ním dvě překážky. Zaprvé bezejmenný šéf zločinecké bandy, která má prsty i ve Vincentově tragédii a i teď spřádá plány, jak si díky vydírání hlavního favorita mistrovství přijít k pěkné sumičce. Zadruhé mladá, neznámá Ruddyho obdivovatelka, ve skutečnosti ambiciózní dívka (která asi jen náhodou připomíná Lucii Bílou), dlouhá léta tajně trénující a toužící po vítězství a pokoření svého vzoru. Jenže její city jsou silnější než chuť po výhře, ve správnou chvíli se ocitá na správném místě a Ruddymu může pomoci. A tak nakonec vše, jak i sám autor přiznává „shodou podivných náhod, a nezastírejme, že z části i z vůle autorovy“, spěje k nevyhnutelnému happy – endu.
Čechova černobílá kresba Pavla Čecha je zvláštní – a přispívá k tomu měrou nemalou bohužel i úprava a tisk díla. Na zažloutlém, hrubém papíře . působí šedé šmouhy dojmem kresby křídou... Navíc není rámována geometricky přesnými čtverci, protože ty jsou vyvedeny od ruky, různě se překrývají, mají nepravidelné rozměry, často jeden obrázek zabírá celou stránku a na straně 55 kreslíř dokonce rozlil inkoust. Hýří také množstvím vtípků, legrácek a humoru (žbluňknutí slunce po jeho západu do moře na straně 35, Praskalova lopota s balvanem na straně 43, padouchův tragický konec skrze šneka, atd.).
Ano, právě na první pohled lehce přehlédnutelné drobnosti stojí za povšimnutí - autor tu je zjevně inspirován Saudkem (dalším příkladem nechť je detailní záběr otoků dívčiných palců na straně 19). Zajímavá je i titulní a poslední stránka, nejprve s pěti vyobrazeními Ruddyho, evokujícími Rychlé šípy (a zlá domovnice na straně 33), pak s odkazem tajemná Stínadla, anebo čtyřlístkový podtitulek „obrázkový seriál pro chlapce a děvčata“.
A ještě pár vybraných zajímavých slovních obratů:
strana 6 – „jeden z konců brzdového lanka se Ruddymu zle zamotal do předního kola ...“
strana 27 – „klatě!“, „..no tótó“
strana 31 – „start – teď – uš“
strana 32 – „tradá tradá mila“
Prostě zábavné, úsměvné čtení pro každého na sobotní odpoledne, při kterém se zároveň dozvíte něco odborného o technice jízdy na koloběžce (Tradamilino učení na straně 36, studie svalů odrazové nohy mladého závodníka Petrolína na straně 53).
Nejprve stručně k ději. Ruddy, hlavní hrdina příběhu, je evropským . přeborníkem v jízdě na koloběžkách z kopca. Sport to je veskrze krásný, avšak náročný. Pod takovým kopcem si nesmíte představovat mírně klesající asfaltku, ale prudký sráz plný kamenů, výmolů, pařezů a jiných nebezpečenstev (výmluvnou klasifikaci obtížnosti tratí přináší ukázka kvalifikačních bojů na straně 31). Vše se točí okolo nejtěžšího a nejslavnějšího závodu sezóny, kterým je desáté mistrovství. Za jeho pořadatele byla zvolena právě moravská metropole, ve které se před lety při stejném závodě zabil Ruddyho přítel Vincent. Ruddy je posedlý cílem vyhrát a kamarádovu památku tak uctít. Zdá se, že to pro něj bude při jeho formě celkem snadné. Ovšem stojí před ním dvě překážky. Zaprvé bezejmenný šéf zločinecké bandy, která má prsty i ve Vincentově tragédii a i teď spřádá plány, jak si díky vydírání hlavního favorita mistrovství přijít k pěkné sumičce. Zadruhé mladá, neznámá Ruddyho obdivovatelka, ve skutečnosti ambiciózní dívka (která asi jen náhodou připomíná Lucii Bílou), dlouhá léta tajně trénující a toužící po vítězství a pokoření svého vzoru. Jenže její city jsou silnější než chuť po výhře, ve správnou chvíli se ocitá na správném místě a Ruddymu může pomoci. A tak nakonec vše, jak i sám autor přiznává „shodou podivných náhod, a nezastírejme, že z části i z vůle autorovy“, spěje k nevyhnutelnému happy – endu.
Čechova černobílá kresba Pavla Čecha je zvláštní – a přispívá k tomu měrou nemalou bohužel i úprava a tisk díla. Na zažloutlém, hrubém papíře . působí šedé šmouhy dojmem kresby křídou... Navíc není rámována geometricky přesnými čtverci, protože ty jsou vyvedeny od ruky, různě se překrývají, mají nepravidelné rozměry, často jeden obrázek zabírá celou stránku a na straně 55 kreslíř dokonce rozlil inkoust. Hýří také množstvím vtípků, legrácek a humoru (žbluňknutí slunce po jeho západu do moře na straně 35, Praskalova lopota s balvanem na straně 43, padouchův tragický konec skrze šneka, atd.).
Ano, právě na první pohled lehce přehlédnutelné drobnosti stojí za povšimnutí - autor tu je zjevně inspirován Saudkem (dalším příkladem nechť je detailní záběr otoků dívčiných palců na straně 19). Zajímavá je i titulní a poslední stránka, nejprve s pěti vyobrazeními Ruddyho, evokujícími Rychlé šípy (a zlá domovnice na straně 33), pak s odkazem tajemná Stínadla, anebo čtyřlístkový podtitulek „obrázkový seriál pro chlapce a děvčata“.
A ještě pár vybraných zajímavých slovních obratů:
strana 6 – „jeden z konců brzdového lanka se Ruddymu zle zamotal do předního kola ...“
strana 27 – „klatě!“, „..no tótó“
strana 31 – „start – teď – uš“
strana 32 – „tradá tradá mila“
Prostě zábavné, úsměvné čtení pro každého na sobotní odpoledne, při kterém se zároveň dozvíte něco odborného o technice jízdy na koloběžce (Tradamilino učení na straně 36, studie svalů odrazové nohy mladého závodníka Petrolína na straně 53).
