Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

O ČESKÉM KOMIKSU ANEB PEREM VLASTISLAVA TOMANA

22.06.2004, autor: Vlastislav Toman

Vlastislav Toman, coby jeden z nejplodnějších českých scénáristů a blahé paměti šéfredaktor „Ábíčka“, měl na formování české comicsové scény a čtenářského vkusu nemalý vliv. Ačkoliv jsou jeho stopy v české comicsové historii probírány z mnoha stran, bezpochyby je to osobnost, jejíž působení nelze přehlédnout, a jistě se projevuje i dnes. Tento text je tak napůl memoáry a napůl právě osobitým pohledem na současné comicsové dění. Dejme tedy slovo Vlastislavu Tomanovi…




   Na rozhraní 50. a 60. let se zdálo, že kresleným příběhům je u nás konec. Časopisy Junák a Vpřed byly po roce 1948 sloučeny v jeden titul, jehož název se několikrát obměnil; i tak ale záhy skončil. Situace se začala pozvolna měnit až v druhé polovině 50. let, kdy do čtenářského povědomí pronikají nové časopisy pro děti a mládež. Vzniká věkově a periodicitou rozčleněný systém: k Mateřídoušce, našemu nejstaršímu dětskému časopisu, se připojily Pionýrské noviny, Ohníček a Pionýr, posléze i ABC mladých techniků a přírodovědců a Mladý svět, zatímco Mladý technik se změnil na Vědu a techniku mládeži (VTM).
   Zdálo by se, že pro uplatnění komiksu bylo dostatek možností i prostoru, ale zpočátku se kreslený seriál tu a tam objevil jen v měsíčníku Pionýr: ten otiskl například dobově přitažlivé Tajemství přístavu kreslené Karlem Frantou. Ke kreslenému seriálu se v roce 1957 významně přihlásil i tehdy nejmladší z dětských časopisů, ABC mladých techniků a přírodovědců. Hned první ročník zahájil fantastickým seriálem Prázdniny v podzemí, kreslený Mirkem Liďákem. Následoval foglarovsky laděný příběh Šestka z Hradební od Slávy Jílka a Jindry Kovaříka. Ale vzápětí i v ABC nastalo několikaleté údobí jakýchsi rozpaků či hledání forem a námětů, které by obstály před kritiky tohoto žánru.
 
Šestka z Hradební
 
   Tehdejší vedení vydavatelství a nakladatelství Mladá fronta se v 60. letech pokusilo problémy kolem kreslených seriálů čili komiksů řešit. Mimo jiné uspořádalo seminář, kde slovo dostali jak kritici tohoto žánru, tak redaktoři a autoři seriálů. Nastalo, dalo by se říci, jakési příměří s určitou mírou tolerance, odpovídající tehdejšímu politickému vývoji.
   Situace se pak bohužel znovu opakovala v normalizačních 70. letech, kdy došlo k nové diskusi na stejné téma. Jistě i pod vlivem určitého uvolnění na domácí politické scéně se konečně podařilo prosadit jednoznačné stanovisko: Kreslený seriál čili komiks je jedním z literárních žánrů se svébytnou formou. Tak jako je dobrý, či špatný román, povídka, báseň, film nebo divadlo, tak i u komiksu záleží na poslání, podání a obsahu. Může tedy být dobrý, či špatný, prospěšný, nebo škodlivý, může mít dobrý záměr, ale špatné provedení… (Například výtvarné, k čemuž často bohužel dochází i dnes.)
 
obálka nedávného souborného vydání Strážců   Šedesátá i následující léta dávají tomuto stanovisku za pravdu. Tehdy se vskutku začal rodit český komiks, a přibyly i časopisy pro děti a mládež. Kreslené seriály publikují také deníky, Mladý svět, vojenský Zápisník, dětská příloha deníku Svobodné slovo, Lidová demokracie, Mladá fronta, Sluníčko, Sedmička (pionýrů), vysloveně komiksový Čtyřlístek nebo křesťanský časopis Nezbeda. Z příběhů pro mladší čtenáře dominují nejen Kulišáci Jaroslava Foglara (po Rychlých šípech jeho druhý největší komiks) z časopisu ABC (1963-66), ale také Strážci Vlastislava Tomana (po Rychlých šípech druhý největší komiks s klubovní tematikou), či Modrá pětka Jiřího Hromádky (scénář) a Marko Čermáka z měsíčníku (Pionýrská) Stezka. Mladý svět proslavují komiksy Káji Saudka; ve Sluníčku dlouhodobě vynikl seriál Cour a Courek (scénář Svatopluk Hrnčíř, kresba Adolf Born), v Ohníčku Barbánek (Jiří Havel, Věra Faltová), v Pionýru přepis fantastických románů "českého Vernea" J. M. Trosky (scénář S. Hrnčíř, kresba Miroslav Hrdina a Miloš Novák). Přední postavení v komiksové produkci si vybudoval časopis ABC mladých techniků a přírodovědců. Běžně otiskoval dva celostránkové komiksy a jeden menší, humorný, převzatý z francouzského časopisu Pif, v přílohách pak příležitostně i další zahraniční či tuzemské příběhy.
   Významným počinem pro rozvoj českého komiksu se v letech 1985 a 1986 stalo vydání zvláštního ABC speciálu v téměř stostránkovém rozsahu velkého formátu. Už na rozhraní 60. a 70. let se redakce pokusila speciály úspěšně vydávat, ale změny v naší společnosti tomu nadlouho nepřály. Nová řada speciálů ABC však od roku 1987 vycházela dokonce dvakrát ročně - až do roku 1990.
 
   Od samého začátku mluvím o českém komiksu. V čem se liší od toho ve světě? Z velké části je blízký světu chlapců a děvčat, a to jak těm menším, tak pubertálním; zaujme ale i dospělého. Není násilný a krutý, sotva v něm najdete potoky krve, ničení světa a jeho obyvatel. Přesto je napínavý, občas humorný, dovede se obrátit do minulosti, současnosti i vzdálené budoucnosti, má své hrdiny, které si oblíbíte a budete jim fandit, a navíc nenápadně přinese poučení a zajímavé poznatky.
   Klasický český komiks se od zahraničních dost liší i kresebně; bývá realističtější, ale zná také kresebnou zkratku a fantastickou vizi, nebo má svébytné humorné pojetí. Je v něm řada stylů od Jaroslava Němečka ze Čtyřlístku, přes Františka Kobíka, Jiřího Petráčka či Vladimíra Perglera v ABC a Jozefa Scheka (Babuška) v Pionýru-Větrníku, až po Káju Saudka v Mladém světě.
První stránka Tomanova a Kobíkova seriálu Žlutá planeta   Bohužel právě pro některá svá specifika není český komiks vývozním artiklem. Je tomu však i naopak, jak v současné době dokazují neúspěchy českých vydání zahraničních komiksů (viz produkci BB artu a dalších). Světový trh ovládají velkoproducenti chrlící komiksy s hrdiny, které si oblíbily celé generace mládeže i dospělých, mnohdy po desetiletí. Ne vždy ale vyhovují vkusu českého čtenáře, ani toho staršího. Na domácím poli byl například příznivci i kritiky komiksů jako jeden z mála označen kultovním seriálem druhé poloviny 20. století Tomanův komiks s "příběhy ze Žluté planety" - Příhody Malého boha, Příchod bohů, Kruanova dobrodružství, Kruanova cesta, Kruan a bohyně a Kruan a Pozemšťané. Opomenout nelze ani proslulé Rychlé šípy a Strážce.
 
obálka prvního čísla Komety   Období po listopadu '89 nastartovalo u nás boom komiksových časopisů. Jejich osud se ovšem většinou podobal názvu jednoho z nich - Kometa. Vyšly, více či méně (spíše krátce) zazářily, aby zase zmizely. Na trhu dodnes zůstal oblíbený Čtyřlístek (od r. 1969), zaměřený převážně na mladší čtenáře, ale mezi děvčaty má příznivce i z vyšší věkové skupiny.
   Bohužel v průběhu 90. let postupně z trhu zmizely naše časopisy pro děti a mládež, tolik obdivované také zahraničními kolegy (z obou částí světa). Vytlačila je konkurence českých mutací řady zahraničních periodik, o jejichž úrovni (včetně komiksové) lze vést diskuse. Bohužel cenově a různými lákadly (zejména přílohami) jim zbytky našich časopisů mohou jen stěží konkurovat. Tím, že zmizela tradiční česká periodika, zmenšil se také prostor pro publikování kreslených seriálů a jejich autoři i kreslíři se tak ocitli doslova na suchu. Obrazně řečeno - mezi vyššími a nižšími ročníky školy českého komiksu je prázdný prostor; chybí předávání zkušeností, "výuka" základních zákonů tvorby kreslených seriálů, ať scenáristická, nebo kreslířská.
   Já sám jsem začínal jako samouk, učil jsem se z toho mála, co mi bylo v 50. a 60. letech dostupné. Třeba jen aranžmá obrazového políčka, postavení figur, členění prostoru a "bublin". Ze své mnohaleté zkušenosti také vím, že najít dobrý námět a napsat k němu dobrý scénář není vůbec lehké. A zvolit správného kreslíře! I to je důležité. Dnes mám na svém kontě přes čtyřicet komiksových příběhů a podle většiny z nich by se daly napsat knihy, nebo aspoň povídky. I to jsem si párkrát zkusil, ale také tomu bylo několikrát naopak.
 
Tomanův polistopadový comeback: IKS pro Ahoj, Evropo   Je tu však i příklad jiného využití kresleného seriálu. Česká rada Pionýra začala od roku 2000 vydávat sešitovou řadu Ahoj, Evropo, která má dětem poskytnout základní informace o Evropské unii a patnácti zemích, které ji dosud tvořily (vyšlo už deset sešitů). Každý sešit je proto věnován jedné zemi, její historii, zajímavostem, osobnostem atp. Kromě toho Ahoj přináší i sci-fi komiks, ve kterém se tři chlapci a děvče - studenti z roku 2101 - se svým asistentem-biorobotem vydávají na časostroji Experimental do minulosti i současnosti té které země EU. Na projektu se podílí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Česká národní agentura Mládež. Není to samozřejmě poprvé, kdy je kreslený seriál využit k podávání určitých informací nebo událostí, ať historických, didaktických, nebo aktuálních.
 
Vlastislav Toman na comiCZconu 2004   Na comiCZconu v roce 2004 v pražském klubu Mlejn, kde se opětovně setkali nejen čtenáři a milovníci komiksů, ale také jejich autoři a kreslíři, jsem viděl řadu nadějných ukázek. Stačilo by jen trochu zapracovat a bylo by co publikovat - otázka ale zní: Kde? Vedle časopisů, jako je Čtyřlístek, ABC, Moje 1. noviny nebo Crew, a několika dalších malonákladových titulů (například Bobří stopou, SPJF Brno), popřípadě na internetu, je možností poskrovnu. Problémem však je i nedostatek kvalitních scénářů.
   Musím se však zmínit ještě o jedné "brzdě" rozvoje českého komiksu v tištěných médiích, totiž o honorářích. Psaní scénářů a kreslení seriálů je spíše hobby, uživit se jimi nedá. Není to ovšem jen naše bolest. Před několika lety se v Památníku českého písemnictví konala výstava francouzského komiksu. Na besedě, která jí předcházela, se ukázalo, že problémy, které jsme u nás měli a máme, se v podstatě shodují s francouzskými. Ať už jde o to, zda komiks ano, či ne (a proč), nebo o pojetí a výtvarné provedení, ba i o ty honoráře. Autorsky výhodný je vlastně jen ten komiks, který se dá vícekrát prodat - tedy exportovat. To však je pro naše autory a kreslíře zatím jen nesplněný sen…
   Že však je na co navazovat a z čeho vycházet, ukazuje knižní produkce z posledních let, kdy se na knižní pulty dostala kompletní vydání snad všeho nejlepšího, co u nás v minulém století vyšlo. Tzv. Velké knihy přinesly nejen Foglarovy Rychlé šípy a výbor Svorní gambusíni, Dobrodružství s Bobří stopou (Olympia), ale i komiksovou produkci časopisů ABC mladých techniků a přírodovědců (VKK 1-4), Pionýra - Větrníku, Ohníčku, nebo seriály Gustava Kruma (BB art) a Modrou pětku (Albatros).
 
   Dá se říci, že český komiks pro děti a mládež měl - zatím - svou vrcholnou éru v druhé polovině 20. století a nyní hledá jak svůj prostor k publikování, tak svou tvář pro století nové. A možná se konečně vydá na malý výlet do světa. Podle prvních informací uvažuje České centrum v Bruselu pro rok 2006 o naší výstavě v tamním muzeu komiksu (Centre Belge de la Bande Dessinee). Doufejme tedy, že český komiks přežije i ve století jednadvacátém…
 
   Tento článek je součástí stejnojmenného textu, který Vlastislav Toman publikoval v bulletinu Obce spisovatelské Dokořán (č. 29/2004).




Autor:


Autor článku: Vlastislav Toman

Detaily o komiksu:

Titul:
Scénář: James O/Barr
Kresba: James O/Barr
Překlad: Dana Krejčová
Žánr: Akční, superhrdinové (CZ).
Vydavatel: Comics Centrum
Související články:


Česko
31.07.2017 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (5): Cigarety, kokain a čokoládu máme od Indiánů
03.04.2017 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (4): Jak padli Inkové a Aztékové
19.12.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (3): Ať žije Kolumbus, hurá!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!