. Po stopách šíleného Ira
Bavit vás totiž bude jeden z nejslavnějších současných comicsových scénáristů, Ir jak poleno (ale severní), Garth Ennis. Už je to takové klišé, ale ve světě se mu říká "comicsový Tarantino" a to není náhoda. Čtenářům předkládá stejně drsný černý humor, spoustu krve i násilí. Ale především, jeho scénaristický rukopis je plný příjemného nadhledu, který si udržuje i v předmluvě "Punisherova obhajoba" (najdete i na webu BB/artu) - hrozící moralizující výtky zametá pod stůl prostým: "Franka to baví a mně taky." Nic víc.
Ennis prošel tvrdým anglickým drilem v nakladatelství Egmont Fleetway. Pro 2000 AD psal především Soudce Dredda, pak se přesunul na druhou stranu velké louže. Pro Vertigo (drsnější odnož DC) smolil Hellbalzera a Preachera, pro samostatné Detective Comics pak Hitmana. Pak už přišla nabídka od konkurenčního Marvelu a série Punisher...
Ennis nepíše žádné prostoduché "béčkové" příběhy. Už jenom samotné jeho jméno prodává comicsové série, a my jsme si ho mohli prověřit jak v CRWi (číslo 12 a Batman vs. Hitman nebo číslo 21 a právě Punisher), tak CRWi2 (masakrózní crossover Hitmana a Loba v pětce). Zatímco poslední jmenovaný příběh byl velmi povedený, Batman s Hitmanem byl slabší a Punisher byl dokonale "zabit" špatnou kvalitou scanu a barvami. Nicméně právě s posledně jmenovaným punisherovským příběhem z cyklu "Vítej zpátky, Franku" se opět setkáme hned na začátku tohoto booku. A konečně také v kvalitě, kterou si zaslouží. Navazuje dalších pět sešitů; celá kniha bude mít v budoucnu dohru v podobě druhého svazku.
. Punisher zamlada
Comicsová postava Punishera, vlastním jménem Franka Castla, vznikla původně v sedmdesátých letech, kdy proti masovým vrahům a pouličním gangům bojovali také Clint Eastwood v Dirty Harrym nebo Charles Bronson v Dead Wish. Nejdříve se Punisher párkrát mihnul jako vedlejší postava v Spider-manovi ("tenkrát poprvé" v sérii Amazing Spider-man 129 z roku 1974); jako netypický Spideyho záporák, kterému nejde o ovládnutí světa, a "jen" se snaží likvidovat zločince, začal pomalinku získávat na oblibě. Později se mihnul i v Daredevilovi a všechno vyvrcholilo roku 1986, kdy dostal vlastní sérii. A posedlost vraždit zločince.
Původní motiv pomsty za vyvražděnou rodinu se zvrhl v extatickou vendettu, v chorobnému boji proti všem zločincům. Frank Castle není hrdina. Je to vraždící šílenec, je to maniak, je to svině. Za jediný lék na zločinonst považuje kulku do hlavy. A právě proto se vám bude líbit. Právě proto se budete s ním skvěle bavit.
Na sklonku devadesátých let byla série s ním (opakovaně) ukončena. Několikrát se kápové z Marvelu pokusili Punishera vrátit a většinou to skončilo fiaskem. Až někoho konečně napadlo povolat neméně šíleného Ira Ennise a výsledek máte před sebou v tomto booku. Původně plánovaných dvanáct svazků "Vítej zpátky, Franku" se díky úspěchu změnilo na pravidelnou sérii…
Vítej zpátky, Franku
Frank Castle se vrací do New Yorku s jediným cílem: zabíjet zločince. Vybere si mafiánskou rodinu Gnucciových, a hezky po jednom (včetně nohsledů) je kydlí. Používá k tomu sice spoustu automatických zbraní, ale někdy je povinen improvizovat. Jako třeba geniální souboj v ZOO v Central Parku - Frank vám ukáže, jak použít třeba takového ledního medvěda…
. Návrat Punishera do New Yorku navíc inspiruje spoustu dalších "mstitelů", které v příběhu sledujeme také. Ať je to luxusní Elite, na vysoké obchodní kruhy zaměřený Mr. Payback či Svatý - farář, který místo rozhřešení šlehne hříšníkovi jednu sekerou. Gnucciové vydírají starostu a samozřejmě žádají, aby byl Punisher, který je postupně vyražďuje, odstraněn. Samotní policisté ale s hromadným likvidátorem zločinců sympatizují. A tak policejní kapitán nasadí do případu nejneschopnějšího poldu, kterého najde. Příběhem se navíc mihne i Matt Murdock, neboli slepý ochránce spravedlnosti Deredevil. A Punisherovi se ho podaří celkem slušně zostudit…
Červená je barva naše, ze soupeřů zbyla kaše…
O kresbu se postaral Steve Dillon, Angličan, který s Garthem Ennisem spolupracoval již na Preacherovi (také se chystá české vydání) a Hellblazerovi. Jeho kresbu charakterizuje snadno rozpoznatelná, přesná a precizní linka, určitý smysl pro nadsázku i poměrně podrobně vykreslené tváře a grimasy postav. Dillonův talent pro kresbu vystřelených mozků a stříkající krve dokonale sedí ke stylu Ennisových příběhů, takže se není co divit, že spolupracují již na třetí comicsové sérii.
Kresbě vyniknout napomáhá i křídový papír a především dokonale zmáknuté barvy a tisk (narozdíl od Crew 21). K příběhům jsou vložené i obálky původních sešitů, o které se postaral Tim Bradstreet.
Podtrženo shrnuto: musím jen konstatovat, že před sebou mám na tuty nejlepší akční comics, co u nás zatím letos vyšel. Všemu tomu odvázanému čtení napomáhá i překlad Štěpána Kopřivy. Nezbývá než čekat, kdy nám Crew a BB/art předhodí zbývajících šest sešitů...
