. Ke komiksu mě poutají hlavně ty spousty prachů, který na nich vydělám!!!
Michal Opitz na otázku, proč v Sorrelu publikuje
No, vraťme se do reality. Sorrel stále vychází jako poslední klasický (rozuměj xeroxovaný) fanzin v tradičním formátu A5. Co ho i přes tyto pionýrské podmínky tlačí tak vysoko, je poctivý fachmanský a velmi neamatérský přístup k věci, který vyvíjí jeho tvůrčí jádro. Přes minimum prostředků pomalu vylepšuje nejen technickou stránku (poslední dvě čísla už mají 52 stran), ale stojí i za jeho stále vzrůstající obsahovou kvalitou.
Co činí sorrelácké comicsy tak přitažlivými, v čem spočívá jejich úspěch, že recenzovat je spíš připomíná placenou reklamu? Především velmi vyčnívají ze "standardní" tvorby domácích autorů převážně orientovaných na intelektuální avantgardu a čistě pocitové záležitosti. V Sorrelu se tomuto novodobému proudu programově vyhýbají, a sází na starý dobrý příběh, vtip, akci a neskrývanou parodii. Nelehká srovnatelnost těchto dvou domácích směrů však není dostatečným argumentem k zavržení jejich přímého kvalitativního porovnání: sorrelácké příběhy téměř bez výjimky tvoří špičku ve své třídě, což se o jejich avantgardních konkurentech vždy říci nedá. Ostatně svých předností se Sorrel drží i v tomto čísle a po určitém kvalitativním zakolísání v č. 5 navazuje na nejlepší kusy ze špičkové čtyřky. Důkazy budou následovat.
Osu zábavy tuží trojice Dan Binko, Dan Černý (otcové zakladatelé) a kreslíř Michal Opitz. Cenu za nejlepšího příběhotvořiče tentokrát s přehledem získal právě Dan Binko, který se ukázal scénáristickou páteří čísla.
. Novinkou "šestky" se ukázalo tématické zaměření na reklamu, komerci a globalizovaný způsob života obecně. Nelze však říci, že by v Sorrelu na tuto buřtgulášovou kulturu pohlíželi zrovna s pochopením: třeba takoví Švábi vám nastíní, že "paraziti" mohou být leckdy větších rozměrů. Dan Binko ji krom scénáře opatřil i vlastní typicky jednoduchou "kung-fu" kresbou, která dokazuje, že nejen anatomickou přesností, ale i dobrou stylizací můžete takříkajíc chytit čtenáře za koule (dámy prominou). Celkový účin ještě posiluje přirozený smysl pro akci a střih, který s vyhláškovaným scénářem a přesně načasovaným smyslem pro zvraty dělá z tohoto kusu horkého kandidáta na jednu z letošních comiCZawards.
Autorským dílem Dana Binka je krom Švábů a tradičně suše vychytaného kraťasu Zkratka také nejbrutálnější příběh čísla drsárna Pereto. Zde při ataku na spotřební kulturu dojde na scény poněkud humusoidní povahy, které nejen že potěší každého antiglobalizačního anarchoaktivistu, ale přitom neztrácejí nadhled a glanc. Důkaz, že vhodné vyvážení a vtip snadno ospravedlní jakékoliv autorské prostředky.
Dan Binko krom toho otiskl svůj nepřehlédnutelný ksicht i do několika scénářů realizovaných jinými kreslíři. Michal Opitz se chopil krutě satirické antikomerčně televizní storky Prime Time, která především svou dialogovou kvalitou Švábům slušně konkuruje. Dan Černý pro změnu svou svižnou kresbou doprovodil bondovskou Placenou inzerci (minimálně trojnásobná reklama v každém rámečku zaručena!).
. Krom tohoto kusu graficky vyprodukoval ještě dva jiné scénáristy (a pokaždé v odlišné kresebné stylizaci): intelektuálně gangsterská pointovačka Příjezd nájemného střelce Martina Foreta svým jednoduchým designem z celkového zaměření Sorrelu vybočuje, ale pokud pointu neodhalíte předem, odpustíte mu i jeho vážnou tvář. Oproti ryze realistickému Střelci je Tajemství pivního lupiče Romana Vesety postavené na volné lince a nadsázkovém zjednodušení. Vizuální pojetí comicsu tak přesně zapadne do zvesela řešené atmosféry díla o záhadných nocích v klášterních sklepích.
Michal Opitz si vysloužil své čelné postavení v šestém Sorrelu především vtipně existenciálními Valentýnovými dobrodružstvími, v nichž "pronikavě nahlíží na zásadní problémy lidské existence". To, že se mu vše podařilo nacpat na jedinou stránku, lze vysvětlit pečlivou přípravou. Vždyť na scénáři pracoval 6 let a 2 měsíce, jak dokládá v uveřejněném průvodním listu k tomuto comicsu (že to nemyslí tak zcela vážně a že se u tohoto textu budete řezat smíchy, to mohu zaručit). Jeho vlastní tvorbou je i další protikomerční věcička, Puff Story, která slabší finále kompenzuje vtipně údernými "postřehy" ze života reklamního pracovníka.
. Hosty čísla jsou tentokrát dva neznámí (rozuměj, dosud nepublikovaní) kreslíři. Batman: Den zúčtování Marka Rubce je pěknou parodií superhrdinského světa se strohou úderností a energicky stylizovanou kresbou v nejlepších tradicích Sorrelu. Podobně dobře zapadají i Kamarádi Daniely Zemkové (první žena v Sorrelu!) a to jak vtipností, tak i pěknou porcičkou černého humoru.
Comicsy v čísle doplňují další stripy Šneka (tentokrát extrémně vydrsnělé - plži a sůl nejde dohromady, věřte mi), Michal Kroutil opět ve své heretické poloze v Řádné placené dovolené, a comebacku se dočkalo i Divoký srce (Aargh! č. 1) Tomáše Prokůpka v novém kresebním hávu Kamila Tatara. A na úplný závěr si Roman Veseta zahrál se sirkami v bezejmenné mravoučné bajce.
. Pokud jste si z minulých Sorrelů zvykli na vtipné textové komentáře k uveřejňovaným comicsům, určitě jste oplakali jejich zmizení v minulém čísle. Přestože k nápravě (nejspíš hlavně z prostorových důvodů) nedošlo, alespoň určitou kompenzaci poskytuje zajímavě graficky řešený úvodník stručně propírající obsažené comicsy. Krom toho se dostalo i na samostatný profil hlavního magorhrdiny Pereta Mr. Ťuk-Ťuka. Textovou část čísla uzavírá info o animovaném filmu Dana Černého Dotěrové na náměť comicsu Šnek vs Komár, a vtipně řešená anketa, v níž své názory na "bubliny" a humor vyjadřují někteří jedinci odchycení Danem Binkem na letošním comiCZconu.
Existence Sorrelu a v něm obsažených comicsů dává jistotu, že český comicsový národ ani po scénáristické stránce nezahyne a je pádnou odpovědí na tvrzení, že u nás není autorů s originálním viděním a přístupem k tvorbě. Zároveň je i produktem, který má na našem trhu vůbec nejlepší poměr cena/výkon. Bohužel jeho xeroxová podoba a takřka neexistující distribuce neumožňuje tomuto undergroundovému žraloku ve vykousnutí odpovídající díry v povědomí tuzemských comicsových fanoušků. A to je skutečně škoda, energie a zápal vkládané do tohoto fanzinu by si zasloužily více čtenářů.
P.S. Pro obtížnou dosažitelnost v normální distribuci uveřejňujeme email, na němž lze Sorrel objednat: landauer@seznam.cz.
