. Gotham ještě po dvou stech letech
Obří lidské mraveniště, nazvané prostě Město, v mnohém připomíná obrazy z Blade Runnera, moebiovsky pojatého Pátého elementu nebo Gothamu. Ostatně batmanovská paralela není tak docela nemístná - i detektiv a drsňák Nathan Never má za sebou rodinnou tragédii, po níž zůstala jeho žena mrtvá a dcera skončila v zajetí autismu. I proto Never "slouží spravedlnosti s odhodlaností člověka, který stále věří, že lidskost je více, než jen slovo." Jeho zaměstnavatelem je soukromá agentura Alpha, která zakázkami pro vládu nahrazuje zkorumpovanou policii (a v níž mimochodem působí i další bonelliovský hrdina, či spíše hrdinka, Legs Weaver).
. . Vampyrus, u nás první, v Itálii šestadvacátý díl série začíná - jak jinak - katastrofou. Vyvražděná vesmírná laboratoř předznamenává problémy, stejně jako mutace některých pokusných zvířat - náhle agresivních a světloplachých. Co skrývá údajně děravá paměť jediného přeživšího z celé posádky, profesora Vlada Shrecka…?
Seznamte se!
Nathan Never zaujímá vedle svých sousedů z edice Nový komiks zvláštní místo - i když kombinuje klasické upírské prvky (i v takových detailech, jako je drakulovské jméno hlavní upírovy oběti Mina) s moderní vědou podobně jako Dylan Dog, jako jediný je zasazen do budoucnosti, zatímco ostatní se drží celkem žánrových dobrodružných linií. Ostatně na rozdíl třeba od westernového Texe, jehož kořeny sahají až k prvopočátkům nakladatelství a který je jeho tradiční oporou, a tudíž se od něj nějaké moderní výstřelky očekávat nedají, pochází Nathan Never z počátku devadesátých let, a je tedy stávající čtenářské generaci poněkud bližší.
. Výtvarnou stránku Vampyra obstarával Nicola Mari, a jeho mignolovská kresba, využívající ostrých světel i stínů i typických atmosférických pauziček podstatně dodává příběhu na atmosféře. Scénář Michele Meddy (vedle Antonia Serry a Giuseppe Vigny třetího Neverova sudičáka) totiž v průběhu děje ničím podstatnějším nepřekvapí: záporný hrdina je Neverovi i čtenáři zřejmý už od prvních stran, a tak je zvědavost čtenářova odkázána na nikterak oslnivé dějové peripetie, které mají zaplnit stránky až k finálnímu souboji. Závěrečný vhled do budoucnosti působí na čtenáře, neuvyklého z chybějících pětadvaceti předešlých dílů na futuristický svět Města, jako poněkud křečovitě nasazené ozvláštnění.
Never po česku
. Pro české vydání zvolil nakladatel zmenšený formát (A5); ostatní nízkorozpočtové charakteristiky bonelliovských comicsů (paperback, černobílý tisk) zůstaly zachovány. Ostatně jako i ostatní sešity Nového komiksu, i první Nathan Never trpí několika dětskými chorobami - nedůslednou redakcí počínaje a konče letteringem, vyvedeným v otřepaném Comic Sans, který s ponuře futuristckou atmosférou ostře neladí… Ve výsledku si ale cena (zaváděcích 69,- Kč) a produkt odpovídají; od sériového kapesního formátu by jen málokdo očekával víc, než jedno přečtení…
