. Sergio Bonelli dokázal postupně ke spolupráci přilákat řadu talentovaných komiksových autorů. Začal psát komiksové scénáře pod pseudonymem Guido Nolitta teprve až když 5 až 6 let vedl nakladatelskou firmu. Pseudonym používal z úcty ke svému otci, kterého - jak si byl dobře vědom - není schopen po scénáristické stránce překonat. Nicméně na rozdíl od svého otce rád své komiksy kořenil notnými dávkami humoru. A na rozdíl od svého otce také hodně a rád cestuje.
. Bonelliovské komiksy
Nakladatelství Sergia Bonelliho se úspěšně a nezadržitelně rozvíjelo až do 70. let minulého století.
Rozmach komiksů v sedmdesátých letech minulého století náhle přerušil vznik soukromých televizních stanic. V letech 1976 až 1980 se na základě mezery v legislativě, která až do té doby dovolovala pouze státní televizní vysílání, zrodily stovky soukromých televizních stanic. Trh s komiksy tím byl totálně rozvrácen. Televizní kanály nabízely napříště zdarma a 24 hodiny denně programy všeho druhu. Určitou alternativu k televizi mohly poskytnout pouze ty komiksové produkty, které nabízely čtenářům delší a kvalitní příběhy, příběhy, jejichž čtení zabere alespoň jednu hodinu. Tuto podmínku právě splňovaly bonelliovské komiksy, které po roce 1980 zažily opravdový "boom". Ve většině případů jde o 96-stránkové příběhy, které píší a kreslí nejlepší italští komisoví autoři. V 80. letech se každý rok prodávalo celkem nejméně 25 000 000 bonelliovských komiksových knížek ročně. Druhá polovina osmdesátých let se tak stala zlatým věkem nakladatelství Bonelli.
. Dnes před zahájením každé nové série se nakladatelství pečlivě připravuje a studuje trh, aby se pokud možno vždy strefilo do témat a typů hrdiny, který čtenáři potřebují nebo který na trhu chybí. Nakladatelství se snaží pokud možno co nejméně riskovat. Přesto však - jak přiznává Sergio Bonelli - je trh s komiksy nevyzpytatelný a ne vždy se taková příprava vyplatí. Dnes však občasné prohry a neúspěchy nemohou nakladatelství ohrozit, protože ztráty jsou kompenzovány jinými veleúspěšnými sériemi. Neúspěšná byla například westernová a současně humoristická série Bella & Bronco. "Italové", jak řekl Sergio Bonelli, "prostě berou western naprosto vážně." Zkrachoval také projekt série Full, protože autoři, kteří měli na tomto komiksu pracovat, na poslední chvíli odřekli. Jiným neúspěšným podnikem byla snaha zavést na trh sborník Orient Express, který by uveřejňoval náročnější komiksy a práce začínajících nadějných autorů (vyšly zde komiksy podepsané například Saudellim, Rotundem a Cossu). Nakladatelství také začalo vydávat italskou mutaci známého francouzského časopisu Pilote. Oba tyto časopisecké pokusy skočily neúspěšně pro nezájem publika. Na druhé straně se vyplatilo zavést i detektivní série, i když samotný Sergio Bonelli nemá policejní příběhy v lásce.
. Bonelliovské série jsou dnes překládány a vydávány v řadě evropských zemí i v Jižní Americe. Za zmínku stojí například indické vydání série Tex v tamilštině a minisérie Nathan Never, Dylan Dog a Martin Mystere, které roku 1999 vydalo americké nakladatelství Dark Horse.
V posledním, třetím dílu tohoto seriálu o nakladatelství Sergio Bonelli Editore si budete moci přečíst profily jedntolivých sérií i celkové zhodnocení bonelliovské produkce... Takže - pozítří!
