K „oživení“ děje na komiksových stránkách slouží řada postupů; jakmile kreslíř dostane do ruky scénář, v němž je děj rozčleněn na jednotlivé obrázky, stává se z něj režisér, který musí pro dané situace zvolit vhodné druhy záběrů a úhly pohledu, který musí pomocí různých optických efektů znázornit pohyb a který si přitom často vypomáhá různými symboly a onomatopoetickými výrazy, jež čtenáři umožní rychle chápat pocity jednajících postav a vyjadřují i některé „zvuky“...
3. Práce v týmu. – Práce ve studiu je vhodná jen tehdy, jde-li o velmi oblíbenou sérii. Kreslený seriál nejčastěji vzniká ve spolupráci scénáristy a kreslíře, i když toto rozdělení nemusí být tak striktní. Dojde-li však k „rozvodu“ obou autorů, vede takové „dvojí rodičovství“ k řadě problémů…
… ne snad historicky, ale výtvarně – neboť mimo jiné tímto tématem se zaobírá Annie Baron-Carvais v knize s všeříkajícím názvem „La Bande Dessinée“. Různé úrovně autorské spolupráce, sklad políček, použití barev, práce s pohybem a kamerou – to jsou témata, jichž se v této malé čtyřdílné ukázce dotkneme prostřednictvím jejího pera. Nejde jen o plané teoretizování, nýbrž dostane se nám potřebného vhledu do práce konkrétních autorů z obou stran Atlantiku, jejichž díly své teorémy dokládá. Inu, poznáte sami…
Erotické comics však nepotřebují ospravedlňovat svoji existenci poukazováním na svoji vědeckou užitečnost. Existují, protože jsou ve shodě s lidskými potřebami, pro umělce jsou prostředkem k vyjádření pocitů, přání a představ a jejich ztvárněním a sdílením s ostatními se tyto potřeby odkrývají a stávají snáze zvládnutelnými. Ostatně už Sigmund Freud…
Značnou část současné produkce comics tvoří díla, vzhledem k často chabé obsahové úrovni překvapivě nádherně vypravená (a také patřičně drahá, své konzumenty však nacházející), která sexuální a sadomasochistické potřeby svých postav neskrývají, naopak, plně je na svých stránkách odhalují, exponují, a mnohá jsou na nich založena – což by ještě před několika málo desítkami let bylo stěží představitelné. Hledání hranice mezi pornografií a „lehkou“ erotikou se ale táhne dějinami umění snad od prvopočátků – a tedy i v comics…
Několik obzvláště štěpných citátů dokazuje, že comics - nejen jako výtvarný prostředek, ale i jako příběh, touha a komerce - je člověku vlastní snad od počátku jeho kultury... Začínáme Egyptem, končíme Barbarellou a superhrdinskými "věčnými panici"...
Součástí comicsové ikonografie je i častá snaha o dosažení iluze skutečnosti u realisticky pojatých obrázků, při níž výtvarníci kreslených seriálů postupují paralelně s představiteli fotorealistického směru a řídí se podle optických zákonitostí, vizuálních zjednodušení a detailů fotografického obrazu, čímž jej znovu zhodnocují, byť k němu (nebo spíše ke skutečnosti, jíž prezentuje) nic nepřidávají.
Roy Lichtenstein je malířem, který své životní dílo vystavěl na comics, stal se velmi úspěšným a ceny jeho obrazů jsou závratné. Zdaleka u něho nešlo o nějaký náhlý objev.
Některé otázky, týkající se vnímání comics a vnímání vůbec, zásadně přehodnotil také pop-art, podnět k jedné z nejradikálnějších změn ve způsobu tvůrčího myšlení 20. století, zaměřující svou pozornost především na masovou kulturu a komerční umění. O jeho vznik se přičinily dost výrazně také samy kreslené seriály.
Při dokazování provázanosti comics se secesí je třeba vyzdvihnout také význam, jaký měl u tohoto slohu literární obsah výtvarných děl, jejich tematika a symbolika, neboť i znaky těchto faktorů z období z přelomu století se dosud v kreslených příbězích výrazně uplatňují.
Rozhodně největší podíl na tvorbě komplexního výrazového „jazyka", obecného obsahu a formy kreslených seriálů má poslední z univerzálních mezinárodních slohů - secese. Tento směr, za jehož rozmachu vlastně comics ve své první oficiální podobě vznikly, ovlivnil nejen jejich výchozí situaci, ale působí na jejich utváření dodnes.
Není snadné postihnout a zhodnotit vztah comics a surrealismu - nikoli proto, že by snad tyto oblasti měly málo společného; naopak, je evidentní, že mnohé jejich projevy se prolínají - potíž je spíše v kvantitě rozmanitých surrealistických forem a značné šíři možného výkladu myšlenkového obsahu těchto projevů...
Jaká je komerční souvislost současných seriálů s egyptskými knihami mrtvých? Byl Traján prvním superhrdinou? Opisují Američané z koptských spisů éry raného křesťanství? I na tyto otázky dává odpověď diplomová práce Bohumila Fencla, kterou pod názvem Comics - Kreslené seriály, jejich historie a současnost z hlediska obsahu a formy a jejich didaktické využití obhájil v roce 1992 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Slyšte slova stvořitele manhattanského detektiva Mr. Sweeta a krásné Sheily, slova muže, který zámořskou superhrdinskou kohortu neváhá nazývat "věčnými panici" - Komiks.cz přináší první, sedmidílný seriál z této práce, zabývající se vztahem komiksu a tzv. Umění...
V předcházejících dílech seriálu jsme se pokusili rozpitvat podmínky, události i dopady "první vlny" domácího polistopadového comicsu - tzv. generace 1989. Díl předcházející skončil krachy a úpadky, díl dnešní začíná naopak rozvojem a rozkvětem...
Comicsový trh – myšleno trh se samostatnými specializovanými periodiky – má jistá svá výrazná specifika. Především - na rozdíl od například magazínů věnujících se "životnímu stylu" - v maximální míře nežije z reklamy, ale pouze z vlastního obsahu, což je velmi náročné na financování. Právě tento problém je úhelným kamenem každého projektu - a mnohdy i balvanem, který ho stáhne ke dnu.
V dnešním pokračování seriálu o (nejen) čtenářské generaci 1989 pokračujeme v mapování porevoluční džungle - podíváme se na některé projekty, které v tomto období vykvetly, přinesly své plody a (nezřídka) opět uhynuly...
Do uvolňujících se poměrů vnesla „sametová revoluce“ chaos. To, že comics náhle přestal mít příchuť zakázaného ovoce, se negativně projevilo na jeho prodejnosti – denní chléb už chutná méně než chléb zapovězený…
V tomto pokračování seriálu o formování čtenářské generace '89 pokračujeme ve vískání komiksy přelomového bdobí kolem samotného "revolučního" roku - po Aréně a Kometě se dotkneme Rychlých šípů, fenoménu Káji Saudka a seznámíme se s Člověkem, zvaným Son.
S končícími osmdesátými lety se atmosféra - i na poli comicsovém - uvolňuje. Začínají se objevovat první nesmělé pokusy, které, zpravidla k nemalému překvapení autorů samých, opravdu vycházejí.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
