Vyspělost národní komiksové kultury, či chcete-li trhu, určuje nejen počet překladů z pokladnice světového dědictví, ale především plodnost domácí scény. V posledních dnech jsme bezmála současně mohli přivítat dva domácí bublinové novorozence - Bílý Potok a Oskara Eda. Oba mají leccos společného, v mnohém se také zásadně liší, od sebe navzájem stejně jako od svých předchůdců. Existuje něco, co bychom při značné porci dobré vůle mohli nazvat „tradicí“ původního českého komiksu?
3. Komiksová „animace“. – Jakmile se scénárista s kreslířem dohodli na prostředí, ve kterém proběhnou komiksové sekvence, a jakmile do tohoto prostředí vhodně zasadili jednající postavy, nezbývá jim než příslušnou sekvenci oživit. To znamená, že k ní musí přidat tři věci: pohyb, myšlení postav a zvuk.
K „oživení“ děje na komiksových stránkách slouží řada postupů; jakmile kreslíř dostane do ruky scénář, v němž je děj rozčleněn na jednotlivé obrázky, stává se z něj režisér, který musí pro dané situace zvolit vhodné druhy záběrů a úhly pohledu, který musí pomocí různých optických efektů znázornit pohyb a který si přitom často vypomáhá různými symboly a onomatopoetickými výrazy, jež čtenáři umožní rychle chápat pocity jednajících postav a vyjadřují i některé „zvuky“...
3. Práce v týmu. – Práce ve studiu je vhodná jen tehdy, jde-li o velmi oblíbenou sérii. Kreslený seriál nejčastěji vzniká ve spolupráci scénáristy a kreslíře, i když toto rozdělení nemusí být tak striktní. Dojde-li však k „rozvodu“ obou autorů, vede takové „dvojí rodičovství“ k řadě problémů…
… ne snad historicky, ale výtvarně – neboť mimo jiné tímto tématem se zaobírá Annie Baron-Carvais v knize s všeříkajícím názvem „La Bande Dessinée“. Různé úrovně autorské spolupráce, sklad políček, použití barev, práce s pohybem a kamerou – to jsou témata, jichž se v této malé čtyřdílné ukázce dotkneme prostřednictvím jejího pera. Nejde jen o plané teoretizování, nýbrž dostane se nám potřebného vhledu do práce konkrétních autorů z obou stran Atlantiku, jejichž díly své teorémy dokládá. Inu, poznáte sami…
Erotické comics však nepotřebují ospravedlňovat svoji existenci poukazováním na svoji vědeckou užitečnost. Existují, protože jsou ve shodě s lidskými potřebami, pro umělce jsou prostředkem k vyjádření pocitů, přání a představ a jejich ztvárněním a sdílením s ostatními se tyto potřeby odkrývají a stávají snáze zvládnutelnými. Ostatně už Sigmund Freud…
Značnou část současné produkce comics tvoří díla, vzhledem k často chabé obsahové úrovni překvapivě nádherně vypravená (a také patřičně drahá, své konzumenty však nacházející), která sexuální a sadomasochistické potřeby svých postav neskrývají, naopak, plně je na svých stránkách odhalují, exponují, a mnohá jsou na nich založena – což by ještě před několika málo desítkami let bylo stěží představitelné. Hledání hranice mezi pornografií a „lehkou“ erotikou se ale táhne dějinami umění snad od prvopočátků – a tedy i v comics…
Několik obzvláště štěpných citátů dokazuje, že comics - nejen jako výtvarný prostředek, ale i jako příběh, touha a komerce - je člověku vlastní snad od počátku jeho kultury... Začínáme Egyptem, končíme Barbarellou a superhrdinskými "věčnými panici"...
Součástí comicsové ikonografie je i častá snaha o dosažení iluze skutečnosti u realisticky pojatých obrázků, při níž výtvarníci kreslených seriálů postupují paralelně s představiteli fotorealistického směru a řídí se podle optických zákonitostí, vizuálních zjednodušení a detailů fotografického obrazu, čímž jej znovu zhodnocují, byť k němu (nebo spíše ke skutečnosti, jíž prezentuje) nic nepřidávají.
Roy Lichtenstein je malířem, který své životní dílo vystavěl na comics, stal se velmi úspěšným a ceny jeho obrazů jsou závratné. Zdaleka u něho nešlo o nějaký náhlý objev.
Některé otázky, týkající se vnímání comics a vnímání vůbec, zásadně přehodnotil také pop-art, podnět k jedné z nejradikálnějších změn ve způsobu tvůrčího myšlení 20. století, zaměřující svou pozornost především na masovou kulturu a komerční umění. O jeho vznik se přičinily dost výrazně také samy kreslené seriály.
Při dokazování provázanosti comics se secesí je třeba vyzdvihnout také význam, jaký měl u tohoto slohu literární obsah výtvarných děl, jejich tematika a symbolika, neboť i znaky těchto faktorů z období z přelomu století se dosud v kreslených příbězích výrazně uplatňují.
Rozhodně největší podíl na tvorbě komplexního výrazového „jazyka", obecného obsahu a formy kreslených seriálů má poslední z univerzálních mezinárodních slohů - secese. Tento směr, za jehož rozmachu vlastně comics ve své první oficiální podobě vznikly, ovlivnil nejen jejich výchozí situaci, ale působí na jejich utváření dodnes.
Není snadné postihnout a zhodnotit vztah comics a surrealismu - nikoli proto, že by snad tyto oblasti měly málo společného; naopak, je evidentní, že mnohé jejich projevy se prolínají - potíž je spíše v kvantitě rozmanitých surrealistických forem a značné šíři možného výkladu myšlenkového obsahu těchto projevů...
Jaká je komerční souvislost současných seriálů s egyptskými knihami mrtvých? Byl Traján prvním superhrdinou? Opisují Američané z koptských spisů éry raného křesťanství? I na tyto otázky dává odpověď diplomová práce Bohumila Fencla, kterou pod názvem Comics - Kreslené seriály, jejich historie a současnost z hlediska obsahu a formy a jejich didaktické využití obhájil v roce 1992 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Slyšte slova stvořitele manhattanského detektiva Mr. Sweeta a krásné Sheily, slova muže, který zámořskou superhrdinskou kohortu neváhá nazývat "věčnými panici" - Komiks.cz přináší první, sedmidílný seriál z této práce, zabývající se vztahem komiksu a tzv. Umění...
V předcházejících dílech seriálu jsme se pokusili rozpitvat podmínky, události i dopady "první vlny" domácího polistopadového comicsu - tzv. generace 1989. Díl předcházející skončil krachy a úpadky, díl dnešní začíná naopak rozvojem a rozkvětem...
Comicsový trh – myšleno trh se samostatnými specializovanými periodiky – má jistá svá výrazná specifika. Především - na rozdíl od například magazínů věnujících se "životnímu stylu" - v maximální míře nežije z reklamy, ale pouze z vlastního obsahu, což je velmi náročné na financování. Právě tento problém je úhelným kamenem každého projektu - a mnohdy i balvanem, který ho stáhne ke dnu.
V dnešním pokračování seriálu o (nejen) čtenářské generaci 1989 pokračujeme v mapování porevoluční džungle - podíváme se na některé projekty, které v tomto období vykvetly, přinesly své plody a (nezřídka) opět uhynuly...
Do uvolňujících se poměrů vnesla „sametová revoluce“ chaos. To, že comics náhle přestal mít příchuť zakázaného ovoce, se negativně projevilo na jeho prodejnosti – denní chléb už chutná méně než chléb zapovězený…
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
