. Dál už totiž není v podstatě co dodat. Báječné příběhy Čtyřlístku nejsou ničím víc, než řemeslně solidně provedeným souborem z let 1979 až 1982 (přehledový článek o ročníku 1980 naleznete zde) nenabízejícím ani kapku navíc. Po obsahu spojeném s přehledem obálek okamžitě následuje příběh Lovci rekordů, po závěrečném Zvláštním vydání nakladatelství inzeruje starší tituly. Kdo čekal předmluvu či doslov, skici, různé zajímavosti nebo doprovodné ilustrace, se zlou se potáže.
Bude zajímavé si počkat, zdali v další knize dojde k nějakému posunu. Nezadržitelně se totiž blíží ty sešity, ke kterým už starší čtenáře nepojí žádná nostalgie a pro ty mladší přestanou být naopak neznámé. Pak zůstanou dvě možnosti: řadu souborů ukončit nebo naopak renovovat a doplnit něčím speciálním. A je tu, jak by s úšklebkem dodal čtenář-realista, kupodivu ještě jedno řešení: jednoduše jet dál v nezměněných kolejích. Smutná, avšak asi nejpravděpodobnější varianta…
V džungli u Blaťáku
Odmyslíme-li úpravu knihy, jediným záporem zůstává asi jen vyzvětšování příběhů na formát 205 x 296 mm, ale to je také obehraná písnička. V příběhu V džungli trav, kde vynalezne profesor Myšpulín zmenšovací dražé a ocitne se společně se svými přáteli v nezáviděníhodné roli pidilidí ohrožovaných pavoukem či mravenci, to téměř nevadí. Slušně vychází i následující Tajemství starého alchymisty, snad poslední epizoda, kde je použit originální font v názvu. Myšpulín se tu pokusí vyrobit elixír krásy jako dárek pro Fifinku.
Odmyslíme-li úpravu knihy, jediným záporem zůstává asi jen vyzvětšování příběhů na formát 205 x 296 mm, ale to je také obehraná písnička. V příběhu V džungli trav, kde vynalezne profesor Myšpulín zmenšovací dražé a ocitne se společně se svými přáteli v nezáviděníhodné roli pidilidí ohrožovaných pavoukem či mravenci, to téměř nevadí. Slušně vychází i následující Tajemství starého alchymisty, snad poslední epizoda, kde je použit originální font v názvu. Myšpulín se tu pokusí vyrobit elixír krásy jako dárek pro Fifinku.
. Ale v takové Bitvě u Blaťáku zvětšení na některých místech působí hodně násilně. Kde je Merkur? je posledním příběhem, kde není ve fontu použita standardně kurzíva. V jiném dobrodružství Velký švih zařídí Myšpulín svým přátelům alespoň vlastní televizní kanál (za socialismu to byla vlastně docela odvaha). Za klasiku by se dala označit Vzpoura robotů, v níž velký vynálezce dodá domácnosti dva tzv. Rodomy (ROboty DOMácí). Ti sice pilně zalévají i hrabou na zahrádce, nechtějí však Čtyřlístek za nic na světě pustit domů. To je pak těžké…
Mistři ufoni
V Tajemství zeleného mýdla vydrhne Čtyřlístek titulním artefaktem koberec a ten se stane kobercem létajícím. Výlet vzduchem skoro končí srážkou s lokomotivou, z čehož je strojvůdce docela paf. Dnes by se možná tolik nedivil, vzhledem k tomu, co všechno se na českých tratích děje… V Mistrech volantu přebuduje Myšpulín staré autíčko podle „vlastních konstrukčních zásad“, takže se během závodu ocitáme – inu v bondovce. Obojživelný vůz opatřený útočnými kleštěmi umí dokonce přeskočit stažené závory. V příběhu Říďa to zařídí pozve pro změnu Myšpulína na návštěvu jistý Jarda Kos, vynálezce „stroje, který řídí všechno“. Ve skutečnosti však je aparatura natolik „na dvě věci“, až sama žádá Myšpulína o předělání. Stane se, jenže… výsledný robot „Říďa II“ je využitelný leda při opékání vuřtů. Nikomu to naštěstí nevadí.
V Tajemství zeleného mýdla vydrhne Čtyřlístek titulním artefaktem koberec a ten se stane kobercem létajícím. Výlet vzduchem skoro končí srážkou s lokomotivou, z čehož je strojvůdce docela paf. Dnes by se možná tolik nedivil, vzhledem k tomu, co všechno se na českých tratích děje… V Mistrech volantu přebuduje Myšpulín staré autíčko podle „vlastních konstrukčních zásad“, takže se během závodu ocitáme – inu v bondovce. Obojživelný vůz opatřený útočnými kleštěmi umí dokonce přeskočit stažené závory. V příběhu Říďa to zařídí pozve pro změnu Myšpulína na návštěvu jistý Jarda Kos, vynálezce „stroje, který řídí všechno“. Ve skutečnosti však je aparatura natolik „na dvě věci“, až sama žádá Myšpulína o předělání. Stane se, jenže… výsledný robot „Říďa II“ je využitelný leda při opékání vuřtů. Nikomu to naštěstí nevadí.
. V další klasice Haló, tady ufoni se Čtyřlístku zaryje do záhonu obří vejce, z kterého vylezou malí zelení mužíčkové hovořící ke všemu pozpátku. Aby mohli zase odstartovat, musí Myšpulín odhalit závadu motoru. Zjistí brzy, že mimozemšťanům zkrátka došlo palivo. Protože malí mamlásci neznají ani složení tohoto paliva, následuje řada pokusů – motor chytí až při tom posledním díky vodě s Jarem. V anekdotě Muž z láhve věda opět ostrouhá: naši hrdinové se setkají s orientálním džinem, který dokáže vykouzlit opulentní hostinu a dokonce umí na dálku rozhodnout výsledek fotbalového utkání, ale zařídí vlastní gól, a tak ho Čtyřlístek raději pošle zpátky do knížky Pohádek tisíce a jedné noci.
V Karamelách pro tetu způsobí Myšpulín další výbuch – a výsledkem je hmota, po jejímž požití se Bobík stane miminem. V dalším příběhu Pozor, padá omítka vynalézá Myšpulín kuriózní omítací dělo, které však „má své mouchy“, a tak se nakonec bude stejně nahazovat ručně. Ve finále Zvláštní vydání pořizují naši přátelé senzační reportáže, ta nejšokantnější je Myšpulínova o profesoru Vincentu Kadetovi, jehož preparát vytvoří dvojníka jakékoli živoucí bytosti. Opět se najde háček, jelikož zvířecí i lidští dvojníci se vždycky poperou…
