Odpovídat na umění uměním je přirozené. Účastníci rozhovoru musí používat vzájemně srozumitelný jazyk. Konflikt mezi vysokým a nízkým uměním je zaviněn vzájemnou neschopností dorozumět se. Umění používá jazyk zasahující a vybroušený. Pokleslé umění pak jazyk nezávažný a otupený, paradoxně schopný napáchat větší škody. Vysoké umění dokáže použít jazyk nízkého, a přesto zůstat vysokým. Nízké může využít jazyk vysokého, ale přesto zůstane pokleslým. Vysoké nízkému rozumí, ale neakceptuje ho. Nízké existuje a nestará se.
Smyslem této práce není vnést nové světlo do protikladu vysokého a nízkého umění a posunout dále teoretické úvahy na toto téma. Soustředila jsem se na zkoumání tzv. pokleslého umění, masové, spotřební kultury. Téma je velmi široké a zahrnuje mnoho specifických problémů. Masová kultura je stále více založena na vizuální komunikaci, na níž se podílí různá média. Komiks je jedním z nich.
Ačkoliv je komiks, zvláště v nevelkém českém kulturním prostředí, médiem okrajovým, jako umělecký obor a zároveň prostředek komunikace je velmi zajímavý. Tradičně totiž spadá hluboko pod hranici toho, co umělecká veřejnost přijímá jako umění. Tradice však mnoho neznamená, pokud ji nebereme příliš vážně. Komiks je médium hodné pozornosti, může být bizarním hybridem slov a obrázků, ale také spojením výtvarného umění a krásné literatury. Stejně jako jiná média může komiks dosáhnout uměleckých výšin.
V praktické části své diplomové práce jsem se odrazila od poněkud okleštěné podoby komiksu, která je známá největšímu počtu lidí. I ti, kteří se o komiks vůbec nezajímají, čtou noviny a tak se setkávají se stripy - krátkými komiksy. Mým cílem bylo prostě vyzkoušet, co toto médium obnáší, jak s ním lze pracovat a čeho lze jeho prostřednictvím dosáhnout.
Text je součástí diplomové práce Zuzany Andělové Vysoké a nízké (umění), Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, Hradec Králové 2004. Praktickou částí práce je soubor 20 komiksů Veverka a zajíc.
Smyslem této práce není vnést nové světlo do protikladu vysokého a nízkého umění a posunout dále teoretické úvahy na toto téma. Soustředila jsem se na zkoumání tzv. pokleslého umění, masové, spotřební kultury. Téma je velmi široké a zahrnuje mnoho specifických problémů. Masová kultura je stále více založena na vizuální komunikaci, na níž se podílí různá média. Komiks je jedním z nich.
Ačkoliv je komiks, zvláště v nevelkém českém kulturním prostředí, médiem okrajovým, jako umělecký obor a zároveň prostředek komunikace je velmi zajímavý. Tradičně totiž spadá hluboko pod hranici toho, co umělecká veřejnost přijímá jako umění. Tradice však mnoho neznamená, pokud ji nebereme příliš vážně. Komiks je médium hodné pozornosti, může být bizarním hybridem slov a obrázků, ale také spojením výtvarného umění a krásné literatury. Stejně jako jiná média může komiks dosáhnout uměleckých výšin.
V praktické části své diplomové práce jsem se odrazila od poněkud okleštěné podoby komiksu, která je známá největšímu počtu lidí. I ti, kteří se o komiks vůbec nezajímají, čtou noviny a tak se setkávají se stripy - krátkými komiksy. Mým cílem bylo prostě vyzkoušet, co toto médium obnáší, jak s ním lze pracovat a čeho lze jeho prostřednictvím dosáhnout.
Text je součástí diplomové práce Zuzany Andělové Vysoké a nízké (umění), Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, Hradec Králové 2004. Praktickou částí práce je soubor 20 komiksů Veverka a zajíc.
